Záhadný muž s bourbonem
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Blížily se dušičky a s tím narůstala také potřeba každý večer poslouchat strašidelné příběhy. Do křesla u krbu tedy zasedl děda, který strávil válku v zákopech, a před spaním bavil obyvatele domu vyprávěním. Děti, ač nebyly ještě dospělé, jeho příběhy milovaly. Naštěstí už nebyly tak malé, aby je takový příběh vyděsil až k nespavosti. Tři dny před tímto svátkem si vybral starý pán jednu z nejstrašidelnějších historek, kterou za svého mládí zažil. Usadil se tedy jako vždy s dýmkou v ruce a jal se povídat. „Bylo to právě na dušičky, když nás stáhli konečně na pár dní na základnu, abychom si odpočinuli od neustálého boje a nabrali síly na další útok. Celá naše rota se vydala do...
Strážce
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Celé údolí bylo oděno do tajemného hávu mlhy, jen špičky toho, co kdysi bývalo věžemi hradu, vykukovaly nad ono mléčně zakalené jezero. Kilometry kolem staré zříceniny byl plot a na něm v pravidelných intervalech varovné cedule – lebka se zkříženými hnáty a varovný nápis měly odradit kohokoliv, kdo by se dostal až k plotu. Seděl jsem za tím plotem a přemítal, koho odradí nápis tentokrát – jestli jen partičku vracející se z párty, nebo někoho zajímavějšího. Střežil jsem ono sídlo pro svou paní již staletí, přesně jak mi to přikázala, než se proměnila v netopýra a zmizela do tmy. Ano, hádáte správně – byl jsem sluha upírky. Ani upír, ale ani ghoul nebo zombie, přestože po těch...
Halloweenský zázrak
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Před dávnými a dávnými lety (miluji tento začátek, který nenutí nikoho učit se konkrétní datum jako v dějepise) žila byla na hradě upíří rodinka. Byla to rodina dbalá přísné upíří výchovy. Starali se hlavně na to, aby všichni drželi, jak se říká, pospolu. Měli dětí jako smetí či jako máku v makovici. Pilně létali po okolí a pili lidem krev tak říkajíc „doslovně“. Specializovali se ale pouze jen na krevní skupinu A, protože na ostatní krevní skupiny měli alergii. A tak není divu, že když bylo celé okolí hradu jak se říká „vypito“, museli se upíři stěhovat o pár hradů dál. Jenže neštěstí nechodí po horách, ale i po upírech… zkrátka a dobře při stěhování na hradě zapomněli toho...
Punk’s Not Dead
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * „Dnes je ten den! Dnes je Halloween!“ radoval se malý klučík. Oldřich se jmenoval. Jméno to sice není drsňácké, ale tento Oldřich, nehledě na jméno, byl tvrdý kluk, ač mu bylo necelých deset let. Aby svoji tvrdost dal všem najevo, lihovkou si na rameno namaloval lebku a zkřížené hnáty. „Teď si na mě nikdo nedovolí!“ zavrčel přes zuby. Byl zrovna ve svém pokoji a poněkud narcisticky se prohlížel v zrcadle. Otázka zněla jasně: jaký kostým? Chvíli se přehraboval v šatníku. Musí to být něco originálního! Něco, co všem vyrazí dech! Něco, o čem se bude ještě dlouho mluvit! Mohl by jít za Batmana. Dlouze se podíval na zeď, kde měl plakát...
30/10 1999
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Je to už mnoho let zpátky, co se mi stala příhoda, nad kterou nemůžu přestat přemýšlet. Byla neděle a já šel se svou ženou do cukrárny na zmrzlinový pohár. Slavili jsme pět let výročí svatby. Přišli jsme tam, já viděl perfektní místo vzadu v cukrárně. Šli jsme se tedy posadit a vybrat si, jaký pohár si dáme. Jelikož to místo bylo vzadu, měli jsme rozhled na celou cukrárnu, ale potíž byla v tom, že když jsem se kouknul doprava od pultu se zmrzlinou, byly tam dveře na toalety. To by nebylo nic divného, jenže ze dveří na mě ze tmy koukaly dvě červené oči. Lekl jsem se. Koukl jsem se na dveře se symbolem pro pány, ale oči byly pryč,...
Chlapec, piráti a létající prase
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Bosýma nohama těžce kráčel po mokrém písku a za ním zůstávala cestička z jeho stop. Ještě se ohlédl k domu, kde to bujaře hučelo, než pokračoval dál. Hlavu měl v oblacích mezi temnotou a spoustou světlých teček, když se mu jedna z jeho dlouhých noh zabořila do jakési hroudy písku. „Ne!“ vykřikl na něj někdo zespoda a něco umělého jej pláclo přes nohu. Udělal krok dozadu a sehnul se, aby se zadíval na chlapce, klečícího před obřím pískovým hradem, jak rozhořčeně mává lopatičkou. „Zničil jsi západní věž, jak se teď jen pískový král bude chránit před piráty?“ halekal chlapec zoufale, zatímco už lopatičkou plnil kyblíček. „Je už moc pozdě, moc pozdě,“ pronesl o mnoho tišeji...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
