VD7 – V bílé
Stoslůvka k Bílé sobotě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * „Těšíš se tolik, jako já?“ „No jasně, bude to největší párty za poslední půlrok!“ „Ale co si vezmeme na sebe? Moc bílých věcí nemám.“ „Minutku, něco jsem nám sehnala.“ Luci vytáhla z velké tašky dvoje krásné šaty. Jedny měly ramínka a končily až pod koleny, druhé byly naopak krátké a jejich oporou byla pouze vrchní část zakrývající hruď. Svojí čistě bílou barvou by mohly leckomu připomínat svatební šaty. „Když jsem viděla tyhle s ramínky, hned jsem si vzpomněla na tebe. Zkus si je, určitě ti budou slušet!“ „Děkuju, ty jsi opravdu zlato.“ Dívky se oblékly a vyrazily užít si večer. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth...
VD7 – Matouš 2019, 27, 3–5, 61–66
Stoslůvka k Bílé sobotě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Nazítří přišli politici za předsedou nejvyššího soudu a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl: ‚Po třech dnech budu na svobodě.‘ Dej ho proto dobře hlídat, aby jeho učedníci nepodplatili vězeňskou službu a neosvobodili ho.“ Odpověděl: „Zde máte justiční stráž, dejte vězení, v němž je Ježíš, hlídat, jak uznáte za dobré.“ Před vězením stráž viděla jen jeho učednice Magdu a Mařku. Jidáš pocítil výčitky svědomí. Když dostal podporu třicet milionů, deset poslal předsedovi s dopisem, v němž žádal Ježíšovo osvobození, deset učedníkovi Petrovi s dopisem, aby se využily k volební kampani, a se zbývajícími deseti odjel na Bahamy. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční...
VD7 – Bílá sobotní láska
Stoslůvka k Bílé sobotě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * „Ještě tamtěch deset,“ ukázal pan farář Kubovi nezapálené svíce. Chlapec se zaposlouchal, protože se po několika dnech ticha vrátil do kostela zvuk varhan. „Pospěš si, obřad za chvíli začne,“ popohnal ho otec. Jakub rychle zapálil zbývající svíce. Zanedlouho dovnitř proudily desítky obyvatel malého městečka. Kuba se schoval dozadu a pozoroval dění. Najednou ho za rukáv zatahala Majdalenka. Jakub se na ni usmál, vzal ji za ruku a úzkým schodištěm ji zavedl na místo, odkud byl ten nejkrásnější pohled na oltář. „Přinesla jsem ti něco k jídlu,“ podala mu košík s velikonočními dobrotami. Kubovi zjihla očka: „Miluji tě,“ a dívku políbil. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční...
VD7 – Není kočka jako kočka VII.
Stoslůvka k Bílé sobotě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Noc to byla opravdu divoká. To kotě se rozhodlo snad ani na chvilku neusnout. Neustále mi přecházelo po polštáři a tahalo mě packami za vlasy. I tak jsem z toho všeho měla opravdu dobrý pocit. Možná, že zítra na třídním srazu budu jediná svobodná a bez dětí, ale teď mohu alespoň říci, že nežiji sama. Hned po snídani jsem se vydala do obchodního centra, abych nakoupila všechno potřebné vybavení pro soužití s tímhle kočičákem. Pelíšek, kočičí záchod a spoustu krmení a hraček. Jeho snídani jsem asi trochu přehnala, ale on se cpal jak já na Bílou sobotu po pořádném půstu. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD7 – Cestou polní
Stoslůvka k Bílé sobotě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Přišel květen a louky i stromy byly plné květů. Většina z nich měla bílou barvu, takže celý svět jako by se zahalil do bílého roucha. Pokaždé, když jsem procházela po cestě a mířila do kostela nebo na pole, měla jsem hlavu pokrytou záplavou bílých plátků. Dnes jsem však nešla cestou sama. Vedle mne kráčel Martin a držel mě za ruku. Měla jsem pocit, jako by kromě nás nebyla na světě živá duše. Teď, když jsme měli požehnání, nemuseli jsme naše schůzky tajit. Rodiče mě stále hlídali, ale dopřávali mi větší míru volnosti. Pak mě náhle Martin políbil. Svět se zastavil. … nalistovat další kapitolu Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD6 – Nález
Stoslůvka k Velkému pátku sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. Na přání autora vydáno anonymně. * Petr se vydal na mši. Nalezl ale pouze zavřený kostel. Bylo mu to divné, ale rozhodl se, že tedy půjde namísto toho do blízkého lesa. Petr byl z chudé rodiny; jediný člověk, který mu zbyl, byla jeho stará a nemocná matka. Ta už se o něj nemohla moc dobře starat, vpravdě se spíše Petr staral o ni. Přivydělával si, kde mohl, aby je oba uživil. V lese si povšiml praskliny ve skále, která tu dříve nebyla. Nahlédl dovnitř – a našel veliký poklad. Nadšeně si ho odnesl domů, zaplatil doktory pro svoji matku a oba dva se už měli vždy dobře. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
