Podzimní vrbové lístky II.
V závanech sychravého větru se k zemi snáší jeden zežloutlý list za druhým… Ani vrba není ušetřena podzimu a pomalu stahuje své síly dolů, do kořenů, a chystá se na zimu. Společnými silami hradních básníků se však podařilo zakouzlit a s pomocí magie udržet barevné lístky ještě chvíli na větvích. Ponořte se do atmosféry podzimních haiku… Za oknem chladno. V pokoji pijí hosté červené víno. – Nebelbrach Mechacha Stříbrné hřbety Nad hladinou se kroutí Smutek rybářů – Phillipa O Connel První mrazíky ojíněné větvičky jabloní v sadu – Sally-Ann Olson Léto už zmírá s krvavou šíjí stromů ve větru času – Siny de Sorrow Listí na stromech Tvoří krásnou mozaiku Mně se tak líbí – Lee Baker Podzimní ráno dešťové kapky na skle tvoří...
Nenávistí napříč stoletími! Jak vznikla?
Patnáctý díl sepsaný na bonusové téma Rozhovor: Kozel zahradníkem. * Vypravěči, jak jste mohl tajit pravdu o jeho původu? Vypravěč: Protože již dávno není mým bratrem. A co na to říkáte vy? Bezejmenný: Krev se nezapře. Co se vlastně mezi vámi stalo? Vypravěč: Objevili jsme tajné město a viděli budoucnost. Bezejmenný: Budoucnost plnou pokrytců. Co tím myslíte? Bezejmenný: V kronice je jméno každé významné osoby. Ale ani řádka o nás! Zničíte město, protože neznáme vaše jméno? Bezejmenný: Ve jméně je ukryt život. Pokud jsem neexistoval já, nebudete ani vy. Vy mu to dovolíte, Vypravěči? Vypravěč: Nikdy! Město si mě zvolilo za ochránce. Bezejmenný: Hůř si vybrat nemohlo. Zaslouží si zaniknout! Redakční úpravy provedla Helenia...
Podzimní ráno od Eleonory
Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Je časné podzimní ráno. Procházím ulicí za matného svitu lamp. Dívám se na nebe, na hvězdy, které pomalu mizí s tím, jak ubývá tmy. Všude kolem je nádherné ticho. Ze stromů padá pestrobarevné listí a trávník pokrývají malé kapičky rosy. Není kam pospíchat, dnes jsem tu dříve než jindy. Přes silnici běží mourovatá kočka, na chvíli se zastavím. S obdivem pozoruji její ladné pohyby. Město se pomalu začíná probouzet k životu, v oknech se objevují světla a vzduch se zdá být méně chladným. Pomalu jdu směrem ke škole. Po chvíli zhasnou lampy. Na obzoru se objeví růžová záře – východ slunce… Vydáno v původním znění bez...
Podzimní vrbové lístky I.
V závanech ledového větru se k zemi snáší jeden zežloutlý list za druhým… Ani vrba není ušetřena podzimu a pomalu stahuje své síly dolů, do kořenů, a chystá se na zimu. Společnými silami hradních básníků se však podařilo zakouzlit a s pomocí magie udržet barevné lístky ještě chvíli na větvích. Ponořte se do atmosféry podzimních haiku… Sychravý počas Řádí na zahradě tvé Podzim hlásí se – Aya Watanabe Červené listí vydává se na cestu do teplých krajů – Sally-Ann Olson Ledové kapky chladně kloužou po tváři. Zlodějky tepla. – Beteramis Athenodoros Déšť cesty myje Vrbu vítr česává Každý doma je – Aya Watanabe Listí už padá červi se v zemi svíjí a dlouhá je noc – Siny de Sorrow Barva za barvou koruny něžně kryje. Krása v každé...
Životní cesta
Čtrnáctý díl sepsaný na téma Mrtví můžou, živí musí. * Stáli proti sobě. Stejní a přesto jiní. Jeden chtěl přinést městu smrt. Druhý dal městu celý svůj život. Protivníci. Nepřátelé. Bratři. Stáli a nemuseli říct jediného slova, aby si rozuměli. Minulost jim oběma stále připomínala den, kdy se zpřetrhalo jejich bratrské pouto. Den, kdy jeden z nich zahodil své jméno na zem a zadupal jej do prachu. Den, kdy si jeden vybral zkázu a smrt. Mohl dělat cokoliv. Neměl žádné zábrany. Když jdete cestou mrtvých, můžete cokoliv. A tak se druhý stal ochráncem města. Bránil jeho život všemi dostupnými prostředky. Navěky stál na cestě živých. Neměl na výběr. Prostě musel. Redakční úpravy provedla Helenia...
* Úplňkové čtení 11/18 *
Milí čtenáři, vážení spisovatelé, drazí návštěvníci čítárny Pod vrbou, dnes pár minut po půl sedmé ráno Měsíc završil svou pravidelnou pouť a ukázal se nám v celé své kráse. Kdo měl to štěstí a viděl ho skrz sněhové mraky a ranní mlhu, jistě nám to dosvědčí. Pro ty méně šťastlivé z nás je tu alespoň šéfredaktorčino úplňkové čtení… Začnu smutnější zprávou. Možná jste si všimli, že slečna Áine Adair opustila hrad a s ním i čítárnu – mudlovské povinnosti jsou neúprosné. Ještě jednou děkuji za všechnu úžasnou a pečlivou korektorskou práci, kterou za měsíce v čítárně odvedla. O to aktuálnější je naše poptávka po korektorech, a to pro český i slovenský jazyk. Pokud máte zájem a chuť se podílet na činnosti Sub Salix, ozvěte se mi. 🙂 * Dobrých zpráv je naštěstí...
Podzimní ráno od Uny
Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Z peřin mě tahá budík. Otvírám oči a vidím za záclonou modrou oblohu, rozsvícenou čerstvě protahujícím se sluníčkem. Dnešek bude krásný a plný inspirace! Otvírám okno. Pouštím do pokoje čerstvý vzduch. Je tak svěže chladný, že se musím zachumlat do županu. Pohled do lesa za naším domem je nádherný. Listnaté stromy už mění barvy svých šatů. Žlutá, oranžová, červená, propůjčují paprskům růžový nádech červánků a to je teprve ráno. S třepotáním padajících listů, jako kdyby se zastavil čas. Říká se, že když vidíte padat listí ze stromu, někdo na vás právě myslí. Z chladného rozjímání mě vytrhne vůně čerstvé kávy. Vydáno v původním znění bez...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
