Stromopsaní – Vánoční záhada
Navázáno na kapitolu od Tamarky Pudlíčkové – Chauned. Blodyn měl ještě dlouhou chvíli před očima ten hněv, který z Chauned vyzařoval, tu nenávist v jejích očích, která ho vyzývala, aby začal konat. Vypravil se za hostinským, aby zjistil, kdo je Dristox a kde by ho mohl najít. Velká část Blodyna chtěla Chauned pomoci a udělat vše pro její spokojenost. Ta temnější část jeho mysli ho nahlodávala jakousi žárlivostí. Andrew byl jeho sokem a srdce Chauned patřilo jemu. I tak dal přednost dobrotě ve svém srdci a vypravil se za Dristoxem. Hostinský Blodyna poslal až na konec vesnice, kde stojí velká chalupa, osamocena od okolního dění. Tvrdě a rázně zaklepal na její vrata. Dveře mu otevřel ne moc statný muž. Spíše hubený a Blodynovi sahal tak po ramena. „Vy jste Dristox,...
Stromopsaní – Podivné setkání
Navázáno na kapitolu od Adeliny Susan – Setkání s Chauned. Blodynovi ten naléhavý výkřik sevřel srdce. Vyrazil tam, kde tušil hlas, ale už po pár krocích na něj dopadla tíha čehosi prazvláštního. Čehosi, co mu svazovalo nohy, jako by byl očarovaný nebo zakletý. Chtěl běžet rychleji, ale nemohl. Chtěl držet směr, ale nedařilo se to. Krátká chvíle se zdála najednou nekonečná a na vteřinu ho napadlo, že se dnes ráno probudil spíš do děsivého snu než do slunečného dne. Jak těžce běžel dál a dál travou a pak po vyšlapané stezce, všechno okolo ho utvrzovalo v té strašidelné myšlence o příliš živém snění. Na obloze, ke které občas pozvednul oči, se stáhla děsivá mračna, těžká, taková, která s sebou nesou sněhové vločky. Jak si ale Blodyn pamatoval ze záblesků...
Stromopsaní – Nečekané události
Navázáno na kapitolu od Andromedy Rose Moonlight – Těžké rozhodnutí. Bard Blodyn společně se svou milovanou Zrzečkou ještě dlouho brázdil lesy hledaje nových dobrodružství a svými melodickými písněmi, které vydával ze své kouzelné flétny, obdarovával všechny obyvatele lesa, kteří doposud nic krásnějšího neslyšeli. Jako dík za tyto písně pomáhali bardovi i Zrzečce v jejich pouti za dobrodružstvím. Po dlouhém putování lesy a pláněmi se bardovi naskytl pohled již dlouho nevídaný. Bard se ocitl na okraji pláně a přímo před ním stál ohromný hrad. Nebyl to jen tak obyčejný hrad. Nad hradem se míhala masivní černá mračna a blesky lemovaly oblohu. I na tak značnou vzdálenost bard pocítil náhle prudké ochlazení, které se linulo směrem od hradu. „Zlé, hodně zlé místo,...
Stromopsaní – Ukulele
Navázáno na kapitolu od Marine Redwolf – Učeň. * Bard pozoroval poslední paprsky slunce, které se ztrácely za horami v dáli. Zvonky ovcí v ohradě vedle hrály, když se ukládaly ke spánku. Ozýval se zpěv posledních ptáků, kteří oznamovali, že se po celém dni lovení housenek a žížal vrací domů. Příroda žila. Bylo příjemné se do ní na chvíli vrátit. „Tady jsi,“ ozvalo se zpoza Blodyna, než do jeho zorného pole vkráčel Rupheon, „hledal jsem tě. Když jsme se domlouvali, že na mě počkáš u lesa, nemyslel jsem, že to vezmeš tak doslovně!“ „Neměj mi to za zlé, avšak myslel jsem, že nad výukou hry na loutnu vážně uvažuješ?“ tázal se bard. „Ano, jistě!“ přikývl chlapec, jako by to bylo naprosto jasné a bard byl hloupý, že se musel přesvědčovat. „Ale nevidím tvou loutnu?“...
Stromopsaní – Zvláštní moc
Navázáno na kapitolu od Marine Redwolf – Učeň. Jak se domluvili, tak se také stalo, druhého dne před večeří se bard Blodyn a malý Rupheon sešli na okraji lesa při lekci hry na loutnu. Rupheon pozorně sledoval barda, jak mu vysvětluje funkci jednotlivých strun, pražců i ladění nástroje, soustředěním se mu jinak hladké čelo krabatilo do záhybů. Temně modré oči však zářily radostí jako noční obloha vítající hvězdy. Blodyn žasl nad tím, kolik se toho sedmiletý chlapec stihl naučit, za pouhou chvíli už byl s to přehrát krátkou melodii přesně tak, jak ji Blodyn předtím zahrál. Nedalo se to popřít, chlapec měl přirozené nadání a nezměrnou touhu v srdci. „Jsi opravdu moc šikovný, dokonce i stisk máš na nováčka výborný,“ pochválil bard Rupheona. „Já ani nevím… jak to...
Stromopsaní – Chauned
Navázáno na kapitolu od Andromedy Rose Moonlight – Výzva. Dívka byla nádherná, z dálky vůbec nevypadala nemocně. Jak tam tak stála, před polorozpadlým domkem, v šatech, jež měly nejlepší roky již dávno za sebou, dlouhé rovné havraní vlasy rozpuštěné a poletující kolem obličeje, vypadala až neuvěřitelně nadpozemsky. Skoro jako nějaká bohyně. Bard se teď zaměřil na její obličej, který byl částečně skrytý pod vlasy. Již bylo patrné, že zdravím dívka zřejmě nepřekypuje. Tvář měla bílou, až sinalou, bez sebemenšího náznaku červeně, oči velké a černé, lemované hustým obočím. Nos měla malinký a roztomilý, taková bambulka uprostřed obličeje, pod ním rty tak plné a tak červené, že bard Blodyn ihned pocítil neskonalou touhu je políbit. Poté si uvědomil, že na dívku stále...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
