ŠKM – Kamínek
Magdaléna prsty polaskala víko šperkovnice, pak ji zamyšleně otevřela. V tyto dny už dělala máloco tak ráda jako vzpomínání a byla neskutečně ráda, že díky šperkovnici a pokladům v ní vzpomínat mohla. Chvíli přebírala předměty, jeden po druhém láskyplně vyndávala a rozkládala na masivní stůl před sebou, až se konečkem prstu dotkla ostrého kamínku. Lehce sykla, jelikož se málem pořezala. Opatrně kamínek uchopila a zadívala se na něj, otáčela ho pod světlem svíce. Chvíli to trvalo, ale pak se jí před očima začal odehrávat starý příběh… Bylo jí tehdy krátce po sedmých narozeninách. Ráda běhala zahradami jejich letního zámečku a mizela jejich vychovatelce z dohledu. Ze skrýše se pak smála jejím marným pokusům Magdalénku najít; skrývání jí šlo moc dobře, byla...
ŠKM – Žluté pentličky
Paprsek slunce si našel škvíru mezi tmavými závěsy a doputoval až k posteli, kde pošimral na nose malou dívenku, která se rázem probudila. Oči nebeské modři se v tom okamžiku rozzářily. Je ráno! Děvčátko seskočilo z pelesti, přeběhlo těch několik kroků k oknu a závěsy rozhrnulo. Venku už bylo sice světlo, ale v dohledu nebylo nikoho vidět. Ještě bylo brzké jitro. Dítě si natáhlo vlněné bačkorky a utíkalo z ložnice na chodbu, a pak po schodech dolů až do hradní kuchyně. „Dobré ráno, Marie!“ Stará paní, jíž patřilo oslovení, se otočila. Vrásčitý obličej se ihned rozzářil do širokého úsměvu. „Ale, ale, princeznička je už vzhůru. Jakpak jste se vyspala?“ „Dobře,“ odpověděla malá Magdaléna. „Mám velikánský hlad, Marie.“ „V tom případě bych tu měla koláček s povidly,“...
* Podzimní rovnodennost *
Mabon. Podzimní rovnodennost. Svátek tkalců. Období, kdy začíná podzim a kdy je den stejně dlouhý jako noc. Harmonie mezi starým a novým, mezi vnitřním a vnějším. Rovnováha v přírodě… Nastává čas druhé sklizně, takže za ni poděkujeme a oslavujeme požehnání a dary, kterých se nám dostalo. Je čas sklidit vše, co jsme zaseli. Ona světlá polovina roku právě končí a začíná čas temnější, kdy slunce ubírá na síle, příroda zpomaluje, uklidní se a začíná sbírat síly na další etapu. I my máme čas na klid, rozjímání a rituály. Čas vhledu do vlastního nitra, čas bilancování nad odvedenou prací, čas meditací, vyrábění amuletů a talismanů, míchání bylinek. Výborný čas pro ukončení starých projektů a plánů a pro zasévání semínek nové budoucnosti. Každý den můžeme jako...
Kouzelný Mabon – drabble
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Jen co Maya vstala, do úklidu se dala. Nazdobila svou světničku ovocem ze sklizně, to aby vzdala hold Bohyni, když je dneska ten Mabon. Upekla slavnostní chléb z čerstvě vymleté pšenice, pro kterou si k mlynáři zašla. Když se začalo stmívat, odešla stejně jako každý z vesnice tam na vrcholek hory, aby vzdala hold Bohyni. Každý něco přinesl. Ten vzal ovoce ze své zahrádky, tamten zas brambory, řezník zas to nejlepší telátko přinesl. Všichni své dary dali na hromadu a nakonec Maya přidala svůj chléb. Společně se pomodlili za dary, které jim Bohyně nadělila a snad i příště zase nadělí. Redakční úpravy provedla Helenia...
Přichází podzim
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Podzimní rovnodennost. Noc přebírá vládu. Slunce začíná být unavenější a chodí spát dřív a dřív. Prim dostane měsíc, který nás bude hlídat během prodlužujících se nocí. I hvězdy se na nás budou déle usmívat. Sluneční paprsky pomalu přestávají žhnout a vysoušet krajinu. Přichází úleva od žáru, slunce si svůj odpočinek zasloužilo. Letní vánek pozvolna chladne a místo svěžího pohlazení bude brzy bodat. Častější a častější deště umožní přírodě se naposled zazelenat, aby pak měla sílu vykouzlit ohnivé barvy podzimu a schovat se pod sněhovou peřinu. Dnes je ale stále teplo a slunce s měsícem se o den rozdělí rovným...
Podzimní báseň od Eliyon
Báseň do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Léto nám končí zas, nastává podzimní čas. Dlouhé noci, slabost slunka, také už nezasévat semínka. Světlá půlka roku za námi je, temná je tu a příroda zpomaluje. Sbírá síly na další etapu, lidé vyrábí spoustu amuletů. Symbol je Roh hojnosti, taky čas rituálů vděčnosti. Období Mabon málo lidí zná, ale prý se to tak nazývá.
Dar přírody
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Kněžka se zastavila na kraji jezírka a chvilku pozorovala jeho hladinu. Rozvázala látkový pás svého hábitu a nechala jej dopadnout na zem. Oděna tak, jak ji příroda stvořila, pomalu vešla do chladné podzimní vody. Došla až do poloviny jezírka, kde se zastavila. Vodu měla po pás. Několikrát se zhluboka nadechla a pak před sebe natáhla ruku. Na konečcích prstů se objevily drobné plamínky, postupně ale sílily. Oheň se šířil dál, až zahalil celé její tělo nad hladinou. Kde se voda a oheň střetly, vytvořila se syrová energie. Dar přírody všem, co o něj stojí, který lze dostat dvakrát do roka.
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
