Visatec
Seděl pod vrbou, tiše lkal pro to, co kdysi udělal, v dobré víře se zamiloval, jenže pak do vojska narukoval, za kopcem a za řekou, na bojovém poli, přijde o pár kamarádů, bolí srdce, bolí, k domovu stále však upíná naději, a tak, když ve válce více ho nechtějí, vrací se za svojí láskou života, kterou však zdobí jen k sexu ochota, a když ji v posteli s jiným spatřil, hlavu svěsil a meč tasil, za její smrt chce zaplatit, životem svým chce vraždu odplatit, zaduní hrom a nebe se se zemí smísí, na vrbě nakonec mrtvý chlap visí.
Jeden den
Je pátek, a já jdu zas do školy. Včerejšek byl celkem fajn, byla jsem s mými nejlepšími kamarády venku. S Nat, celým jménem Natalie Cooper, a s Erikem Colemanem. Vyhrabala jsem se z postele a zamířila do koupelny. Zděšeně jsem uskočila, když jsem zjistila jaký hnízdo mám na hlavě… Vzala jsem si hřeben a začala vlásek po vlásku pročesávat svoje po prsa dlouhé, blonďaté vlasy. Žel, zapomněla jsem zavřít dveře a do koupelny zamířil i můj sedmiletý bráška. Zapískal a zakroužil očima. „Teda ségra…” pronesl vyčítavě. „Co tady chceš? Vystřel, takovej prcek jako ty má ještě chrápat!” Oplatila jsem mu to. On jen semkl rty a zamířil do pokoje. Sedla jsem si na vanu, opřela se o zeď, přičemž jsem se málem zabila pádem do vany. Představovala sem si nadpisek v...
Dandaros: Kapitola 1. – Náhoda
Dandaros, veliký svět. Zde se nachází nespočet ras a národů. Nikdo se tedy nemůže divit válkám, které se zde odehrávají, tady taky začíná náš příběh.Ferenod. Název země, kde probíhá válka mezi technicky vyspělými Remeldany a rasou se speciálními magickými schopnostmi, Aquertany. **** „Xarole , co tu sakra řešíš?“ zeptal se ho Henfon. „Zbraň, co asi jiného, tati.“ Xarol byl vcelku vysoký, hubený mladík s hnědočernými kudrnatými vlasy a modrýma očima, ale i přesto vypadal bezmocně a mrňavě proti svému otci, který byl nadměrně vysoký a ozbrojený od hlavy až po paty (pravda, asi tak velký rozdíl byl i v jejich inteligenci). „Už toho, krucinál, nech!“ řekl Henfon. „Včera jsi vyhodil do vzduchu skoro celou čtvrť...
Život
Život, to víno hořké, víno trpké, co mezi prsty protéká, naplno vychutnávat má se, krátký je život člověka. Dítě, to hříbě mladé, hříbě hravé, rychle chce za sebou vše mít a přes všechen spěch zapomíná, že život má se hlavně žít. Smrt, ta dáma v černém, dáma temná, co návštěvu svou nehlásí, každého, koho chce, si vezme, svíčku života uhasí. Čas, ten běžec rychlý, neúnavný, spěchá jen vpřed a nikdy zpět, tak neztrácej jej ohlížením, života brzy zvadne květ.
Chtěla bych
Chtěla bych se vám omluvit! Že jsem naplněná mýdlovými bublinkami zdánlivého žití. Že jsem nakažená, a když jsme sami, vyžaduji bití. Že jsem rozpáraná a mám rány, jež nezacelí šití. Že jsem poničená a tutlám hrany, jež otupí jen pití. Že jsem odevzdaná a noční flámy se mi v očích třpytí. Že jsem uplakaná a mé šrámy bezmoc v noci sytí.
Podzim
Je to melancholie Či radost, Co mne svírá? Je to skutečnost Či pouhý strach, Co mne sžírá? Nevím. Jakmile padne k zemi První list, Přitlač ještě trochu píst A kopni si. Listopad. Podzim. Těch barev A ta krása. A mne zas jedinou to drásá. Dny tepla jsou tatam A za chvíli do ksichtu koule Mi bude házet Kdejaký přisprostlý fakan. Ty listy vítr odvane A zasype je ten hnusák sníh. No, A co z toho jen ten zloduch může mít? Zatímco mnou Den za dnem cloumá tetička melancholie Ze studených dní A ze dnů krátkých, které se prostě blíží. Cvoci si bruslí na stadionech z nostalgie A už se vidí jak s prknem na nohách Sjíždí kopce. Mě to nebere. Nebere to konce. A jak padají listy k zemi, To vám teda řeknu, to je pořízení, Nemůžu si pomoci, Ale mně, Mladé holce, Listy připomínaj...
Halloweenské zmrtvýchstání
Během Samhainu, potažmo Halloweenu, je závoj mezi světy živých a mrtvých nejtenčí. A tak se nemůžeme divit, že i takoví zombíci, jakými byl v posledních měsících Sub Salix, mžourají, kňourají a sápou se do světa živých.Čítárna pod vrbou si teď řádně dáchla a má zase spoustu energie, kterou vám chce prezentovat skrz svá menší i větší dílka, která se ukrývají v jejím listoví. Nenechte se tedy odradit chladem, který sálá z ocelové hladiny jezera, a v teplém zimním hábitu zamiřte k vrbě. Už zase vám má co nabídnout a ti trpělivější z vás se dočkají i akčnějších věcí, listoví šeptá cosi o nové soutěži. Za redakci Sub Salix Janel Weil







