Ve vzduchu se roztančíš
Vzdušná báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Ve vzduchu se roztančíš Všechna tvá zrnka se vznesou Vítr tě unese pryč A s ním všechna prázdná slova Prázdné fráze a přání Ať se máš dobře, ať tě nic netrápí Vylité potoky slz na tvém hrobě Vítr tě unese pryč Až nezbude ani zrnko, jen nádoba temná Tady jsme skončili! Přineste dalšího! Ať ta urna dlouho neotálí A nájemníka nového ať pohltí Než zas rozfouká ho vítr Po lese, po vodě, po poli Ten se má nejlíp, už ho nic nebolí Vysypte ho a ať už jde...
Poprvé
Vzdušné drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. První let. Jsem nervózní a zároveň zvědavý, jaké to bude. Ještě poslední úprava černobílého kabátku, pošťouchnout brášku vedle sebe a jde se na to. Rodiče mě vydatně podporují svými radami, co a jak. Drápky se pevně zachytím za okraj hnízda, naposled kouknu na náš těsný domov, odrazím se a frrrr. Křidélky mávám o sto šest a přicházím na to, jak to funguje. Natočím letky, zvednu hlavičku a konečně letím vstříc nebi nade mnou. Vzduch je svěží a voňavý. Sem tam zahlédnu mušku, ale nevšímám si jí. Létání je tak opojné, nemůžu se ho nabažit. Nikdy se už nechci dotknout země. Redakční úpravy provedla Helenia...
Netvor a princezna – část druhá: Sebastian 2/2
IV Neříkala nic, místo toho se rozešla směrem ke mně. Uteč. Zastavila se jen kousek přede mnou. Přes hlavu jsem měl kápi a všude byla tma. Nemohla ani vidět moji tvář. Jen trochu zlatavé oči. Zvláštní, jak se změnily. Co si pamatuji, bývávaly zelené. „Jména jsou důležitá. Dělají nás lidmi.“ „Možná nejsem člověk, slečno.“ „Člověka poznám.“ Stála si za svým. Opravdu to začíná být nebezpečné – UTEČ. Mlčel jsem. „Povíte mi své jméno,“ řekla pomalu, „když vám já povím to své?“ Překvapilo mě to. Tak moc jí záleželo na mé totožnosti, že byla ochotna porušit společenské konvence? Každopádně, jako by na ně kdy dbala. „Ano,“ řekl jsem po chvíli váhání. „S tím bych, myslím, mohl souhlasit.“ „Jsem Linette.“ „Sebastian.“ Viděl jsem, jak se usmála. „Sebastian,“ zopakovala...
* A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci! *
Milí návštěvníci Čítárny Pod vrbou, před nedávnem vypsala slečna Marylin Cuthbert povedenou drabblovací soutěž právě s tímto názvem. Zadáním bylo napsat libovolné drabble nebo double-drabble (200 slov), které však mělo obsahovat danou větu: „Ty potvory vám vlezou všude.“ Se svolením autorů nyní zveřejňujeme vybraná vypracování, abyste se jimi mohli pobavit i Vy! Dílka jsou vydávána bez úprav, tedy v původním znění, v jakém byla odeslána k hodnocení slečně Marylin. Příjemné počtení přeje Helenia Kukková
Ty potvory vám vlezou všude! od Sharlindry
Drabble do soutěže A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci! Vydáno v původním znění bez úprav. Ty potvory vám vlezou všude. Stačí na chvilku přestat dávat pozor a jsou všude. Občas jsou nenápadné, jindy bijí do očí. Některé jsou vcelku běžné, na jiné už člověk musí mít jistý druh “talentu”. Ale sem tam se to stane opravdu každému. To se pak chytíte za hlavu a začnete si rvát vlasy, tohle se MNĚ nestává! Ostatním jo, to jo, ale JÁ tenhle problém nemám! Nikdy! Ale to prostě není pravda. Člověk je unavený, prstík dá vedle, oko kouká jinam, a hned tam je, potvora. Sice ji hned přepíšete, ale co když ji někdo už viděl! Ach ty hrubky
Ty potvory vám vlezou všude! od Veri
Double-drabble do soutěže A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci! Vydáno v původním znění bez úprav. Po dlouhém dni jsem si šla konečně odpočinout, když tu se najednou ozvalo ze špajzky „Ty potvory nám vlezou úplně všude!“ Ječák to byl nezaměnitelný, zaručeně mé drahé polovičky, nechápala jsem však, proč se tak rozčiluje. Zvedla jsem se (dovedete si představit, jak se mi chtělo) a šla se podívat, co se děje. Manžel stál u regálu, v ruce držel své oblíbené sušenky, evidentně si šel tajně dopřát půlnoční svačinku, a rozčiloval se. V balení už zase našel podivnou larvičku připomínající mudlmola. Snažila jsem se jej uklidnit, když tu se z vedlejšího domku ozvala dosti podobná věta, s tónem ještě rozčilenějším, než se před chvílí ozval od nás. Tušila jsem, co bude...
Ty potvory vám vlezou všude! od Ulricha
Double-drabble do soutěže A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci! Vydáno v původním znění bez úprav. Blechy. To jsou pěkný mršky. Děda říkával, že u něj jsou jen blechy psí a ty prej na člověka nejdou. Jenže. Ty potvory vám vlezou všude. A je jednou, že jsou to, prý, blechy psí. Buď jsem totiž pes a nebo je děda pěkná kecka. Vrátil jsem se z prázdnin celý pokousaný. Máma s tátou se moc divili a říkají mi. Ulrichu, z čeho to máš? A já na ně. Od blech. Děda je má doma. A oni na mě, že to jsou přece blechy psí a ty na člověka nejdou. A já na to tůdle. Děda doma nemá psí blechy, ale asi klasické blechy, protože ty potvory vám vlezou všude. Lámal jsem si s tím tedy hlavu, jako to s těma blechama je. A pak jsem odhalil tu strašnou pravdu. Všichni mi totiž kecali. Blechy...







