Tisíciletí čtyř – 5. část
Poslední část povídky je právě tady. „Kam, v téhle zatracené hoře, zmizelo všechno světlo, pro svaté hobity?!“ Nemyslím, že nadávkami si v téhle tmě nějak pomůžeme. Nebylo to spánkem, ale všechny pochodně pohasínaly a jediným chabým zdrojem světla, byly světélkující křídla víly. Bál jsem se hnout, abych se nedostal příliš blízko k okraji, vážně nechci následovat toho lidského červa. „Jak se odsud Temari dostane, když nic nevidíí?“ „No, cesta rozhodne nevede tudy, kudy se pokoušel jít John.“ „Tvrdíš, hobite, že jediná cesta ven je nahoru?“ „Tak nějak jsem to myslel.“ „Máš snad někde po kapsách křídla, co teď natáhneš a vyletíš…?“ „Ona jo.“ Nevím, jestli jsem v tu chvíli byl...
Tisíciletí čtyř – 4. část
Čtvrtá část povídky právě vychází. Kdybych někdy snad uvěřil tomu, že existuje peklo, které si lidé tak často vykrašlují, tak by to bylo právě teď. Čekal bych, že cesta k dalšímu úkolu bude prostě jen další žebrík a pohodlná cesta. Opak jest pravdou. Celou jeskyni, jako by obsadil sám ďábel. Celá se otřásala v základech a nebýt toho, že hobit vytáhl Temari z rohu, nejspíš by na ní dávno spadl jeden z kamenů, uvolněných ze stropu. „Co se to děje?!“ Než jsem stihl něco namítnou, odpoveď se nám všem dostala od samotné přírody. Přímo před námi se kus skály propadl do země a s neuvěřitelným rachotem se řítily i další kusy. Za chvíli nastalo ticho. Neuvěřitelně ohlušující. Když se usadil prach a zklidnil se náš strach, všimli jsme si, že před námi se...
Smyslnost osudu 5
Poslední část příběhu Smyslnost osudu se vám právě otevírá. Elfka prolomila ticho. „Asi bychom měli jít dál…“ řekla bez výrazu ve tváři a stoupla si před vílu, jakoby jí chtěla povědět něco důležitého. „Takže poslední úkol je pro tebe. „ konstatovala hbitě elfka kousala si špinavý nehet. „No ano, jako jediná jsem ještě nedostala možnost ho splnit,“ víla si dodávala důvěru, „ a navíc ani nevím, co mám udělat.“ Hobit si povzdechl. A ujal se slova: „Co takhle nejdřív vyjít na denní světlo? Už mě to tady unavuje.“ Elfka i víla souhlasily a šli zpátky chodbou a snažili se nedívat k jezírku, které se pro měnilo spíše v hučící a nebezpečnou řeku. Hobit se marně snažil zrak odvádět jinam než k bezvládnému...
Smyslnost osudu 4 – Někdo mě chce zničit
Čtvrtá část příběhu právě začíná Hobit se po chvíli přemýšlení probral a trhl sebou. „Co, co?“ vykoktal. „Pohni, támhle je nějaká puklina.“ postrčila ho elfka dopředu a sama se procpala puklinou. Hobit vzdychl a jednou nohou vlezl dovnitř. Pak ho elfka s vervou přitáhla za paži a zasyčela: „Pohni!“ Ocitli se v malé jeskyni, do které se sotva vešli. Člověk se rozhlížel kolem sebe a jeho zrak upoutal neznámý tvor sedící v koutě. Tvor okamžitě vyskočil na nohy a popošel k zástupcům rodů. „Dovolte mi, abych se představil. Jsem.. nechme to být, to pro vás není důležité.“ tvor se zašklebil a pokračoval: „Nicméně, jsem jedním z Vyšší moci a mám vám předat zadání úkolu, který pokud splníte, zachráníte svůj rod na...
Hrozba z vesmíru – 17. Složité přípravy
Ráno už rozhodně tak u vytržení nebyli. Přes noc se jim to důkladně rozleželo v hlavě a nyní jim připadalo, že i když o jejich slabině ví, je jim to naprosto k ničemu. Vždyť co můžou dělat s tím, že slabou stránkou Bytostí je hluk? Toho by mohli využít, když jsou s nimi v přímém kontaktu, ale co s tímto poznatkem ve vesmíru? A tak chodili s hlavami svěšenými, od přemýšlení jim už málem praskly, ale ne a ne něco vymyslet.Po pár týdnech marné snahy na něco přijít už na to ani neměli čas, oba dva byli v práci naprosto vytížení. Pete měl dost práce s končícím školním rokem, znáte to, uzavírání známek, přezkušování a dozkušování, písemné práce, byl v Institutu mnohdy až dlouho do noci. A Mike? Na planetě Rhodon u Arkturu zjistili známky života a tak byla celá...
Hrozba z vesmíru – 16. Nápad
Jedno odpoledne, kdy Mike došel domů utahaný z práce, se svalil do křesla a relaxoval při poslechu hudby. Byl sám doma, proto mohl mít kazeťák puštěný naplno. Kdyby ho někdo pozoroval, určitě by si pomyslel, že je cvok. A pořádný. V jednu chvíli seděl v křesle, spokojeně podupával nohou v rytmu hudby a blaženě relaxoval, v následujícím okamžiku vykřikl, chytil se za hlavu a divoce vyskočil, jako by ho štípla vosa. Pak rychle utíkal k telefonu a už vytáčel Petovo číslo. Když se Pete ozval, Mike jen vyhrkl: „Brácho, okamžitě přijeď ke mně. Nechej vše plavat a ať už jsi tu.“ Hned po těchto slovech zavěsil. Pete nevěděl, která bije. Co se Mikovi stalo? Proč to tak spěchá? Vždyť se stejně zítra mají vidět. Bude sobota a mají naplánovaný celodenní výlet....
Hrozba z vesmíru – 15. Hrozba nadále trvá
Celý následující týden trávili každý u sebe doma, líčili své zážitky, sbližovali se navzájem s rodinami po tak dlouhém odloučení a uvykali si opět na Zemi. Museli se informovat, co se v jejich nepřítomnosti dělo, aby se opět mohli začlenit do společnosti. Přece jen, pět let je dlouhá doba.A začlenit se mezi ostatní musí zvládnout velmi brzy. Vždyť je čeká velmi náročný úkol. Uvědomit svět o blížícím se nebezpečí a vymyslet účinnou zbraň, aby se zachránili. Jak jen to provést? I kdyby se jim svět podařilo přesvědčit, že mají být zničeni, že to nejsou jen výmysly dvou nenapravitelných vtipálků, jak by jen mohli proti Bytostem bojovat? Neznají jejich slabosti, neměli za celou tu dobu příležitost to zjistit. Poněkud bezvýchodná situace. Ale Mike s Petem rozhodně...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
