Vykradači hrobů
Vykradači hrobů „Sedm stop hluboko a stejně to nestačí…” bručel zachmuřeně hrobník a v kleče zkoumal rozbité víko rakve. Nebožtík z ní napůl vypadával. Zběžně mrtvého prohlédl. Veškeré cennosti zmizely. Zrovna tuhle dámu si pamatoval. Zámožnější rodina. Vybavili ji do hrobu zlatými prsteny a náhrdelníkem. „Zloději zatracený! Ani po smrti jim nedaji klid. Herdek!” zaklel a znovu přiklopil víko. Vylezl z hrobu, popadl lopatu, aby rakev podruhé zasypal, jenže pak se otočil. „Co je, Tome?” broukl podrážděně. Tom byl vyzáblý sirotek. Vyrůstal na ulici a občas na hřbitově vypomáhal. Dostával za to pár drobných, ale vedení o tom mlčelo. „Ředitel Felitz pro vás posílá,” zadrmolil rychle chlapec a nakukoval přes okraj hrobu. „Je tam mrtvola?” „Jo,” zahučel hrobník. „A...
Velikonoční haiku košík
Zajíček hraboší v košíku, aby posbíral všechna haiku, která jste do letošní nadílky sepsali. A jak vidíte, pod sebou vyskládal vajíčka plná básní a koled. To prý, aby každé dílo vyniklo. Ale haiku jsou podle něj drobná, tak je raději nechává pohromadě v košíku a vy si je můžete přečíst v tomto článku. I prší sice, malujeme kraslice, pomlázek více. Vítr nese vůni, květinovou vůni jara, velikonoce. Velikonoce svátky jara pro Vrbu sněženky svítí Narcisy kvitnú jar do dlaní mi sadá vo Veľkej noci. Farebné stužky na veľkonočných prútoch vejú vo vetre. Lupene kvetov prúdom pršia vo vedrách spievajú dámam. Tam malý zajko z trávy nesmelo hľadí je z čokolády… Vajíčko z lásky pomaly odlamujem kúsok po kúsku. Z malej fľaštičky trošku vody po kvapkách tebe na líčka....
Velikonoční koleda 6
Vař se, mládí lektvare, nepotřeba lékaře. Sluš mne, mládí nektare: až se tebou pomaže dívka, bude mladičká, jak v svém mládí babička. Pro tebe jsem uvařil, dívko, lektvar vytvořil, pomlázku též připravil, teď chci slyšet z plic tvých kvil. Nejsi jako polovid, najdu tě a budu bít. Pastelníčka vejce dej, postačí i Auguron, a výmluvy nehledej, nebuď jako fanfaron. Mladá, zdravá navždy buď, neubliž ti žádný blud.
Velikonoční koleda 5
Hody, hody, doprovody, nechte prosím vědro vody odpoledne jenom stát, ať se nemusíme bát. Rád bych jenom pár vajíček, co vám přinesl zajíček, pak zas půjdu o dům dál, co bych vám víc povídal.
Velikonoční básnění 5
Máme tu duben. Copak to znamená? Barvíme vajíčka – žlutá i zelená, červená, modrá – barvy všech kolejí, mezitím venku je čím dál tím tepleji. Vajíček je třeba mít slušnou zásobu, aby se dostalo na každou osobu, co naše domova navštíví s pomlázkou a pěkné koledy poctí nás ukázkou. Bez řádné koledy dostane kulový, a také nesmí být zbytečně surový, bolavým modřinám zabrání polštáře, červené zůstanou potom tak jen tváře. Ten, kdo má ručičky šikovné nejvíce, dokáže z vajíček vyrobit kraslice, kuchyni nádherně provoní beránek, toho má nejradši Toníček – bratránek. Kuřátka drží se maminky slepičky, zajíčci ze svých nor vystrčí tlapičky, odkud se bere ta přítomná čaromoc? Je čas...
Velikonoční koleda 4
Hody, hody! Běžím, běžím s košíčkem, jsem jen malým hošíčkem, avšak nahlas mluvit dovedu! Tak dejte mi prosím koledu! Hody, hody, šup do vody, hody hody, do ledový. V košíčku teď vejce mám, to se tedy dobře mám, večer na chléb másla trochu, vejce navrch, můj ty hochu!
Velikonoční básnění 4
Prichádza nám znovu jar, doniesla nám krásne dary. Nič nevyjde veru na zmar, jar ovláda mocné čary. Čary čo jej dala drahá matka príroda. A spolu z jarou, ďalšie sviatky prichodia. Sviatky známe Veľkonočné, na ktoré už čakáme. Konajú sa každoročne, vždy sa na ne chystáme. Počínajúc splnom luny, po dni jarnej rovnodennosti. Rozozvučia sa nám zvony, začiatku dní blaženosti. Oslavujte teda s nami, tieto sviatky nádherné, A staňte sa svedkami, že sú to sviatky...