Zrození dravé šelmy
Projedu celou vesnicí a zastavím se až u posledního domu, dá-li se to polorozpadlé stavení vůbec nazvat domem. Znechuceně si odplivnu. S mírným pobavením zaznamenám pohoršené tváře několika usedlíků. Rozhodným krokem se vydám za jedním z nich.Bez nejmenšího zaváhání rozrazím branku u plotu. Nakopnu nejbližší slepici a sleduji, jak se s poděšeným kvokáním snaží dostat z mého dosahu. „Hej, ženská jedna pitomá! Co si myslíš, že děláš?“ zařve na mne zřejmě její majitel. „Hledám hospodu a informace,“ ušklíbnu se. „Hospodu nemáme a nic ti neřeknu. Koukej mazat tam, odkud jsi přišla a raději si hleď svých faganů a plotny!“ mužík je už téměř u mě. V ruce svírá klacek a kdyby měl místo očí dýky, jsem již dávno mrtvá....
Jako pes na vodítku
Když pozoruji život kolem sebe, občas se mi zdá velmi zajímavé, co se v něm odehrává.Lidé na ulicích jsou jako herci na obrovském pódiu. Každý má svou roli a hraje ji s maximálním nasazením. Hlavně neztratit tvář! Nezapomenout text… Jak jsme se to učili? Kolem mě proběhne chlapec. V malé ručce, vysoko nad hlavou, drží letadélko. Svět kolem je mu v tu chvíli úplně ukradený. Pro něho existuje jen to letadlo. V jeho hlavě právě vzlétá a nabírá výšku. Nevšimne si, že se mu rozvázala jedna tkanička, a když si ji přišlápne, natáhne se jak dlouhý, tak široký na chodník. Nemusím snad dodávat, že Boeing 747 musel po nečekaném zrychlení svůj pravidelný let z technických důvodů ukončit. Trup letadla nebyl nijak zvlášť poškozen, zato levé křídlo dostalo pořádně na...
Harfa
Slyšíš, poutníku, vodu zpívat píseň? Vypráví příběhy o mnohých lidech, kteří tudy prošli, napili se nebo skončili svůj život. Sny i opravdové činy. Světlo i tmu. Poslouchej, milý poutníku, poslouchej a uč se.Žil jeden sedlák blízko řeky Tweed Vidíš ten domek? Harfa má tak něžně zní Tam bydlíval kdysi jeden starý sedlák. Sám až na dvě divoženky jeho. A měl dvě dcery, hezčí nemohl mít Kdybys je viděl, tuláku. Byly nádherné, jedna hezčí než druhá. Každá jim záviděla jejich krásu, každý mládenec chtěl jednu za manželku. Však nemohli se mladíci rozhodnout. Fálalalalalala lalala Avšak, přišlo něco, co změnilo osudy obou Jednou ta starší říká sestře své Starší, Lucie, se obrátila k Anně, mladší a krásnější sestře s návrhem. Harfa má tak něžně zní „Pomoz mi v řece...
Jak jsem potrkal Háre Krišna
U nás v Brně existuje několik lokalit, ve kterých vás bezpochyby někdo zastaví a pokusí se vám prodat nové, úžasné tarify pro volání, po domácku vyrobené měchačky, kvrdlačky a peroutky, a nebo třeba čuprdupr značkový Rolexky jen za dvě stovky! A když zrovna nepadnete do náruče téhle sortě obchodníků, neuniknete sbírce na děti bez domova, děti s domovem, ale jenom jedním společným a nebo děti s domovem a rodiči, z nichž jeden se pokusil vzít situaci do svých rukou a právě teď vás žádá o příspěvek na chod jejich domácnosti. Procházím náměstím Svobody a cestu mi zastoupí pěkně upravená a usměvavá blondýnka. Už zdálky se mi nezdála. Jednak se nepohybovala spolu s proudem ostatních spěchajících Brňanů, ale hlavně se na mě už z dálky zubila a chřestila u toho malou...
Stříbrná legenda
Ve Finsku je plno jezer, ale žádné není tak krásné, jako to naše, pomyslela jsem si a houpala nohama. Byla jsem na svém oblíbeném stromě na ostrůvku uprostřed jezera. Nikde jsem ještě neviděla tak modrou hladinu. Slunce se leskne a voda vydává až překvapující odstíny modré, zlaté i stříbrné. Díky tomuto místu vždy zapomenu na školní povinnosti, milostné problémy nebo rodinné komplikace, chodím sem zkrátka pro odreagování. Mimochodem, jmenuji se Laura a je mi skoro 15 let, teď ale nechci myslet na čísla, chci si tohle odpoledne užít…„Din don dan, din don dan,“ zazvonil mi mobil, přišla SMSka. Vyndala jsem mobil z kapsy a přečetla si zprávu: Za chvíli budu doma, snad dvojčata nezlobila, páá, taťka „Do pr…,“ křikla jsem nervózně,...
Magičtí bratři
Cesta dvou bratří ke společné magické budoucnosti. Ne každá cesta je bez překážek a ne každá končí tam, kde si člověk původně přeje skončit. Prašnou cestou vedoucí z města šly dvě vytáhlé postavy. Chlapci. Jeden od druhého se příliš nelišili. Oba měli delší černé vlasy, šedé oči a ostře řezné rysy. „Jsme bráchové, dvojčata! Takže bysme se měli dělit rovným dílem i o výprasky!“ „Ty jsi komunista nebo co?“ ohrnul nos ten o chlup menší a nakopl ležící kámen. Zarazil ruce hluboko do kapes a rozhlížel se znuděně po okolí. Ulice byla prázdná, plná žlutého písku, který otravoval v posledních dnech život celému městu. „Je tu nuda, když není koho naštvat,“ stěžoval si po chvíli bratrovi a nakopl další kámen. „Já jsem rád, že je...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
