Píle
Z pera Doe van Hoe -*- Píle, hostinský, tu aby člověk pohledal. Když se řekne píle, lidi si vzpomenou na včelky nebo tak něco. Jak poletují od květu ke květu, do úlu a z úlu, jako kdyby se nikdy nepotřebovaly zastavit. Pilných lidí je ale jak šafránu, říkají, a v hospodě by je nehledali snad nikdy. A přece, já tu jednoho vidím. Jo, pořád koukám na tebe, hostinský. Jak tu poletuješ, korbele plníš, odnášíš, přinášíš, myješ, leštíš… A u toho stihneš utřít tuhle stůl, támhle zamést, jinde posbírat střepy, a ještě při tom všem točíš vepříkem na roštu. Jestli tohle není píle, tak už nevím co.
Pomluva
Z pera Cinexe Star. -*- Byl jednou jeden pán, který měl v oblibě jen sám sebe. Nedokázal vystát, když na tom byl někdo životním postavením lépe než on sám. Vymýšlel mnoho způsobů, jak se zbavit samotné větší popularity ostatních lidí. Samozřejmě na to za pár dní přišel. Co rozšířit něco, co by ostatním uškodilo. Vymyslel si tak různé příběhy a historky, které řekl svým známým a kamarádům. Stačilo jen čekat, vždyť každý něco málo někde řekne, to se někam donese a pomluva je na světě. Jak nešťastný takový člověk musí být, aby lží ničil lidi kolem sebe. Evidentní nespokojenost je v tomto případě asi...
Obžerství – Jedlík
Z pera Cesmíny Hardy. -*- Žil jednou jeden muž, který nikdy neměl dost. Jídlo hrálo hlavní roli v jeho životě a neustále se něčím ládoval. Tvarohový koláček, marmeládová taštička, povidlové buchty, koblížek s cukrem a ještě kousek perníků, to byla jen svačinka. K obědu měl obří porci a ještě si přidal. Jídlo, jídlo a jídlo, nic jiného ho nezajímalo. Nikam nechodil, kuchařka mu připravovala chody k snědku. Jak šel čas, v jídle si dopřával stále víc a kynul také on. Oblečení na něm praskalo a nábytek hekavě vrzal pod váhou. Muž se ale jídla vzdát nedokázal, a tak jednoho dne to již nevydrželo jeho...
Závist
Z pera Cally Torové -*- Závistivě se podíval na vedlejší stůl. Samozřejmě že nemohl dostat normální pivo. On totiž nikdy nemohl dostat nic normálního, i teď mu dali pod míru. Už ani nevěděl, kdy pořádně začal závidět ostatním. Asi tak nějak odjakživa, nepamatoval si to přesně. Bylo úplně jedno, o co přesně šlo. Buď měli větší pivo, nebo třeba lepší úrodu na poli, ale on nikdy nebyl spokojen. I se ženou měl problém. Vzal si kdysi nejkrásnější z vesnice a ani to mu stále nestačilo. A tak i teď záviděl jediné pivo u vedlejšího stolu. Byl už prostě takový a těžko ho někdo někdy...
Štědrost
Z pera Beteramis Athenodoros. -*- Ve vesnici žily dvě staré čarodějnice. Byly to sestry, vzhledově se podobaly jedna druhé jako vejce vejci, ale v srdci byly každá jiná. Serafína byla jako med, však s pohledem ostrým jako břitva. Josefína naopak nechodila pro slovíčka daleko, oči ale měla laskavé. Serafínu měli přesto všichni raději.Jednoho dne onemocněli lidé mravenčím morem. Všichni hned utíkali za Serafínou, prosili o její léčivé byliny.„Nic nemám!“ vzkázala jim.Lidé byli bezradní, matky plakaly. Co si počít? Vtom přišla Josefína a rozdala jim všechny byliny, které měla.A tak si pamatujte – štědrost nemusí jít nutně ruku v ruce s medovými...
Naděje
Z pera anonymního autora -*- A to byl konec. Zvonek zazvonil, papír mi z ruky vytrhl učitel a já se zmohla jen na povzdech. Pohled kamsi do neznáma, tělo bez duše, duše bez těla. Tak moc jsem obětovala těmhle zkouškám a tak moc jsem si věřila, že to zvládnu, ale stres jakoby mi vykouřil všechno z hlavy. Po pár minutách se zvedám, nohy mám těžké a jdu sama chodbami, všechno jakoby ztmavlo. Najednou však mě něco zašimrá na hrudi. Co to asi je? Že by naděje? Pomalinku mi prostupuje tělem a já najednou doufám, doufám, že přece jen z té mé patlaniny učitel něco vytáhne.
Pýcha
Z pera anonymního autora -*- Pýcha si sama o sobě nikdy neuvědomovala svou moc, nevěděla, co dokáže. Připadala si neškodná, připadala si k ničemu. Čas od času se tedy rozhodla rozptýlit, protože si nemyslela, že něco změní. Zkrátka jen stoupne někomu do hlavy, jemu to nic neudělá a ona se zbaví dlouhé chvíle. Dokud si jedna z jejích „obětí“ nepomyslela, že by se Pýcha mohla svými schopnostmi soustředit sama na sebe. Báječný nápad, řekla si! Začala být pyšná; divila se, že to nezkusila dřív. A zjistila, jakou má moc, moc pokazit vztahy, samolibost jí však bránila přestat. Ani si nevšimla, že už sama nikoho nemá.
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
