ŠKM – Bílý kapesníček

Postarší elegantně oblečená dáma stála před šperkovnicí z ebenového dřeva a prohlížela si její obsah. Tou velkolepou dámou nebyl nikdo jiný, než samotná královna, která měla již valnou část života za sebou, ale vzpomínky na něj byly ukryty právě ve zmiňované šperkovnici. Každá věc, kterou do truhlice ukryla, měla své místo a také důvod, proč tam patřila. Kdyby truhlici otevřel někdo, kdo by neměl ani tušení, za jakým účelem všechny tyto věci královna do truhlice uložila, jistě by si pomyslel, že se dočista zbláznila. Šperkovnice totiž obsahovala věci, které by se mohly na první pohled jevit zcela obyčejně, ale pro královnu měly nesmírnou cenu.

Její oči utkvěly na bílém kapesníku, který pomalu nabíral odstín do béžova, se zlatě vyšívaným jménem Magdaléna. Málokdo by věděl, že patřil jiné Magdaléně. Královna jej opatrně vzala do rukou a zavzpomínala.

V ten den se na zámku konala jarní zahradní slavnost. Malá dvanáctiletá dívenka se světlými vlasy, se procházela po královské zahradě. Touto dívkou nemohl být nikdo jiný, než princezna Magdaléna, druhé nejstarší dítě krále Vladislava Arganského. Princezna se zrovna vydala na svoji oblíbenou pěšinku vedoucí pod košatou vrbu zarostlou houštím, když vtom si všimla bílého kapesníčku ležícího ledabyle na cestě. Jelikož bylo po dešti a na pěšince leželo čerstvé bahno, kapesníček od něho byl viditelně flekatý. Princezna si toho ale nevšímala a opatrně ho sebrala. Po důkladném očištění kapesníčku si všimla zlatě vyšitého jména. Magdaléna, stálo tam.

To ale není můj kapesníček, pomyslela si princezna, určitě musel vypadnout nějaké ženě. Ale proč sem chodila? A jak vůbec našla cestu? Otázky, na které neznala odpověď, se jí honily hlavou a ona se rozhodla, že tu druhou Magdalénu najde a kapesníček jí předá.

Slavnost již byla v plném proudu, a tak se princezna Magdaléna nenápadně vměstnala do davu různě postávajících lidí. Věděla jediné – ta žena nebo dívka se jmenovala Magdaléna. Rozhlížela se kolem sebe a hledala ji. Její pohled utkvěl na hloučku smějících se dam, a tak se jako první vydala za nimi. Opatrně se optala, jestli není jedné z nic, ale dámy jen zavrtěly hlavami a dál nevzrušeně debatovaly o výzdobě slavnosti.

Takto se to opakovalo ještě několikrát a proto si Magdaléna musela na chvíli odpočinout. Posadila se tedy do stínu dubu, na chvíli zavřela oči a představila si ji. V mysli jí vystoupil mlhavý obraz mladé ženy s jednoduššími šaty a koženými botami. Kdyby přece měla drahé šaty, jistě by s nimi nešla po pěšince. A střevíce mít také nemohla, jelikož tam bylo bahno. Ano, bahno, to je ono!

Princezna hbitě vyskočila na nohy a vkročila mezi lidi. Když procházela davem, sledovala jejich boty. Byly tam různé, ale na žádných nebyly viditelné skvrny od bahna. Procházela slavnost křížem krážem už poněkolikáté a až u jednoho rohu je uviděla. Byly to přesně ty, které si představovala. Kožené s fleky od bahna. Magdaléna vzhlédla k osobě, kterou musela být druhá Magdaléna, a otevřela úžasem pusu dokořán. Naproti ní totiž stál voják! Nadechla se a udělala těch pár kroků, které ji od muže dělily.

„Promiňte, pane, ale našla jsem něco, co by mělo být vaše. Myslela jsem si, že to bude patřit ženě, ale to nevadí,“ řekla trošku stydlivě princezna a podala mu kapesníček.

„Máte pravdu, princezno, kapesníček jsem opravdu ztratila,“ řekl muž, který vlastně mužem nebyl, a sklonil se k ní. Magdaléna podle tváře poznala, že je to doopravdy žena.

„Vy jste žena? A voják?“ zašeptala překvapeně.

„Ano, to jsem, ale držím to v tajnosti. Kdyby se to někdo dozvěděl, dostala bych se do problémů. Pojďte se mnou, jestli chcete vědět víc,“ řekla a obě dvě Magdalény se vydaly ke košaté vrbě.

V ten den vzniklo veliké přátelství, které ovšem muselo předčasně skončit. Ve věku osmadvaceti let zemřela Magdaléna hrdinskou smrtí ve Velké severní válce. Její poslední slova byla, ať si Magdaléna na důkaz věčného přátelství nechá kapesníček.

Královna otevřela oči v nichž měla slzy. Vzpomínky jsou bolestivé.
Jedna slza se jí skutálela po tváři a dopadla na bílý kapesníček.

Autorkou ilustrace je Mia Whitebear, graficky upraveno redakcí čítárny.
Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.