Visatec

Seděl pod vrbou, tiše lkal
pro to, co kdysi udělal,
v dobré víře se zamiloval,
jenže pak do vojska narukoval,
za kopcem a za řekou, na bojovém poli,
přijde o pár kamarádů, bolí srdce, bolí,
k domovu stále však upíná naději,
a tak, když ve válce více ho nechtějí,
vrací se za svojí láskou života,
kterou však zdobí jen k sexu ochota,
a když ji v posteli s jiným spatřil,
hlavu svěsil a meč tasil,
za její smrt chce zaplatit,
životem svým chce vraždu odplatit,
zaduní hrom a nebe se se zemí smísí,
na vrbě nakonec mrtvý chlap visí.