Arya Arcus

Povídka o vzpomínání jedné babičky. O objevení lásky tam, kde jí jen málokdo čekal a zkrátka o tom, jak je někdy život nevyzpytatelný a jednoduše krásný. 

Jednorázová mini povídka slečny Ary vás přenese do světa dítěte, do světa, kde je možné všechno. 

Sladká romantická povídka. Ideální ke zkrácení dlouhého času na pozdzim/v zimě. Převede Vás do prostředí restaurace a ukáže Vám, že ne všechna romantika se nutně musí schovávat pouze v knize.

„Je to jen polibek," říkala jsi a u toho se usmívala tak, jak to umíš jen ty. „Bude sranda," snažila ses mne přesvědčit tím bezelstným způsobem. „Mezi námi to přeci nic nezmění." Další lež, která ti splynula z úst. Lež, za kterou jsem zaplatil já. Protože jsem uvěřil. Uvěřil jsem dívce s dolíčky a havraními vlasy, které jí sotva sahaly po bradu.

Dnes je TEN den před pěti lety - 17. října. Datum, které mne tak moc bolí. Popíjím v baru na stoličce a utápím se v sebelítosti. Není tu moc lidí, protože venku teprve před pár hodinami svítalo. Barmanka se snaží dívat se raději jinam. Až tak žalostný pohled na mě je. Nebo jen prostě nemá zájem. Obě varianty mě vytáčí do běla a zároveň vlastně ani tak moc ne. Je to jen barmanka. Nejsi to ty.

Už je to dlouho, co jsem si tuto dobrodružnou výpravu připravovala. Nebyla jsem na to sama, ale byla jsem hnacím motorem. A teď se to děje. Sedím u večeře a konverzují s rodiči, ovšem v duchu již slaňuji z okna dolů, kde by na mě měl čekat můj kamarád Felix.

„Co známky ve škole, Jasmine?" upírají se na mě pronikavé oči mé mámy.

„Dobrý," odpovídám univerzálním slovem, které působí jako zaklínadlo, jelikož ani jeden z rodičů se již na nic neptá. Jediný rušivý element u stolu je teď momentálně má mladší sestra Peggy, která se rozhodla, že je velice zábavné mi okopávat holeně.