Statečnost
Z pera Saiph Lacaille. -*- Elvíru jsem poprvé potkal, když jsem stál u otce a tiše rozjímal. Byla o dvě řady dál, opírala se o náhrobek, pohled upřený na květiny. „Lilie,“ otočila se na mě nevěřícně, jako by to neměla komu jinému říct, a pak už jen mlčela. Přikývl jsem. Truchlit se dá mnoha způsoby. Až o nějakou dobu, pár kývnutí a podivných sdělení později jsem zjistil, že pochovala manžela. „Byl tak odvážný,“ říkala a dmula se pýchou nad jeho statečností, slzy v očích. Nevím. Postavit se do cesty drakovi bez strategie, zkušeností a sám, to mi přijde spíše hloupé. Což jí nikdy však...
Láska
Z pera anonymního autora. -*- Každý má právo na lásku, i když ne každý si to myslí. Ona si to také dříve myslela. Ale co je láska? Netušila do té doby, dokud ho nepoznala. Každý den ji nosil červené růže a ona to milovala. Milovala růže, jejich vůni a jeho. Překypovala láskou k němu i když si to prvně nechtěla přiznat. Myslela si, že lásku nikdy nepozná díky tomu, co prováděla. Ale poznala a věřila, že ji jednou pozná každý. A to v jakékoliv podobě. Chtěla, aby každý člověk si našel někoho úžasného. Později si tedy uvědomila, jak je v životě důležité někoho takového...
Pýcha – Slunečnice
Z pera Rose Daninatali. -*- Ach, jak jsem krásná. Mé kráse se žádná jiná květina nevyrovná. Mé ladné tělo se pne do výšin. Zastíním všechny kolem sebe. To já se koupu ve slunečních paprscích, které mi dodávají ještě větší krásu. Musím se ještě pořádně natočit. Ta nádherná vůně, která se kolem mě line. Jsem prostě božská. Počkat, co se to děje? Kdo to na mne sahá? Au, au, někdo se mnou neurvale trhá. Paprsky mizí, je mi chladno. „Miláčku, to je pro tebe,“ podá Robert slunečnici své Jasmíně. Ta se pohrdavě podívá na květinu a odhodí ji stranou. „Hm, růže by lépe vystihla mou...
Víra
Z pera Emy Talia. -*- I sám most cítil sílu, pevnost té, která po něm vznešeně kráčela. I řeka se zjevně uklidnila, i ptáci létali pomaleji. Jakoby by všude panoval větší mír a klid. Láska prostupovala krajem, Víra kvetla. Na druhé straně mostu pomalu našlapovalo Zoufalství. S hlavou skloněnou, přes hlavu kápi. Došli k sobě. Ten pohled mrazil. Bolest se zarývala ostrými drápy hlouběji a hlouběji. Víra slábla. O pár hodin později se začala topit. Někdy ani Víra nestačí, ani ta nejsilnější ze všech. Nestačí. Zoufalství, samo na mostě zvedlo hlavu. Všude ticho, prázdno, pusto. Něco se muselo stát… Křik ptáků ustal. Čas se...
Zoufalství
Z pera Newiky Shelley Lovecraft. -*- Šedé nebe pokryté mlhavými cáry, bez mraků. Zlatě zářící slunce přes něj nepřešlo věky. Dusivý prach pokrývající vše se dostával do plic a každý jeden nádech hrozil záchvatem bolestivého kašle. Procházela ulicí mezi troskami domů, rozhlížela se, pátrala očima a volala. Tak hlasitě, jak jí to jen poslední síly dovolovaly. Proč teď? Proč tady? Kam jen mohlo běžet? Pak to spatřila. Téměř vprostřed malého náměstíčka leželo drobné tělo, které pokrýval prach, stejně jako vše kolem. Dala se do běhu, zakopla a dopadla na kolena zajíkajíc se pláčem. Ztratila důvod žít. Ani mladičká lilie vyrůstající mezi ručkami dítka jí jej...
Upřímnost
Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- Ráno všichni smutně koukali na mrtvé gerbery. Vedoucí Lhoták jednu vytáhl z půdy a prohlédl si ji: „Je to jasné, má spálené kořeny.“ Zle se podíval na Zdeňka. „Co jste jim to tam nasypal?“ „Přece to hnojivo, co včera přivezli. Říkal jsem vám, že se spletli a dovezli špatný typ, ale vy jste mi řekl, ať vás nezdržuju, že jsem nový a houby tomu rozumím a že mám použít, co poslali.“ „Vy jste upřímný jak gerbera, že jo. A taky ve zkušební době. Tak se sbalte a ať vás tu už nevidím. Buďte rád, že vás tu škodu nenechám...
Statečnost
Z pera Princess Star. -*- Po oné hodině bylinkářství, na které se paní profesorka tak rozčílila, se Betty rozhodla, že zajde do školních skleníků a doplní si k bršlici kozí noze výkres, aby na ni madam Aki rovněž neseslala svůj hněv. Nebylo těžké do skleníků zajít a bršlici nakreslit. Oříškem bylo hotový výkres odevzdat madam san Marino. Na statečnosti Betty nepřidávalo ani to, že cestou zpátky do hradu potkávala hloučky studentů, kteří vzrušeně debatovali o tom, jak profesorka bylinkářství zuří. Hodnou chvíli stála Betty před kabinetem, než se odhodlala zaklepat. Madam otevřela dveře s podmračeným výrazem. Jakmile však výkres spatřila, opět se pomalu začínala...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
