Stoslůvka ke Žlutému úterý sepsaná v rámci Velikonočního drabblování.
*
„Tady!“ ukázala panovačně paní domu na neviditelné smítko prachu. „Zapomněla jsi to uklidit! Asi tě moc přeplácím!“ kárala svou podřízenou Dorota. „Všechno musí být vysmýčené do posledního zrníčka, jasné? Velikonoce jsou za dveřmi a já nedovolím, aby mě koledníci bohatších rodin pomlouvali po celém městě!“
Služebná jen přikývla a jala se leštit mahagonovou komodu znovu, toho dne již popáté.
Najednou začne Dorota ječet, jako by ji na nože brali. S nadzvednutou sukní utíká pryč z přijímacího salónku.
Služka se otočí za poťouchlým hihňáním.
„Vypustila jsem tu pavouka,“ drží se za pusu panská dceruška. „Uklidila jste tu krásně, jako vždycky, Marie!“
Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark.
Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!