Vrba se pomalu probouzela z nočního spánku. Ráda by odpočívala dál, ale kdosi ji vyrušil. Několik lidí si pod jejími proutky povídalo a v kotlíku vařilo ovocný punč. Omamná vůně způsobila, že se Vrba úplně probrala.
„Nezapomeň tam dát skořici, ta k Vánocům patří,“ pronesl hlas a Vrba v něm poznala Morrigan Trisstesse.
„Ta už tam je. Neremcej mi do vaření a věnuj se psaní,“ odsekla Eillen McFir Elat se smíchem na rtu.
„Já raději nic říkat nebudu a rovnou si to tam dám sama,“ podotkla klidným hlasem Janel Weill a Vrba si všimla, jak do kotlíku přidává hrneček zmrzlých malin.
„Nesmíme zapomenout na něco modrého. Ať to má tu správnou barvu a chuť,“ zasmála se Lilien Emity Meissed a ze svého pláště vyndala hrst borůvek.
„Tak, hrnky jsou nachystané, je čas si připít!“ pronesla Helenia Kukková a začala nalévat punč do šálků.
Vrba nemohla uvěřit tomu, že se všechny sešly pod jejími větvemi. Mlčky si užívala ten nádherný dárek, který dostala. A když pak usedly ke svým pergamenům a daly se do psaní, pomyslela si, že snad nikdy nebyla tak šťastná.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!