Kouzlo knižní lásky

Sladká romantická povídka. Ideální ke zkrácení dlouhého času na pozdzim/v zimě. Převede Vás do prostředí restaurace a ukáže Vám, že ne všechna romantika se nutně musí schovávat pouze v knize. -*-   U Jamieho v restauraci jsem začala pracovat hned po střední. Na vysokou jsem nikdy neměla, a tak mi stejně nic jiného nezbývalo. Navíc jeho jsem měla skutečně ráda. Byl to táta Olivera, mého nejlepšího kamaráda, který zrovna teď někde studoval jednu z nejprestižnějších vysokých ve Státech. Vánoce se kvapem blížily a já měla plné ruce práce. Dělala jsem výzdobu. Od stromečku po stoly, když tu jsem narazila na roh stolů, kde jsme měli malou knihovničku. Nevím ani proč, ale něco mě donutilo se zastavit, na chvilku si sednou a probrat knihy. Popravdě jsem nejspíše jen...

Láska ze zápěstí – 2. kapitola

Autor: Arizona McBaker Uběhlo již 7 let od setkání April a Leonarda v Zoo. Za tu dobu oba stihli vystudovat vysokou školu – oběma se podařilo dostat na Honl – a zjistit o tom druhém snad každou drobnost. Jako třeba to, že celý život žili přesně na opačné straně města než ten druhý. Ale i to, že April nejraději snídá jablka, naopak Leonard má nejraději ranní okusování celeru. Již rok spolu bydleli, právě uprostřed cesty mezi Leonardovým rodným domem a Apriliným. Ve všem vždy hledali perfektní rovnováhu. Samozřejmě se za těch sedm let nejednou pohádali, ale nikdy to nebylo tak hrozné, aby to zabránilo událostem dnešního večera. Koneckonců, byli si souzeni. April zrovna přišla po práci domů, rozsvítila světla a na zemi nalezla cestičku z fotek. Nechápavě se na fotky...

Láska ze zápěstí – 1. kapitola

Autor: Arizona McBaker Nacházíme se v zemi Wheitho, kde láska není brána jako dobrodružné hledání, ale jako něco již předem určeného. Každý již od narození svého ví, kdo je jeho osudová láska. Má to ovšem malý háček – neví jeho jméno, vzhled ani kde se nachází. Ví ovšem dvě slova, která každého nutí hledat a pátrat. Ví první slovo, co kdy jeho láska řekla, a ví poslední slovo, co kdy řekne. Tato dvě slova se každému vryjí do kůže, do levého zápěstí, v momentě, kdy se narodí. Vaše láska v tento moment ještě nemusí žít, anebo jí může být 29, vy ale v každém případě máte ona osudná dvě slova vrytá do ruky. A vaše druhá polovička má do ruky vryta slova, jež pronesete vy. Příběh vypráví o osudech jednoho mladíka – Leonarda Howlanda, který již od svého 15. roku hledá...

Kam kamenem nedohodíš

Romantická povídka, kde jde především o city a nikoliv činy. Lesiter je kouzelník, který měl složitý život. Ona je zamilovaná dívka, která mu nabízí druhou šanci… „Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována…“ – William Shakespeare Lesiter postával venku a kouřil bublinkovou fajfku. Nevěděl, co si s Robi počít. Taková křehká, malá kouzelnice. Večer k němu přišla a pověděla mu o svých citech. Sám tušil, jak láska může bolet. A to měl na mysli tu skutečnou, pravou chemickou reakci, která se...

Kapitola 1 – Wilsonská střední

Probouzím se za zvuku budíku. Okamžitě se mi honí hlavou myšlenky, co bude dál. Je to tady. Den kvůli kterého jsem nebyla schopná usnout. Avšak nyní bych raději spala než se smířila se skutečností že svou postel uvidím až za čtyři roky. A možná ani to ne. Vím, že máma už netrpělivě čeká dole a má připravenou snídani. Jen jsem zvědavá jestli si dala záležet, protože ji dlouho neuvidím anebo udělala jen nějakou rychlovku, protože spěcháme na nádraží. Seběhnu dolů, ale nikde nikoho nevidím a snídaně na stole také není. To jsem si mohla myslet. Popadnu toast a začnu si ho mazat rychle máslem. „Mami?“ zavolám přes byt a vyběhnu nahoru do ložnice. Zakousnu se do toastu. „Mami si tu?“. V ložnici nikdo není. „Zlato, tady jsem,“ozve se...

1. Pokus o nový začátek

Radka byla zamilovaná do kluka, který ji napřed říkal, že ji miluje, ale pak jí oznámil, že chodí s jinou dívkou. Radka má deprese, ale konečně se začala vzpamatovávat a žít nový život…Až teď jsem si uvědomila, že polštář, do kterého brečím už několikátý den, je mokrý. Ne, že je promočený. Ani nitka nebyla suchá. Začala jsem přemýšlet, jestli mi to vážně stojí za to. Jestli má cenu brečet, když tohle udělal. Jestli mě nakonec přeci jenom nečeká štěstí… Ale tomu se dalo jen těžko uvěřit. Proč taky. On mě zradil. Nikdy mu to neodpustím… Nikdy… „Radí, běž se okamžitě najíst!“ Zaslechla jsem mamčin hlas. Ani jsem se na ni nepodívala. Kdy jsem vlastně naposledy jedla? Muselo to být včera… Nebo předvčírem? Zvedla jsem se a...