Profesorské drabble od Abigail
Jeden z příspěvků do soutěže Profesorské drabble, kterou vypsala Anseiola Jasmis Rawenclav. Zadaná slova: ofenzíva, spoušť, břeh, zkratka, triumf * Drabble pro madam Dósn Jediné, co madam Dósn nakopne do nového dne, je káva! Vstane, upraví se a pak to přijde. Cesta za ranní kávou! Bez kafe se s ní totiž ještě nedá bavit! Všude plno hradních duší, které švitoří a zavazí. Tradiční ranní rozruch a spoušť, než se všichni rozejdou do tříd! Madam ví, že zkratka k cíli vede chodbou vpravo. Přechází tedy do ofenzívy a když se vítězně prodere k pultíku s kávou, je to velký triumf! Skoro jako když člověk vstoupí suchou nohou na břeh a ví, že je doma! A tak s prvním douškem je to Dósn, jak ji známe! Redakční úpravy provedla Helenia...
Pražská kočka
Nechte se pozvat a vykročte s námi na procházku nočním městem… * Noční Praha má, stejně jako mince, dvě strany, a snad jen toulavá kočka, která svýma vševědoucíma zelenkavýma očima pozoruje dění pod sebou z ikonické střechy Národního muzea, by o nich mohla vyprávět nezaujatě. Jedna ze stran, ta, kterou právě teď pozorují zvědavé kočičí oči, je plná barev, hluku a zábavy. Kroky lidí splývají s rytmem všudypřítomné hudby, jejich hlasy se ztrácí v záplavě slov v mnoha cizokrajných jazycích. Hvězdy na nebi, které tak dlouho provázely chodce na jejich nočních procházkách, musely již dávno ustoupit silné záři pouličního osvětlení; jasné světlo výloh strhává zraky procházejících od zdobných štítů domů, mohutné budovy Národního...
* Detektiv na scéně *
Alice přišla domů, zaklapla za sebou dveře a po paměti odhodila klíče do košíku na botník. Cvakla vypínačem a předsíň zalilo žluté světlo žárovky. Překročila několik párů bot nedbale poházených na podlaze a přihodila k nim další, právě vyzuté černé polobotky, hned následované batohem, koženou bundou a svetrem. Prošla temnou kuchyní kolem hromady neumytého nádobí a rozsvítila až lampičku v koupelně nad umyvadlem. Na podlaze za ní přistálo tričko a džíny. Letmo mrkla do zrcadla na drobnou černovlásku s bledou pletí a zelenýma očima, svlékla ze sebe poslední kousky oblečení a vklouzla pod sprchu. Pod proudem vlažné vody zavřela oči. Potřebovala ze sebe smýt události posledních dnů, tak divoký případ neřešila už kdovíjak dlouho. A ještě zdaleka není u konce. Zhluboka...
Porouchář
Povídka psaná pro Literární seminář, který vede kolegyně Rawenclav. Ukazuje, že lidské osudy jsou nevyzpytatelné a co se jeví nesmyslné, může mít sice možná těžko postižitelný, ale přece jen smysl. Nebo si to aspoň můžeme myslet. * Byla hluboká noc. Město spalo, jen osamělá tramvaj zacinkala. Projela kolem divadelní budovy, aniž zpomalila. Řidič správně vytušil, že na této zastávce nikdo nastupovat nebude. Ke správnému závěru ovšem dospěl na základě nesprávných předpokladů. Domníval se, že když představení skončilo před třemi hodinami, budou již doma ve svých postelích nejen diváci, ale také herci, osvětlovači, maskéři, technici, ba i režisér. Velmi by ho udivilo, kdyby zastavil, vystoupil – třeba, aby si ulevil –, podíval se skrz prosklenou...
Štědrý den
Vrba se pomalu probouzela z nočního spánku. Ráda by odpočívala dál, ale kdosi ji vyrušil. Několik lidí si pod jejími proutky povídalo a v kotlíku vařilo ovocný punč. Omamná vůně způsobila, že se Vrba úplně probrala. „Nezapomeň tam dát skořici, ta k Vánocům patří,“ pronesl hlas a Vrba v něm poznala Morrigan Trisstesse.„Ta už tam je. Neremcej mi do vaření a věnuj se psaní,“ odsekla Eillen McFir Elat se smíchem na rtu.„Já raději nic říkat nebudu a rovnou si to tam dám sama,“ podotkla klidným hlasem Janel Weill a Vrba si všimla, jak do kotlíku přidává hrneček zmrzlých malin.„Nesmíme zapomenout na něco modrého. Ať to má tu správnou barvu a chuť,“ zasmála se Lilien Emity Meissed a ze svého pláště vyndala hrst borůvek.„Tak, hrnky jsou nachystané, je čas si připít!“...
Psaní pro Grace Annabeth Reatcher
Věnuje Indris Elwinor… Jsi skvělá a kéž je s tebou stejná legrace i v dalším roce. Krásné Vánoce. * Času dost Venku byl nádherný slunečný den. Havraspárští se pilně připravovali na další kolejní trénink. Kapitánka se však stále nějak nemohla dopočítat. „Kdo chybí?“ „Grace, ozvalo se.“ Byla to pravda. Grace se totiž dnes rozhodla dostát vlivu své přezdívky, lenochoda. Spokojeně si spinkala v postýlce, když tu jí zástupce kapitánky Aya zatřásla ramenem. „Hybaj na trénink. Už máš 20 minut zpoždění.“ „ To už ani nemá cenu. Než si obleču výbavu, než najdu koště a dojdu na hřiště. Přijdu jindy.“ To však Aya nemínila připustit. Vrbovým proutkem hnala Grace až na hřiště. Žádné takové. Tým musí fungovat perfektně. I s...
Psaní pro Unu Vinonu Flare
Věnuje Trixie Deliah Sinclair… Tuhle báseň bych ráda věnovala lvíčkovi jménem Una Vinona Flare. Proč? Jsi nepostradatelná a mnohokrát si mi pomohla ať už s hradními nebo mudlovskými věcmi. Zůstaň taková jaká jsi! Lvice Trix * Ohýnek rozhoří se plamínkem nesmělýmvrbové proutky mlsně olizujesvětýlko dává, temnotu zaháníjak světlo vánoční, pro všechny tu je. Famfrpálem žije, pro tým dýcházástupkyní skvělou jes koštětem si prostě tykáuž pár let tu pro tým je. Ruku k dílu přiložíporadí, po duši pohladí její slovajejí sova vždy přiletínajde si adresáta zas a znova. Posledními verši končímale rozhodně se neloučím.Plamínek je v každém z náskaždý může dát svou...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
