Láska ze zápěstí – 2. kapitola
Autor: Arizona McBaker Uběhlo již 7 let od setkání April a Leonarda v Zoo. Za tu dobu oba stihli vystudovat vysokou školu – oběma se podařilo dostat na Honl – a zjistit o tom druhém snad každou drobnost. Jako třeba to, že celý život žili přesně na opačné straně města než ten druhý. Ale i to, že April nejraději snídá jablka, naopak Leonard má nejraději ranní okusování celeru. Již rok spolu bydleli, právě uprostřed cesty mezi Leonardovým rodným domem a Apriliným. Ve všem vždy hledali perfektní rovnováhu. Samozřejmě se za těch sedm let nejednou pohádali, ale nikdy to nebylo tak hrozné, aby to zabránilo událostem dnešního večera. Koneckonců, byli si souzeni. April zrovna přišla po práci domů, rozsvítila světla a na zemi nalezla cestičku z fotek. Nechápavě se na fotky...
Láska ze zápěstí – 1. kapitola
Autor: Arizona McBaker Nacházíme se v zemi Wheitho, kde láska není brána jako dobrodružné hledání, ale jako něco již předem určeného. Každý již od narození svého ví, kdo je jeho osudová láska. Má to ovšem malý háček – neví jeho jméno, vzhled ani kde se nachází. Ví ovšem dvě slova, která každého nutí hledat a pátrat. Ví první slovo, co kdy jeho láska řekla, a ví poslední slovo, co kdy řekne. Tato dvě slova se každému vryjí do kůže, do levého zápěstí, v momentě, kdy se narodí. Vaše láska v tento moment ještě nemusí žít, anebo jí může být 29, vy ale v každém případě máte ona osudná dvě slova vrytá do ruky. A vaše druhá polovička má do ruky vryta slova, jež pronesete vy. Příběh vypráví o osudech jednoho mladíka – Leonarda Howlanda, který již od svého 15. roku hledá...
Kam kamenem nedohodíš
Romantická povídka, kde jde především o city a nikoliv činy. Lesiter je kouzelník, který měl složitý život. Ona je zamilovaná dívka, která mu nabízí druhou šanci… „Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována…“ – William Shakespeare Lesiter postával venku a kouřil bublinkovou fajfku. Nevěděl, co si s Robi počít. Taková křehká, malá kouzelnice. Večer k němu přišla a pověděla mu o svých citech. Sám tušil, jak láska může bolet. A to měl na mysli tu skutečnou, pravou chemickou reakci, která se...
Kapitola 1 – Wilsonská střední
Probouzím se za zvuku budíku. Okamžitě se mi honí hlavou myšlenky, co bude dál. Je to tady. Den kvůli kterého jsem nebyla schopná usnout. Avšak nyní bych raději spala než se smířila se skutečností že svou postel uvidím až za čtyři roky. A možná ani to ne. Vím, že máma už netrpělivě čeká dole a má připravenou snídani. Jen jsem zvědavá jestli si dala záležet, protože ji dlouho neuvidím anebo udělala jen nějakou rychlovku, protože spěcháme na nádraží. Seběhnu dolů, ale nikde nikoho nevidím a snídaně na stole také není. To jsem si mohla myslet. Popadnu toast a začnu si ho mazat rychle máslem. „Mami?“ zavolám přes byt a vyběhnu nahoru do ložnice. Zakousnu se do toastu. „Mami si tu?“. V ložnici nikdo není. „Zlato, tady jsem,“ozve se...
1. Pokus o nový začátek
Radka byla zamilovaná do kluka, který ji napřed říkal, že ji miluje, ale pak jí oznámil, že chodí s jinou dívkou. Radka má deprese, ale konečně se začala vzpamatovávat a žít nový život…Až teď jsem si uvědomila, že polštář, do kterého brečím už několikátý den, je mokrý. Ne, že je promočený. Ani nitka nebyla suchá. Začala jsem přemýšlet, jestli mi to vážně stojí za to. Jestli má cenu brečet, když tohle udělal. Jestli mě nakonec přeci jenom nečeká štěstí… Ale tomu se dalo jen těžko uvěřit. Proč taky. On mě zradil. Nikdy mu to neodpustím… Nikdy… „Radí, běž se okamžitě najíst!“ Zaslechla jsem mamčin hlas. Ani jsem se na ni nepodívala. Kdy jsem vlastně naposledy jedla? Muselo to být včera… Nebo předvčírem? Zvedla jsem se a...
2. Návrat
„Elen, počkej!“ Elen utíká co ji nohy stačí. Snaží se prorazit si cestu mezi lidmi, kteří jdou proti ní. Je zadýchaná a už nemůže, ale to ji nezatěžuje myšlenky. Je pevně rozhodnutá na otce zapomenout. Síly ji stále dochází, ale ona nepoleví. Nevšímá si fyzického vyčerpání, protože to teď nejde. Stále za sebou slyší volat své jméno, ale neotáčí se. Najednou ucítí na svém rameni pevný stisk. „Mám tě…“ Elen vykřikne a po dlouhé noci strávené ve zlém snu se probudí ve své posteli. Sun, Dizi a Elen sedí v tanečním sále a čekají na začátek zkoušky. Ten čas si snaží zkrátit povídáním, ale neubrání se poslechu rozhovoru Adrina a Ethel stojících opodál. Na Adriánovi byla vidět spokojenost, Ethel jako by uvnitř vybouchla. V divadle strávili již dva týdny, ale už za tu...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
