Irský sen
Mladá francouzská návrhářka Jeanette Quenellová, zklamaná rodinou, přáteli, kariérou a svými nervy, odjíždí do Irska hledat nový smysl života. V přímém letu na trase Paříž – Dublin potkává irského obchodníka Patrika O´Swaina, který ji nejprve upoutá svým vpravdě jedinečným zjevem, což se ještě umocní, když z jejich rozhovoru vyplyne, že od dětství žije ve vesnici, nedaleko níž si Jeanette pronajala domek. Jeanette Irsko skutečně okouzlí. Magie zdejšího prostředí opředeného legendami působí na její nervy jako balzám a navíc znova podněcuje její dávný sen psát. Kouzlo Irska ji nakonec přemůže a Jeanette – nová nadějná spisovatelka – se odhodlaně pouští do díla. Patrik ji čím dál tím častěji navštěvuje v jejím dobrovolném vyhnanství a nevyhnutelně...
Za ledovýma očima
Modré oči, tichý smích psi ji táhnou na saních. Není krásná, není zlá jenom strašně ledová Stál až na samém okraji skalnatého ostrohu, okolo hlavy mu svištěl vítr a hrál si s jeho vlasy nezvykle spletenými do drobných copánků. Dole, tam dole, kam nemohl dohlédnout, tušil zasněženou pláň a někde ještě dál možná moře. Vítr zesílil, ale to mu nevadilo. Vzpomněl si na hlas tolik podobný šeptání větru a na ty modré oči, ledové a přece teplé. „Seekena,“ zvolal a důkladně to slovo protahoval, až splynulo s větrem. * Začínal mít všeho dost. Co tu dělá? Proč sem vlastně lezl? Nemohl si vzpomenout. Jediné, co chtěl, byl odpočinek. Jenže, kde najít úkryt na holé skále. Mladý muž s havraními vlasy si odplivnul. V temných očích mu blesklo poznání… Už ví, co...
Shiorina úloha
Fantazijný príbeh mladej Shiori, ktorá si toho v živote vytrpela veľa, avšak keď sa o sebe niečo dozvedela a jej naskytla možnosť pomstiť, dopadla veľmi zle. „Prestaňte už!“ Shiori klesla na už i tak ubolené kolená, „čo som vám spravila?“ „Ide o to, že existuješ.“ Skupina dievčat stojaca okolo nej sa hlasno rozosmiala. Pre Shiori to boli len jedni z mnohých. Ľudia bez štipky citu, ktorí ju stále ponižovali a ubližovali jej. Oči sa jej začali lesknúť a nedokázala sa ubrániť ani slzám. Často plakala. Nič im neurobila, prečo si ju jednoducho neprestanú všímať a nežijú vlastné životy? Shiori bolo dievča v tínedžerskom veku. Bola nízka a neupravené a rozcuchané polokrátke vlasy čiernej farby jej spadali do tváre. V jej očiach, v...
Lovkyně
Může upír milovat? Vysoká, štíhlá postava splývající s temnotou okolo pozorovala nedaleký altán, z něhož se ozývala hudba, zpěv a řev opilců. Ti mladí, pomyslela si postava, nic je nepoučí. To je skoro nemožné, jak je tady lehké sehnat jídlo. A dál se nevzrušeně opírala o vzrostlý strom. Čekala. Za ta léta se naučila trpělivosti. Dovede čekat skoro celou noc, to by jiní nevydrželi. Ti by to vyřešili po půl hodince, pomyslela si postava pohrdlivě a vyčkávala dál. Náhle se z davu rozjuchaných Španělů oddělil nějaký mladík. I když vypadal jako ostatní, Lorenzo poznal, že je to Ital. Mladík potácivě klopýtal blíž a blíž k Lorenzovi a ztěžka oddychoval. Tak, to bude dneska jednoduché, pomyslel si Lorenzo a vystoupil ze stínu stromu. „Zdravím,“ řekl...
Holá kamélie
Povídka o kamélii, jež chtěla znovu žít… Bylo to jednou v zimě. Děti odešly domů a mateřská škola naráz ztichla. Do zahrady přiletěl malý vrabčák. Přilétal sem vždycky k večeru, usadil se na větvi santálového stromu a díval se na červánky. Když pohlédl dolů do zahrady potopené do fialového stínu, spatřil v rohu malý stromek. Stojí tam už dlouho? Podivil se, že si ho dříve nevšiml, roztáhl křidélka a rozletěl se k němu. Stromek byl malý a holý; jak na něj vrabčák usedl, celý se roztřásl. „Dobrý den, ty jsi suchý strom?“ zaštěbetal vrabec. „Kdepak, já jsem živý,“ odpověděl stromek. „Aha. A jakpak se jmenuješ?“ „Kamélie.“ „Nelži, já přece vím, jak vypadá kamélie.“ „Já jsem opravdu...
Rozverná panička Gréta
Často, když člověk přemítá, jaký je nebo byl jeho život, může dojít k několika zajímavým závěrům. Možná konečně přijde na svou bezmoc, mnohdy i lhostejnost ke světu, okolí a ke všemu. To je doba, kdy sny z dětství ztratí svou důležitost, zůstane jen šeď obyčejného života. Druhý případ je komplikovanější. Náhlé prozření či náznak něčeho nového probudí spící touhy. Takové tužby se neprojevují navenek. Tiše spí. Čekají na příležitost. Proto vyslechněte můj příběh a probuďte své sny!Jako obyčejná dívka s dostatečně velkým věnem jsem byla hned po svých sedmnáctých narozeninách provdána. Můj manžel – prošedivělý čtyřicátník – byl ze staré školy a potrpěl si na dobré mravy. Ode mě očekával, že mu budu spořádanou ženou, tj. stát u plotny, starat se o...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
