Halloweenské půlnoční zabíjení
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Petr a Tim bydleli ve vesnici Kostlivá Hůrka. Tato vesnice byla do nedávné doby zcela normální. Až posledních deset let vždy na Halloween se začaly dít strašlivé věci. Vždy na Halloween se kolem místního hřbitova začal zjevovat zombie. Podle některých svědků má v ruce pytel a jakousi tajuplnou lahvičku, na které je obrázek lebky se zkříženými hnáty. Prý láká děti na sladkosti, do kterých je nakapána tekutina z té lahvičky, a posléze strčí ty děti do pytle. Doteď se však nezjistilo, proč to dělá. Ani místní policie za tu dobu nic nevypátrala. Plno obyvatel se odstěhovalo a někteří zůstali. Občas sem zavítalo pár zvědavců, ale jak rychle přijeli, tak z hrůzou v očích zase...
Na křídlech strachu
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * „Dave?“ špitla Nicol, šimrajíc ho svými dlouhými kaštanovými vlasy na hrudi. Prstem mu kreslila na svaly různé obrázky, které ji napadly. Právě dokončila poslední kresbičku. Pousmála se, byl to symbol pro muže. Pro toho nejlepšího muže na světě. „Mhm?“ zabručel, ale neotevíral oči. Nicol sledovala linii jeho nahého svalnatého těla, stále se toho pohledu nedokázala nabažit. „Dostala jsem chuť na zmrzlinu…“ Dave otevřel oči a vrhl na ni nevěřícný pohled. „Zmrzlinový pohár jsi měla ráno a po obědě, začínám si myslet, že jsi živa jen z té zmrzlé smetany,“ zasmál se, objal ji a políbil na čelo....
Skeptik a Halloween aneb Strašlivý upírův konec
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * „Co blázníš?“ zeptal se mě Tomáš, když na mé hlavě uviděl pirátský klobouk, na kterém zářila fosforová lebka a zkřížené hnáty. Sám si přes sebe přetáhl prostěradlo, ve kterém udělal otvory pro oči. „Tohle chceš mít na sobě při halloweenské koledě? Nejdeme na maškarní ples, chlape. Halloween je o strašidlech, prohánějí se tu kolem nás pekelné zrůdy a duchové zemřelých, ne piráti.“ „Náhodou z pirátů šel větší strach než z těch tvých pekelných příšer. A víš proč? Protože byli skuteční. Kdo by se bál nějakých výmyslů. Duchové, jasně. Bububu. Celý ten Halloween je na hlavu. Slouží jen k tomu, aby z nás obchodníci vyrazili peníze.“...
Černá sanitka, duhový balon
Povídka psaná pro Literární seminář, který vede kolegyně Rawenclav. Píše se v ní něco o tom, že i v kouzelnickém světě vznikají moderní legendy a že na každém šprochu pravdy trochu. * „Víš, co jsem se dozvěděl ve studiu mudlů?“ přiběhl za Johnem do parku nadšeně George. „Že mudlové mají své současné legendy. Říká se jim černá sanitka, podle jedné z nich. Prý městem v noci jezdí černá sanitka, která unáší děti a mladé lidi. Jejich tělesné orgány pak prodává boháčům k transplantaci.“„To přece máme taky. Copak jsi neslyšel o muži z duhového balonu?“„Ale to je přece pravda!“„Troubo.“ Podle Denního věštce, který citoval ministra kouzel, zasáhla kouzelnické děti nová móda: útěky z domova a mudlovský způsob...
Ľalia medzi tŕním – časť 7.
Veleslava veľmi dobre vedela prečo chcela súkromie. Prišla k rieke ďalej od východnej brány. Čisté veci si dala na zem, vyzliekla sa a pozrela si tú bodnú ranu na ľavom boku. Vošla do rieky, umyla sa, hlavne okolo tej rany, ktorú si potom dezinfikovala, umyla si vlasy a vyšla von z rieky. Osušila sa a obliekla sa do čistého oblečenia a vlasy si opäť zaplietla do vrkoča. Oprala si to špinavé oblečenie a išla do osady. Zaniesla si veci do izby a išla tých dvoch pohľadať. Ani ich nemusela hľadať, našla ich v kuchyni a akurát dojedli. Posadila sa za stôl, dali jej polievku a ešte baraninu s chlebom a ona sa do toho pustila. Keď dojedla, tak poďakovala a povedala: „Takže teraz by sme sa mali už poberať do izieb. Bol to náročný deň.“ Veleslava prišla s...
V srdci hor
Velesi, bože, rohatý ty pane stád,co nad dušemi všech lidí bdíš,dej, ať mám k tobě zase o krok blížve tvé říši, kde každý zůstává vždy mlád. * V temném hvozdě v srdci hor,kde se snoubí šero se šerem,tam často s brzkým večeremchodím všem nebezpečím vzdor. Koberec mechů vypadá,jak by k ulehnutí zval,tu z mého srdce velký žaldere se ven a mysl uvadá. Velký kámen, černý, překrásný,tisíce duší jistě kráčelo už kol,a můj převeliký, neskutečný bolpo usednutí mizí, pocit úžasný. Velesi, bože, rohatý ty pane stád,co nad dušemi všech lidí bdíš,dej, ať mám k tobě zase o krok blížve tvé říši, kde každý zůstává vždy mlád. Vem mě k sobě, zde, na místě,jež kdysi bývalo mi vším,konečně už tvář tvou zase zřím,tam milou svou uvidím zas jistě. Tělo padá, mech náruč otevírá,obličej...
Hrůza z jezera mlhy
Jedné deštivé noci se před dveřmi jeho kanceláře objevila vyděšená dívka, zoufale popisující hrůzy, které se dějí v jejím domově. Jeho povinností jakožto detektiva bylo i tento zdánlivě smyšlený případ vyřešit a dívce pomoci. A tak se vypravil na ostrov, ze kterého ona musela uprchnout... * Už to byl týden od setkání s onou dívkou – připadala mu jako šílená, když mu oné deštivé noci zmateně líčila, co se stalo. Nedokázala formulovat celistvou větu a nekontrolovatelně se třásla. Snad by ji doprovodil do domu pro duševně choré, avšak povinnost týkající se jeho zaměstnání mu to nedovolila. Teď stoupal příkrou pěšinou mezi útesy na malém ostrůvku, vzdáleném asi hodinu plavby od známých a přátelských břehů Anglie. Z vršku skal...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
