VD3 – Zázrak uklízení
Stoslůvka ke Žlutému úterý sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. Na přání autora vydáno anonymně. * Bylo žluté úterý. Malá Jana seděla v koutě a nechtěla uklízet. V bytě byl už velký nepořádek a matka, která byla po smrti svého muže na vše sama, si už nevěděla rady. Potřebovala její pomoc. Jana však stále seděla a odmítala cokoliv udělat. Matka si k ní tedy sedla a vyprávěla příběh o Ježíšově ukřižování. Jana napjatě poslouchala. Nejdříve tomu moc nerozuměla, ale postupně jí to došlo. Uvědomila si, že žili lidé, kteří zažili daleko horší věci než obyčejný úklid a ještě byli plní lásky. Rychle se tedy dala do úklidu. Matka byla šťastná a vděčně se podívala k nebi. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD3 – Není kočka jako kočka III.
Stoslůvka ke Žlutému úterý sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * U vstupních dveřích jsem pobrala několik pytlů odpadků ze svého velikonočního úklidu. Nemohla jsem to skoro unést. Žluté úterý by ze mě mělo radost. Vymetla jsem ze svého bytu veškerý nepořádek. Venku svítilo slunce a foukal ještě stále studený vítr. Litovala jsem, že jsem si nevzala sluneční brýle a vyrazila jsem do blízkého parku. Užívala jsem si paprsky slunce, které se dotýkaly mých tváří a cítila jsem tu záplavu energie, která se vlívala do mých žil. Miluji jarní dny, kdy se vše probouzí k životu. Bylo znát, že nejsem jediná, kdo se vypravil využít slunečního dne a šel do parku. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD3 – Matouš 2019, 24, 2; 26, 6–13
Stoslůvka ke Žlutému úterý sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Bylo v Praze šedivo, i řekl Ježíš: „Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni.“ Odešel nocovat do Úval. Navštívil dům Šimona, jehož z malomocenství vyléčil. Přišla za ním žena, která přinesla Zázračně efektní, vzácný pleťový olej arganový, slunečnicový, šípkový a litsea cubeba. Uklidila celý dům a pak mu olej vlila do vlasů. Učedníci se hněvali, že oleje bylo dost pro všechny, však Ježíš řekl: „Toť byl olej pro mne do konce života mého, po právu náležel mi. Když na mě vylila jej, učinila to k mému pohřbu. Nikdy jí nebude zapomenuto. Čistí v čistém vcházejtež do království Božího.“ … nalistovat další kapitolu Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy...
VD3 – Velký úklid
Stoslůvka ke Žlutému úterý sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Přišel den velkého úklidu. Již od rána byl dům vzhůru nohama. Maminka zapřáhla do práce celou domácnost, snad jen s výjimkou otce. Ten se hned při rozdělování úkolů po snídani kamsi vytratil. Nejspíše do hospody, napadlo Annu. Ostatní se však museli dát do velkého úklidu. Čeledín a děvečka měli za úkol vyklízení stáje a chléva, malá Baruška se měla postarat o úklid komůrek a zametení dvorku. Na Anně zůstala světnice. Začala umytím podlahy. Ale ať snažila, jak chtěla, neustále musela myslet na nedělní setkání s Martinem. „Já tě vůbec nepoznávám,“ ozval se vesele maminčin hlas. „Ty ses nám snad zamilovala.“ … nalistovat další kapitolu Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark....
VD3 – Kdo jinému jámu kopá…
Stoslůvka ke Žlutému úterý sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * „Tady!“ ukázala panovačně paní domu na neviditelné smítko prachu. „Zapomněla jsi to uklidit! Asi tě moc přeplácím!“ kárala svou podřízenou Dorota. „Všechno musí být vysmýčené do posledního zrníčka, jasné? Velikonoce jsou za dveřmi a já nedovolím, aby mě koledníci bohatších rodin pomlouvali po celém městě!“ Služebná jen přikývla a jala se leštit mahagonovou komodu znovu, toho dne již popáté. Najednou začne Dorota ječet, jako by ji na nože brali. S nadzvednutou sukní utíká pryč z přijímacího salónku. Služka se otočí za poťouchlým hihňáním. „Vypustila jsem tu pavouka,“ drží se za pusu panská dceruška. „Uklidila jste tu krásně, jako vždycky, Marie!“ Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth...
VD2 – Na louce
Stoslůvka k Modrému pondělí sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Pomalu jsem se otočila. Ani jsem to ujištění vlastně nepotřebovala. Poznala bych jeho hlas mezi tisíci jiných. Stál tam opravdu on. Mírný větřík mu čechral tmavé vlasy a jeho nádherné modré oči se do mě doslova vpíjely. „Jak jsi to mohl vědět? Správně jsem tu vůbec neměla být.“ Otázka mi sama vyklouzla ze rtů. „Znám tě. A navíc, neviděl jsem tě je jít trhat ráno s ostatními. To jsi tak tvrdě spala?“ Tváře mi nechtěně zalil ruměnec. Kdyby tak věděl, o čem se mi zdálo. I když, pokud to nevěděl před chvílí, tak to nyní ví určitě. Nespletla jsem se. … nalistovat další kapitolu Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...