Zima
Do lovu bobříků se zapojila i bývalá šéfredaktorka čítárny Helenia Kukková. Prvním bobříkem, kterého získala, se stal bobřík sta chvil. -*- Podupávám ve sněhu, ruce zaražené v kapsách. Už měl dorazit. Kde vězí? „Ahoj,“ uslyším pobavený hlas. Otočím se a dostanu zmrzlou pusu. „Miluju tě,“ zašeptá. „Já vím,“ prohodím a se smíchem rychle uhýbám, zatímco sněhová koule v jeho ruce rychle hledá místo mezi límcem mého kabátu a šálou. „Áááá…“ Našla.
* Jaro klíčovou dírkou *
První jarní den je zde. Příroda se pomalu probouzí a jarní květy začínají zdobit zahrádky i divokou přírodu. Mladý muž seděl opřený zády o Vrbu, četl jeden z příběhů, které zde autoři zanechali, a užíval si klidu. Už se ani nesnažil skrývat. Studenti jej nejdříve považovali za jednoho z nich. A byť stárl mnohem rychleji, nikdo to neřešil. Mladík si pomyslel, že to je výhoda života mezi kouzelníky – nemusí se skrývat. „Ach, jak miluji vůni konvalinek,“ vydechla jedna z dívek procházejících kolem. „To já mám radši hyacinty,“ odpověděla jí kamarádka. „A co takový narcis!“ křikl na ně jeden ze studentů, kteří se vraceli z tréninku famfrpálu. „Ten má super příběh o svém vzniku!“ Mladík se prudce postavil. To...
Tajomná
* Kráčala ulicou, kráčala ticho a celý svet zrazu, náhle stíchol. Len kroky do diaľky zvonia a lampy v noci tiene tvoria. Po tichu, bez slov, na pleciach mnoho hriechov. o ľudia spravili, nesie si všetky ich viny. Čierny plášť nocou za sebou ťahá so skrytou tvárou, ktorú ľudstvo hľadá. S kosou v ruke, kosou nádhernou, čo oči ľudské priťahuje do tieňov. Za ňou len ticho, i vôkol nej, pri pohľade do tváre jej nádhernej, ťažko sa ľuďom dýcha, zmizne všetka ich pýcha. Kráča tmou, nocou s veľkou mocou, Cieľ svoj pozná, už si nevyberá. Zaveje vánok slabý, tichý akoby sa bál svojej vlastnej pýchy aby nestal sa i on jej cieľom, aby nenarušil jej svetom prielom. Nikto nevie odkiaľ prišla, možno z pekla či z neba vzišla. I keď zámer jej pozná každý, nikto ju neodsúdi z...
Víra
Z pera Viljy Carrie Dechant. -*- Byl vymodlené dítě, rodiče i prarodiče ho zahrnovali láskou a nikdy mu nic nescházelo. Byl hotový andílek a pravidelně se s maminkou chodil modlit do kostela. Brzy se tak naučil, že když provede špatnost, a potom se v modlitbě omluví, bude mu odpuštěno. Upřímně tomu věřil a brzy došel k závěru, že si může dělat, co jen chce. Možná ho doma milovali až moc, vyrostl z něj skrz naskrz špatný člověk schopný všeho a páchal opravdu ledasco. Věřil totiž, že každý hřích může smýt omluvou Bohu a občasnou zpovědí, takže ať spáchá cokoliv, jeho duše zůstane bílá jako padlý...
Moudrost
Z pera Simelie Mallorny. -*- Už zase mudroval. Nikdy si neuměl dát pokoj. Ale že tím lezl všem na nervy, to mu rozhodně nevadilo. Billy však trpěl pod jeho neustálými radami, jak má co dělat. No tak to dělal špatně, koho to zajímá? Kdo je zvědavý na rady nějakého mudrlanta? Billy si to chtěl dělat po svém, nezajímalo ho, že by to Melvin udělal jinak. Jen kdyby už mu Melvin přestal koukat přes rameno a pořád ho opravovat. Měl toho už plné zuby. Naštvaně se otočil a staršího kolegu uzemnil pořádnou ranou. Snad to Melvina naučí, aby si všímal svého a neustále do někoho...
Štědrost
Z pera Princess Star. -*- „Tu knížku jsem našel ležet před kabinetem madam Aki,” začal bez pozdravu. „Původně jsem Ti ji chtěl vrátit, až ji dočtu. Ale když jsem se dozvěděl, že chodíš s Eduardem, rozhodl jsem se, že Ti ji vrátím hned. Nechci s ním mít nějaké problémy.” Hodil knihu Betty a odešel. Ušel pár metrů, když v tom k němu Betty přiběhla. „Tu knihu si nech, já už vím, jak to v ní skončí,” dodala s úsměvem. Chlapec byl ohromen její štědrostí. Neměl však nejmenší tušení, že poslední tři stránky, ve kterých se celý příběh dramaticky rozuzlí, vězely spokojeně v její kapse...
Štědrost – U Anděla – Poutníkovy myšlenky
Z pera Connora Iana McBrownniese. -*- Dalo by se říct, že má každá oběť byla tak trochu štědrá. Každý mi něco nedobrovolně daroval, ale musí se jim nechat, že nadělali okolo všeho pořádný rozruch. Pravda je taková, že kdyby mi sami nabídli svůj majetek, odmítl bych. Peklo není chudé, nepotřebuje dary od lidí. Peklo bere, neptá se. A dělá taky dobře. Když něco chci, mám si pro to jít! A vůbec, jakékoliv obdarování by se mělo trestat! Lidé tak akorát dávají najevo svou zámožnost. V pekle by se měli vařit! Proradní dárci! Nadřazenost se vyznačuje vládou, respektem či krutostí k ostatním. Je mi z nich...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
