Království Araxie – VII.Ustaraný generál
„Cóže?! Řekněte to ještě jednou!“ Kapitán byl celý bledý. Snažil se něco vykoktat, ale marně… „Tak on se dostal do královskýho vězení?! Mluv přece – stojíš před generálem! Nebo tě mám nechat popravit?“ Kapitán na sucho polknul. „Je to tak, pane,“ vysoukal ze sebe. „A to řikáš jen tak?!“ „Ale pa-pane, určitě to byla jen provokace, žádný vězeň neutek ani se nic neztratilo, moji muži šli hned po něm, nestačil udělat vůbec nic,“ vypálil ze sebe kapitán. „Opravdu?“ Zeptal se generál. Rysy na jeho tváři trochu změkly. Kapitán si toho všiml a trochu se usmál. „On – dostal se jen do oddělení C, nikam jinam…“ „DO ODDĚLENÍ C?!“ Zařval generál....
Království Araxie – VI. Vloupání
Netyka odsunul těžký litinový poklop od kanálu. Na hlavu mu dopadlo matné světlo pochodní a ozářilo smradlavé kanály pod ním. Když se vyplazil na studenou podlahu chodby královské věznice, nebyl si už vůbec jistej, zda to byl dobrej nápad. Statečnost a odhodlání ho nějak opustily. Ono sice byl mocnej čaroděj… ALE PRÁVĚ SE VLOUPAL DO NEJTĚŽŠÍHO KRÁLOVSKÝHO VĚZENÍ!!! Jen klid, uklidňoval se Netyka. Jsem velkej a obávanej mág, nebo ne?! Když mě někdo chytí, tak ho začaruju…nějak. Určitě si vzpomenu na čarovnou formuli, něco jako simsala-bim nebo tak nějak. A potom už- „STUJ! Kdo seš!“ Netyka strnul. Tak rychle to nečekal. Někdo stál za jeho zády. Jen klid, Netyko, říkal si. Určitě na něco přijdeš. „Tak slyšels? Co tady na chodbě děláš!!...
Hrozba z vesmíru – 7. Boj o přežití začíná
Slunce je ještě vysoko nad hlavou, tma tedy ještě nepřijde. Ale i tak by měli co nejdříve začít. Vždyť kdo ví, jak dlouho ještě vydrží světlo. Země se otočí jednou za dvacet čtyři hodin, Dirtac však jen za dvacet, ale třeba na takovém Barillu, tam je to pouhých čtrnáct hodin. Na Barillu to zase tak moc nevadí, protože tam není dýchatelná atmosféra a veškerý život je proto pod obrovskou kopulí a tím pádem není problém s umělým osvětlením, ale zde tato možnost není. A vezměte si například takovou Zadanae. Tam je podobně tmavé slunce, jako zde, a už když je v poloviční vzdálenosti k horizontu, svítí tak slabě, že není vidět na krok. Ještě, že tento stav trvá pouze asi hodinu, pak vyjde druhé slunce Zadanae a planeta se opět ponoří do červeného světla. Má i zdejší...
Hrozba z vesmíru – 6. Nová země
Zmateně se rozhlíželi kolem. Zelenou pronikavou záři vystřídalo tlumené červené světlo mající svůj zdroj v temně rudém slunci. To sice bylo alespoň dvakrát tak velké, jako jejich žluté, avšak dávalo mnohem méně světla. Pro jejich oči to však bylo velmi uklidňující, neboť je měli ještě velmi podrážděné ze svitu „Hvízdající planety“, jak jí občas mezi sebou říkávali. Byl to tehdy Mikův nápad a tak není divu, že se nyní Pete usilovně snažil vymyslet název pro tuto planetu. Nakonec to vyhrál název „Temná planeta“. Nyní se tedy rozhlíželi po této „Temné“ zemi. Co jim asi přinese za trápení? Je opravdu tak divoká? Co všechno je ještě potká? Osud je poučil, že nic není možno předvídat. Vždy se může stát cokoli naprosto...
Království Araxie – V. Tajný komplot
Od té doby, co Netyka navštívil hostinec U Starýho mola, už slunce dvakrát přešlo celou oblohu z východu na západ a teď, třetího dne, vysílalo své paprsky do útulné kuchyňky, kde právě propukla hádka. Na jedné straně žena mávajíc výhružně válečkem a na druhé její muž, vysoký a hubený, tisknoucí se ke zdi. „Řikam ti, že je mrtvej! Už tak leží tři dny!!!“ Křičela žena. „Nevypadá až tak mrtvě,“ bránil se muž. „Ještě včera trochu dejchal. Určitě jen spí.“ „Tři dny?!“ Vyjela žena. „Vyspává kocovinu. Přece jsem ti řek, kolik toho měl.“ „Právě proto ti povídám, že je po něm.“ Na to muž zareagoval novinou, kterou dneska ve městě zjistil. Žena jen spráskla ruce a vydechla: „To není možný.“...
Příběh nesmrtelnosti – 8. kapitola – Amen.
Na nebi nade mnou se honily modré obláčky a vytvářely nádhernou atmosféru letního dne.Až by z té poetiky jeden zvracel. Každopádně, já jsem stejně neměla čas se věnovat počasí a podobným tentononcům. Moji pozornost si totiž plně vyžádala Eltariel, která za mnou přišla s něčím, co silně připomínalo černý latexový obleček, který se hodil maximálně tak na sadomasochistické hrátky. A teď po mně ještě chtěla, abych si to natáhla na sebe! „Tak to teda ne, v žádném případě!“ El se na mě zmučeně podívala. „Co ti zase vadí? Tohle je normální oblečení elfských bojovnic.“ Znechuceně jsem pohlédla na tu lesklou černou hromádku, kterou mi podávala. „Ne. Hele, El, chápu, že máte nějaký svoje zvyky. A taky jsem ochotná se dost přizpůsobit. Ale...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
