Ze zámku Feérie

Ahoj, jmenuji se Sydney.
Je mi 17 a bydlím Applewoodu, malé vesničce nedaleko Londýna.
Ve středověkém světě existuje jedna utajená skupina lidí, kteří si říkají Alchymisté. Míchají lektvary, uzdravují lidi a pomáhají všem v nouzi.
On vlastně za zástěrkou vašeho středověkého světa existoval ten náš. A nejen v Applewoodu. Na celém světě je plno takových utajených městeček.

Marlock je podnikatel z Irska (alespoň to o sobě říká). Vyrobil a poslal do oběhu dvě počítačové hry. Jedna se dostane do rukou Martymu a Jackovi. Doma to Martyho vcucne do počítače a hned na začátku se pozná s krásnou dívkou Stellou z Anglie. Ta získala druhé vydání hry. Podaří se jim překonat všechny mise a zarazit tak přicházející konec světa?

Ahoj, jmenuji se Sydney.
Je mi 17 a bydlím Applewoodu, malé vesničce nedaleko Londýna.
Ve středověkém světě existuje jedna utajená skupina lidí, kteří si říkají Alchymisté. Míchají lektvary, uzdravují lidi a pomáhají všem v nouzi.
On vlastně za zástěrkou vašeho středověkého světa existoval ten náš. A nejen v Applewoodu. Na celém světě je plno takových utajených městeček.

Po dlouhém pobytu v mrazáku opět přinášíme povídku o Alexandrovi Snovi.

Další pokračování povídky o Půlnočním kameni.

Všechno začíná, když si mladičká Lora kreslí do svého skicáku. Dostává nápad nakreslit vílu temnoty, ale když vílu dokreslí, náhle se obrázek pohne. Víla temnoty obživla. Lora se jí nejprve bojí, ale pak se spřátelí a víla temnoty jménem Chlöe ji požádá, aby jí pomohla najít půlnoční kámen, který jí pomůže odhalit svou pravou identitu a kam patří.
A tak se mladičká Lora a víla temnoty Chlöe vydávají na dalekou cestu plnou nástrah a nebezpečí, za Půlnočním kamenem, který odhaluje pravou identitu.

Nyní si mohli konečně vybrat zaslouženou dovolenou. První po těch více jak osmi letech! A že už ji potřebovali jako sůl! Kde jinde ji strávit, než v klidu a daleko od všech problémů a od lidí. Teď ať se pro změnu starají jiní.

Po dalších třech dnech čekání se průchod do lodi otevřel a stanuli v nich dva prazvláštní tvorové. Asi dva metry vysocí, malá hlava posetá osmi tykadly, z nichž každé měřilo asi půl metru a hýbaly se do všech stran. Široký trup, dvě úzké, ale dlouhé ruce a tři masivní nohy. Nebyli oblečeni, jen porostlí hnědou srstí. Když se lidé probrali z šoku při pohledu na ta odporná zjevení, potichu stáli a vyděšeně je pozorovali, krve by se v nikom nedořezal.

Nic netrvá věčně, a tak i chvíle pravdy měla nastat. Jednoho dne byly zachyceny signály, že se blíží kosmická loď, která nebyla nahlášena a neodpovídá naváděcím střediskům. Nemohlo být pochyb, ti, kteří ji viděli, poznali ihned, že není pozemské výroby. A podle popisu, jenž ihned poslali Mikovi s Petem v ní poznali loď Bytostí.

Ráno už rozhodně tak u vytržení nebyli. Přes noc se jim to důkladně rozleželo v hlavě a nyní jim připadalo, že i když o jejich slabině ví, je jim to naprosto k ničemu. Vždyť co můžou dělat s tím, že slabou stránkou Bytostí je hluk? Toho by mohli využít, když jsou s nimi v přímém kontaktu, ale co s tímto poznatkem ve vesmíru? A tak chodili s hlavami svěšenými, od přemýšlení jim už málem praskly, ale ne a ne něco vymyslet.