Vendesousa Asio Otusová

V posteli neumím usínat sama

Proč už mě nehladíš? Toužící dáma

Prošla jsem branou, tisíci světy...

Stojím na břehu černé řeky...

„...A takto se rozšiřují temné síly po našich krajích! Díky těmto zplozencům temnot! To oni jsou vinni vším špatným! Právě takoví jako ona!“ dokončil mladičký kněz, který sotva vyšel ze semináře, plamennou řeč a rozrušený na nejvyšší míru ukázal prstem na mladou ženu, co se krčila při hradební zdi a přála si s ní splynout nebo být neviditelná.

Rušné nábřeží, pestrá směsice lidí – obchodníci, přístavní děvky, šlechtici. Vůně koření se mísí s puchem rybího tuku. Na trhu seženete téměř vše, pokud máte peníze, tak i to nejvzácnější zboží. Adity, jeden z městských států Zubatého pobřeží, se probudil do dalšího dne.

Modré oči, tichý smích
psi ji táhnou na saních.
Není krásná, není zlá
jenom strašně ledová