Pro Albu
Vánoční dárek od Dunstana Merryweathera pro Albu Jacquelin.Prý že je to trpaslík, zlatem ji chci ozdobit. Protože však nemám nic, chci ji alespoň pozdravit. Snad to bude dneska stačit, šetřit asi měl bych začít.
Pro Orestu
Vánoční dárek od Alby Jacquelin pro Orestu Vianuevu. Krásné vánoční svátky, Buráčku. Ať se Ti podaří, co sis předsevzala, a brzy budeš mít ten pravý, vánoční klid.Jsi jako rolnička Která se ve smích změní Tak prosím cinkej Stále dál Jsi jako zázrak třpytivý Který mě vždy ohromí A já díky tobě V dítě se proměním Díky tobě Každý den Vánoce mám Jsi jako hvězda Blízká i vzdálená Snad jednou potkám Tě A pak už tě nepustím V rolničkách skrytý smích Za který Ti děkuji
Pro Andrewa
Vánoční dárek od Alby Jacquelin pro Andrewa Uroborose. Přeji krásné vánoční svátky, můj milý příteli. Ať jsou plné pohody, klidu, míru a hlavně té lásky. To vše ti přeje tvůj trpasličí přítel.Budeme krást na polích Slunečnicím smích Který jim do vínku Dalo samo slunce A pak opilí štěstím Natrháme sedmikrásky V každém lístečku Náruč lásky Která nebolí Je krásné Toulat se údolím Jen se svými myšlenkami Na něho Na ni Co já vím Třeba nám to jednou vyjde Ostrov ztracený A ty naše lásky Které hledáme Už spoustu let A do té doby Budeme se opíjet Na polích S červenými máky Které ví Lépe než my Že smích je...
Pro Magrápu
Vánoční dárek od Alby Jacquelin pro Magrápu Česnekovou. Přeji ti krásné prožití vánočních svátků a bohatého Ježíška. Tvůj milý Trpaslíček.Jsi zlatá Jako slunce půlnoční A nad ránem Když se rozední Mě svými paprsky Opět políbíš Nastává nový den S tichým příslibem Že díky tobě Bude líp A tak děkuji Za každé nové ráno Kdy mě políbíš Za kafe plné úsměvů A pak vzhůru do ulic Lidem rozdávat smích Díky tobě vím Že život má i světlé stránky Psané v duze po dešti Díky tobě vím Jak chutnají letní lásky Psané na pláži Jsi zlatá Jako slunce půlnoční A já ti děkuji Že jsi tady Stále se...
Vánoční hvězda
Vánoce přímo zbožňoval! Jako všichni malí kouzelníci. Tenhle rok, kdy se to všechno seběhlo, je samozřejmě zbožňuje taky, ale už není malý kouzelník. Vánoce vždycky začínaly strašně dlouhým nákupem. Kolem obchodů, kde to všechno zvonilo a cinkalo a vonělo a zpívalo koledy, se prodírali šíleným davem lidí a on se musel pokaždé držet za hábit některého z rodičů. Tyhle Vánoce už nemusí, velcí už se za hábit rodičů nedrží a jemu je už šest! Teda pět, ale občas si rok přidá, protože hrozně rád ukazuje oběma rukama a i když mu vysvětlili jak ukázat pět oběma, vždycky to zapomene. Takže zkrátka nemusí. Teda nemusí, asi by měl, ale utekl jim. To není v takovém davu nic těžkého, stačí pod někým podběhnout, za kohosi zatočit, před kýmsi uskočit a rodiče jsou ti tam. Stejně...
Princova růže
Jednoho dne při východu slunce přišla jsem, ani nevím odkud. Parádila jsem se a krášlila dřív, než jsem tě potkala. Abys až mě uvidíš, až mě jenom poznáš, aby ses mi celý dal. Už tehdy jsem tě potřebovala, abys mě chránil. Protože jenom ve tvé dlani jsem mohla najít teplo, abych mohla kvést. Kvést jenom pro Tebe a jenom Tvojí být. Pamatuji si ten den, kdy jsem se vzbudila a vedle mě jsi byl ty. Styděla jsem se. A cítila se hloupě. A dnes tomu sama nerozumím. Proč jsem tě vlastní pýchou zranila a omlouvám se. Omlouvám se za to, že jsem lhala, za to, že jsem ti křivdila. A dnes už není důležité, že jsem tě milovala, že jsi pro mě byl vším, v co jsem věřila. Odejdi v poklidu. Nechej mě tu. Nechej mě tu samotnou. Protože si to zasloužím. Jdi a buď šťastný. A kdyby se...
Hořkosladce – druhá část
Poté čas stékal tiše jako pramínky studánky. Rusovláska téměř nevnímala tatínkova starostlivá slova, objetí babičky, letmé políbení dědy. Vnímala pouze strach, strach ze stále otevřených ran pečlivě schovaných v rukávech šedivé mikiny. Proplouvala úsměvy, chutí pražené kávy, poštěkáváním svého milovaného mazlíčka – jezevčíka Erarda. „V černé mi připomínáš prababičku,“ zamrkala stařenka, „chodívala zahalená do neprůhledných hábitů přímo mezi stoleté duby v sadu za chalupou. Vracela se s košíkem provoněným květy bylin, ze kterých nám dělávala čaj.“ Dívka stále neposlouchala. „A co ten tvůj chlapec, Erik?“ zašveholila babička. Erik. Během těch zvláštních tří dnů si na něho vůbec nevzpomněla. Jako kdyby láska přes všechnu...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
