Podzimní ráno od Jarrqa
Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Zvoní budík. Líně ho zaklapneš a pomalinku otevíráš oči, aby tě snad neoslepily sluneční paprsky. Během chvilky ale vidíš, že tě žádné slunce oslepit nemůže. Venku je totiž zataženo a všude se jen valí ledové mraky. Vstaneš a zachumlaný do županu přejdeš k oknu. Vypadá to na pěkný vichr. Stromy jsou skoro úplně holé a opadané barevné listí se zběsile točí po ulici. Ocelové nebe začíná propouštět první chladné dešťové kapky. Jdeš do kuchyně a uvaříš si horký čaj. Zelený čaj tě vždycky dokáže postavit na nohy. Dneska to ale nefunguje. „Nikam nejdu,“ zabručíš, usrkneš čaj a vlezeš do postele. Vydáno v původním znění bez...
Podzimní vrbové lístky IV.
V závanech sychravého větru se k zemi snáší jeden zežloutlý list za druhým… Ani vrba není ušetřena podzimu a pomalu stahuje své síly dolů, do kořenů, a chystá se na zimu. Společnými silami hradních básníků se však podařilo zakouzlit a s pomocí magie udržet barevné lístky ještě chvíli na větvích. Ponořte se do atmosféry podzimních haiku… Mlhavé ráno s teplým kakaem v ruce dívám se z okna – Sally-Ann Olson Ranní třpyt květů na každém stonku mrtvém. Smrti mráz sluší. – Beteramis Athenodoros Ráno je chladné list větrem poletuje vyplní se sny. – Cesmína Hardy Červená, žlutá Časté barvy podzimu Krásně barevné – Lee Baker Kouzelné ráno obarvilo každý strom. Jest dokonáno… – Beteramis Athenodoros Vařím polévku dýně kuchyní...
Sklepení
Sedmnáctý díl sepsaný na téma Mozkobouření. * Měl jich už dost a tak je nechal odvést do sklepení. Zavřeli je společně k mučenému vězni. Jednu ruku měl bez dlaně. Na druhé zůstal pahýl palce. V obou již dávno byla sněť. Vypravěč si jej však nevšímal. Pozoroval Salix, která k němu byla otočená zády a choulila se v náručí chlapce. Věděl, že by měl přemýšlet nad tím, jak se dostat pryč, ale myslí mu bouřila jediná myšlenka. Jak si opět získám její důvěru? „Kdo je ten chudák?“ zeptal se přiškrceným hlasem chlapec. „Býval biskupem. Všechno bohatství procházelo jeho rukama. Teď už v rukou nemá žádnou moc,“ odpověděl Vypravěč. Redakční úpravy provedla Helenia...
Podzimní ráno od Floreleil
Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Ach jo, zase zvoní budík a venku ještě tma. S nechutí se štrachám z postele. Je pondělí a musím do práce. Konečně se rozednívá. Za okny už bývá ráno ticho, ani ten kosák nezazpívá. Maximálně pípne vrabec v korýtku pod střechou. Čekám na autobus, když slunce na východě vystrkuje první nesmělé paprsky. Z okénka pozoruju hustou mlhu, jak se válí v údolíčkách blízko vody. Vše je matně šedozelené. Sluneční svit postupně rozjasňuje podzimně zbarvené stromy. Červená i žlutá vylepšují náladu. Na listech se třpytí kapky rosy. Začínám mít chuť se smát. Nakonec, on z toho pošmurného rána bude krásný den! Vydáno v původním znění bez...
Podzimní vrbové lístky III.
V závanech sychravého větru se k zemi snáší jeden zežloutlý list za druhým… Ani vrba není ušetřena podzimu a pomalu stahuje své síly dolů, do kořenů, a chystá se na zimu. Společnými silami hradních básníků se však podařilo zakouzlit a s pomocí magie udržet barevné lístky ještě chvíli na větvích. Ponořte se do atmosféry podzimních haiku… Voda se valí tenisky se promočí svět obejme chlad. – Cesmína Hardy Mlha svět halí otevírá náruč svou vše lehce schová – Indris Elwinor Studí mě nohy ponožky tlusté hledám teplotu zvedám – Marguerita Laux Doteky větru, padajících lístků bál. Pocta životu. – Beteramis Athenodoros Listí už padá Stromy klaní se větru Za okny mlha – Aya Watanabe Nasbírám listy barvy radost dělají začíná pršet....
Ztracená důvěra
Šestnáctý díl sepsaný na téma Kapitální úlovek. * „Ani netušíš, bratříčku, jak bylo jednoduché sebrat tu kroniku. Stačilo si hrát na tebe. Město rozdíl nepoznalo,“ rozesmál se. Vypravěč stál mlčky. Po staletích ztratil víru v sebe sama. Zklamal. Nedokázal ochránit své milované město. „Myslel jsem si, že získání kroniky bude pro mě tím největším úspěchem. Ale tohle je mnohem lepší,“ pronesl vesele, došel k Salix a uchopil ji za bradu. Vypravěč se po něm ohnal a donutil ho vrbovou dívku pustit. „Podívej se, bratříčku. Tohle je mé největší vítězství. Ztráta důvěry té, která k tobě vzhlížela.“ Vypravěč pohlédl na Salix. Bojovala. Odmítala uvěřit. Přesto hnědla. Jeho vinou umírala. Redakční úpravy provedla Helenia...
Podzimní ráno od Any
Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Podzim je jediná část roku, kdy mě ta rána zabíjí o trochu méně. Tedy, mé pozdní rána, před osmou mě nikdo mimo byt nevidí. Ranní chlad je ideální záminka připravit si kafe na cestu. K mudlovské přepravě to mám necelých deset minut. Tak akorát, abych si užila ranního chladu, ale ne moc, abych umrzla. Nejkrásnější rána jsou teď. Listí ještě šustí pod nohama, sice má člověk šátek kolem krku, ale taky sluneční brýle, protože to žlutý ještě statečně svítí. Koukám se pod nohy a na bláznivou růžovou barvu laku na nehty, která v kombinaci s modrým hrnek vytváří ranní pohodu. Vydáno v původním znění bez...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
