První okénko: Cesta pod vrbu
Adventní kalendář otvírá své první okénko. Skrývá se v něm od všeho něco: je to double-drabble s trochou zamyšlení, několika verši, úsměvem a pozváním. To vše pro Vás do prvního okénka vetkl Tadäus Trottertickler. Příjemné zimní čtení… * Pomalu přichází čas slunovratu, lesní zvěř si začíná chystat zásoby potravy a celá příroda se připravuje na příchod zimy. Studený vítr ošlehává tváře všech, kdo se mu postaví, a časné mrazíky nám dávají naději, že se brzy dočkáme bílých Vánoc. Zima se podepsala i na jedné urostlé vrbě, pod kterou si všichni tak rádi chodíme číst. Poslední její lístek opadl a zanedlouho se na ní objevil kouzelný nápis: „Poslední lístek ze mě opadl; kdo teď bude si pode mě chodit číst? První sníh již na mě napadl; ke čtení je zde stále...
Nebezpečný hlad
Dvacátý první díl sepsaný na téma Mazanec a mazanice. * Utíkali chodbami a snažili se přitom nedělat žádný hluk. „Předpokládám, že bude mít kroniku u sebe,“ pronesl tiše Alois. „Biskupská ložnice?“ dodal. Vypravěč kývl na souhlas. Dávalo to smysl. Přemýšleli jak dál. Najednou se všichni otočili směrem k chlapci, kterému ukrutně zakručelo v břiše. „Musíme se rozdělit. Vy vezměte chlapce. My dva najdeme tu vaši slavnou kroniku,“ otočil se Alois na Vypravěče. „Sejdeme se u děkana na faře,“ rozhodl Vypravěč. „Zkuste sehnat něco k snědku. A nemusí to být posvěcené jídlo,“ pousmál se Alois. „A ty se tu přestaň opírat o tu mazanici. Máme tu nějakou práci,“ mrkl na Salix. Redakční úpravy provedla Helenia...
* Advent Pod vrbou *
Milí čtenáři, vážení spisovatelé, drazí návštěvníci čítárny Pod vrbou, je tu prosinec s chladnými rány a ještě chladnějšími nocemi, se závějemi sněhu a mrazivými obrazy na oknech. Zítra nás čeká první adventní neděle a všichni začínají pozvolna vyhlížet čas vánoční. Čítárna Pod vrbou Vám ráda zpříjemní čekání na Vánoce i mrazivé a zasněžené dny a naladí Vás adventní atmosférou… Je mi ctí Vám představit literární adventní kalendář, který bude letos hrát všemi odstíny fialové. Každý den se v pravé poledne otevře jedno z okének a s ním se Vám odemkne i literární dílo od jednoho z fialových obyvatel hradu. Čekají na Vás drabbles, básně rozverné i zadumané, povídky i zamyšlení, a možná i něco navíc… Sub Salix má tu čest zde zveřejnit díla, která vytvořili...
Z paláce Šalamounova: Fontána vitality
Je tomu již drahně let, kdy jsme mohli společně restaurovat svitky ze zdejšího paláce. Tehdy jsme se společnými silami snažili opravit deset svitků. Jen u devíti se nám to podařilo. Paláce zdi začaly praskat a nebylo bezpečné v nich setrvávat. Desátý svitek tak pohltil čas a nikdo již nezjistí, jaký příběh na něm byl sepsán. Naštěstí se podařilo očarovat zdi mocným kouzlem a je tedy možné do paláce opět vstoupit. Zrestaurování tohoto svitku se ujala slečna Arietty Liella Minette. Je tomu už dlouho, předlouho, co žil člověk jménem Izrahiah ze Síwy. Byl to muž velice moudrý, vzdělaný a uvědomělý, miloval vědu a umění a žil životem, který by mohl být příkladem pro mnohý lid. Kromě toho byl také známý a úspěšný – býval považován za jednoho z nejmoudřejších Egypťanů,...
Útěk
Dvacátý díl sepsaný na téma Plán B. * Vypravěč z toho neměl dobrý pocit, ale hodlal využít příležitosti, která se mu naskytla. Donutil chlapce a Salix vstát. Podíval se na biskupa ležícího bezmocně na zemi. Jindy by mu pomohl, ale teď byla každá vteřina drahá a on by je jen zdržoval. Musel ho nechat na pospas osudu. Salix se na něj vyčítavě podívala, ale neřekla jediného slova. „Pojďte za mnou,“ zašeptal Alois, ale Vypravěč jej zarazil. „Nejdřív musíme najít kroniku, kterou můj bratr ukradl. Bez ní nemůžeme odejít!“ pronesl naléhavě. „Toliko k plánu nepozorovaně utéct. Dobrá, nový plán. Sebrat kroniku a nenechat se zabít,“ pronesl Alois vážným hlasem. Redakční úpravy provedla Helenia...
Netvor a princezna – část čtvrtá: Sebastian 2/2
V Vydali jsme se urychleně na cestu. Měl jsem trochu strach, aby nás nedostihli. Byl jsem rád, že se Linette neptala, kam máme namířeno, protože jsem o tom sám neměl ani tušení. Vlastně, nejen, že se neptala. Mlčela úplně, a já tak měl čas přemýšlet. Je to pravda. Kam ji vezmu? Kam s ní půjdu? Budeme se vláčet lesy tak dlouho, dokud si neřekne, že už se jí chce zpátky domů? To byla trochu hloupá představa. Mohl bych jí vzít tam. Kdybych tam trochu poklidil… Pořád je to tam docela obyvatelné. Bude to dobré útočiště. Nikdo tam nechodí. Aspoň myslím. Co by tam kdo hledal? Ani královské stráže nenapadne, že zrovna tam by se skrývala uprchlá princezna. Budeme tam v bezpečí do té doby, než se bude chtít vrátit. A když si dám pozor na jazyk, ani se nedozví, že to...
Nezávazný dar
Devatenáctý díl sepsaný na téma Věno. * Vypravěč se postavil. Nespouštěl z Aloise pohled. Netušil, zda jim hodlá pomoci, nebo jde jen o bratrovu léčku. „Je mi jasné, že mi nedůvěřujete. Ale nemáte jinou možnost, než to zkusit,“ pronesl vážným tónem Alois. Došel k Salix a chlapci a pomohl jim na nohy. „Proč nám pomáháte?“ zeptala se tiše Salix. „Protože nemám rád bezpráví. A nedokážu odolat, abych nepomohl krásné dívce v nesnázích,“ pousmál se. Salix sklopila zrak. „Co za to budete chtít?“ zeptal se Vypravěč. „Nic. Dávám vám život. Berte to jako dar pro budoucího muže téhle krasavice,“ pronesl Alois. Tváře Salix se zbarvily do sytě zelené. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
