XI. kapitola – Pamatuj na smrt
Black Chrysanthemum Depresivní děj tohoto smutného příběhu se odehrává ve vesničce Roxville, jež skýtá útočiště partě mladých lidí, jejichž styl života se trochu vymyká normálnosti. Mají svůj svět, názory, lásky, ale všechny svazuje jedna věc. Problémy. Každý z nich má svůj svébytný příběh, je něčím odlišný a vidí skutečnosti trochu jinak než ostatní. Jejich příběh však není jen tak ledajaký, postupem času se jim do cesty připlete jeden závažný problém. Problém, s nímž se jde jen těžce vypořádat. Je obtížné říci, jestli to dokážou, nebo se naopak jejich kořeny rozpustí… *Děkuji Bee a Morrigan za beta-read* Stojí smrt na prahu, přešlapuje zesnulou zahradu, kosti pod nohami ošklivě křupají, strach a děs její počínání nahání. Odpoledne zlatavé slunce zářilo...
Zlatý proutek ’08
Podrobnosti k naší první výroční soutěži „Zlatý proutek“, čtěte a dozvíte se víc 😉 Možná jste se právě z „úvodky“ dozvěděli o zbrusu nové soutěži na Sub Salix, a proto spěcháte sem, dozvědět se něco více o pravidlech. Jsou v celku jednoduchá, soutěže se účastní každá povídka zveřejněná v sekci „Svitky pergamenu“ od založení stránek (tj. 9. 10. 2007) až do 1. září tohoto roku, což znamená, že pokud jste svoji povídku ještě nezveřejnili, máte k tomu právě teď jedinečnou možnost. A jak bude soutěž probíhat? 1. září se uzavírá přijímání povídek a od té doby můžete vy, čtenáři, hlasovat na hogwarts v soutěži prof. Eillen (každý může poslat svoje tři typy), za každý bude povídce připočítán hlas. Do druhého kola se dostanou povídky s...
Růže pláčí
Výsledek jedné melancholické nálady. Přivábí vás vůně, uchvátí krvavě rudý květ na dlouhém stonku, avšak má trny… Chce vás jen přilákat blíž, abyste si ji mohli beze vších obav prohlédnout. „Mami, mami,“ zanaříkalo sotva šestileté děvče a rozeběhlo se zahradou ke své matce. „Podívej!“ Ukazovala jí červenou krůpěj krve na prstu. „To ta růže!“ obvinila rudou květinu s dokonale tvarovanými listy. A v zápětí vykřikla: „Ona pláče!“ Na vrcholku listu se usadila kapka, snad to byla rosa. „Hloupost, květiny nepláčí!“ „Ale ano,“ vykřiklo děvče, „pláče, protože jsem se na ni rozzlobila,“ dodala šeptem. Růže pláčí. Smilujte se nad růžemi, ony za to nemohou. Nejsou...
Svět v oušku jehly
Jak to bylo ve skutečnosti s Šípkovou Růženkou?Paní Jehličková žila ve Stužkovém údolí už nějakých čtyřicet let. Nikdy nemluvila o tom, kde žila předtím, a řekněme si to otevřeně, nikdo, kdo kdy paní Jehličkovou viděl, by si nemohl myslet, že je jí čtyřicet, takže někde žít musela. Po pár kradmých pokusech to z ní vymámit se všeobecně vzdalo dál o to usilovat. Avšak chybička se vloudí… Ono všeobecné usnesení proběhlo den předtím, než se Amélie Kroupová narodila. Takže ji poněkud minulo… „Amélie, sundej Bochníka ze střechy! Zase tam vylezl a teď nemůže dolů, blbec.“ „Jistě, mami!“ Drobná postavička vyskočila z houpací sítě zavěšené mezi dvěma javory a během pár okamžiků už šplhala po osvědčených lezeckých bodech na štítu domu....
X. kapitola
Black Chrysanthemum Depresivní děj tohoto smutného příběhu se odehrává ve vesničce Roxville, jež skýtá útočiště partě mladých lidí, jejichž styl života se trochu vymyká normálnosti. Mají svůj svět, názory, lásky, ale všechny svazuje jedna věc. Problémy. Každý z nich má svůj svébytný příběh, je něčím odlišný a vidí skutečnosti trochu jinak než ostatní. Jejich příběh však není jen tak ledajaký, postupem času se jim do cesty připlete jeden závažný problém. Problém, s nímž se jde jen těžce vypořádat. Je obtížné říci, jestli to dokážou, nebo se naopak jejich kořeny rozpustí… *Děkuji Bee a Morrigan za beta-read* Kapitola X. – Počátek konce – Umírám, cítím jak chřadnu, srdce mé ledové kamenné brzy již zvadnu. ...
Ďalšia stanica: Peklo
Cassidy Cestwood „Vaša firma je na dne. Je koniec.“ „Čože?“ vyvalila som na Johna oči, „To nie je možné!“ „Bohužia áno, Jenny, je to absolútna realita. Už sa s tým nedá nič robiť, musíš znášať následky.“ „Moje celoživotné dielo je v troskách, aké ďalšie následky sa dajú znášať?!“ vykríkla som a hlas sa mi začínal lámať. Vedela som, že tá investícia je riskantná a napriek tomu som do toho išla. Na prehru som nebola zvyknutá a ani pripravená. Na prehru som, pravda, v bec nepomyslela. Vždy mi predsa všetko vychádzalo… „Budete musiet zaplatiť všetky odškodnenia…“ prehovoril adovým hlasom John a ja som v črtách jeho tváre videla škodoradosť. M j neúspech bol preňho víťazstvom. Ja...
Víla
Betelgeuse Orionis „Stála tam mezi námi a snad se usmívala, v rukou držela to, co snad kdysi bylo dívčí tváří žijící na obraze – avšak úsměv se nesmál. Oči vyhasly, duše nedržela pohromadě. Pohled do očí té dívky skýtal trpké porozumění. Byl to obraz jí samé, který zničila.“ Srdce se mi sevřelo nevýslovnou bolestí. Tak až sem jsme vše dovedli. Bolest střídal vztek. Vztek na nás, vztek na osud, vztek na mě samého. Jak jsem to jen mohl dopustit? A jak s tím budu moct žít? Kdysi jsme žili sami, klidně, smutně, neradostně. Opuštěni celým světem, v našem hradě, v zimním kraji. Listí stromů dávno opadalo a lemovalo všechny cesty našich kroků. Měli jsme jen jeden druhého – dva bratři předčasně dospělí, dva synové v paláci z alabastru, kde krása a...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
