Závist
Z pera anonymního autora -*- Princezna krásná, vším lidem milovaná, opět slavila své narozeniny a spolu s ní slavilo celé království. Všichni byli ve velikém očekávání, jaký program princezna vymyslela. Nikde se nemluvilo o ničem jiném. Všude bylo naklizeno, brnění všech stráží se leskla ve slunečním svitu. Jedna osoba však neslavila. Druhá z princezen totiž svou sestře pozornost nesmírně záviděla. A už měla plán, jak vše změnit. V kuchyni probíhaly přípravy slavnostní večeře, sestra oslavenkyně kuchyní rychle proběhla, vylila malou lahvičku do jednoho z hrnců a hned zase zmizela. Celé království pak týden sužovaly bolesti břicha a střevní potíže, na oslavu by nejradši každý...
Víra
Adventní stoslůvka z pera Nebelbracha Mechachy. -*- „Kdy už bude večeře?“ ptal se netrpělivý Jeník. Po večeři přece budou pod stromečkem dárky! „Až vysvitne první hvězda,“ odpověděla maminka, „nechceš ji hlídat?“ „Mami, mami, hvězda spadla, viděl jsem, jak padá! Přiletí na ní Ježíšek?“ „Ježíšek je hvězda, která už jednou spadla, to si o Vánocích připomínáme. A zase vyletěla, to si připomeneme o Velikonocích. Až přijde znovu, nebude to pád, povstane.“ „Takže dnes Ježíšek nepřijde? Věřil jsem, že přijde.“ „Je pořád s námi, protože se máme rádi. Jen zatím skrytě.“ „Ježíšku, děkuji ti za dárky, které mi dali tatínek a maminka. Dej, abychom se měli pořád tak...
Upřímnost
Z pera Cinexe Stara -*- Mnoho lidí v dnešním světě obaluje pravdu do lží a hraje si na upřímné lidi. V neúplné pravdě tak žije na světe miliony lidí a nikomu to tak ani nepřipadá zvláštní. Člověk, co něco dělá špatně, si zaslouží vědět popravdě, že danou věc opravdu dobře nedělá. Když se naskytne taková situace, tak bez váhání nastupuju na scénu já, aneb někdo, komu je v konečném důsledku úplně jedno v jakém světle se nakonec pro ostatní ukáže. I přes to, že pravda někdy bolí, budu vždy stát na břehu upřímnosti a nikomu nebudu mazat med kolem pusy. Pro mne je upřímnost...
Trpělivost růži přinese
Z pera Cesmíny Hardy -*- Zahradník toužil vypěstovat nejkrásnější růži. Říkal ji Růže snů, měla být bílá jako čerstvě napadnutý sníh s lehce narůžovělými okraji, jako by se okvětní lístky dotkly červánků. Stačilo by si přivonět a růže by vás přivedla do říše snů. S pěstováním začal už v mládí, postupně šlechtil a mísil různé druhy. Celý svůj život trpělivě čekal, až se zrodí jeho růže. Je starý, skoro se neudrží na nohou, ale konečně se sen stal skutečností. Jeho kouzelná růže vykvetla a on si přivoněl. S vůní se jeho duše přenesla do říše snů a jeho staré tělo zůstalo ležet u odkvétající...
Píle
Z pera Cally Torové -*- Zamračil se na trojku z přeměňovaní. Měl za to, že má úplně všechno dobře, a tak teď procházel všechny odpovědi a postupně si je opravoval. Odložil pergamen se známkou a vzal do ruky knihu. Byl si jistý, že do zítra se to zvládne naučit a bude to jen lepší. Prostor pro zlepšení vždy měl, ale doháněl to jinde. Ptal se učitelů, nechal se doučovat od spolužáků a sám se učil dlouhé hodiny. Vždy byl pak o něco chytřejší a přestože měl co dohánět, píle byla vidět a držela nad ním ochranou ruku. Ne vždy musíme mít vše napoprvé...
Obžerství
Z pera Amandy Wright -*- A najednou se přidala k nim. Tichá střídmá dívka, která je vždy tolik odsuzovala. Seděla tam, bavila se a byla ráda, že ji přijali, bohužel ne takovou, jakou doopravdy byla. Lila do sebe víno. Jeden pohár za druhým a kolik masa snědla. Jindy by jakékoliv mrtvé zvíře oplakávala a nyní si jim plnila vesele žaludek. Bylo mi mdlo. Celá rozdováděná se plazila po mužích všech věků, rozměrů a výzorů a byla středem pozornosti. „Někdo ji zneužije,“ pomyslela jsem si, ale co byl můj názor oproti jejímu momentálnímu přesvědčení? „Půjdeme si zakouřit?“ slyšela jsem ji a musela jsem urychleně na...
Hněv
Z pera anonymního autora -*- Stačil jen drobný pohyb palcem, aby vylétla první jiskra. Ta už se nebála chytit nějakého hořlavého povrchu a následně vzplanout. Postupovala dále, sílila, už nebyla pouhou jiskrou, nýbrž se proměnila v plamen. A ten se nebál dále přiživovat, stále obnovovat, rozvíjet se v oheň. Jakmile jiskra začala, ohni se nedalo zabránit. Přesně do takovéto metafory svůj hněv rád dával, když byl zrovna v klidu, schopný racionálně přemýšlet. Chtěl to vysvětlit, přijít na řešení, jak se svým neduhem pracovat. Jak ho vysvětlit ostatním a dokázat jim, že jim nechtěl ublížit. Jenže vždy, když už byl kousek od svého cíle, vylétla...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
