Nostalgie z dětství
Kamenný dvůr, samota s pozadím tmavých lesů, sám na lesní cestě. Podzimní slunce prosvítá mezi stromy. Nemohl jsem ani uvěřit, jak moc se to místo dokázalo změnit.A přesto ve mně stále vyvolávalo ty šťastné vzpomínky. Vzpomínky z dětství. Na mé krátké, šťastné dětství. Byly tu ty stejné stromy, i když o několik metrů vyšší. Zamířil jsem k buku mezi borovicemi. Ano, v kmeni byly stále vyryty iniciály našich jmen. Udělali jsme je jednou v létě, když jsme si hráli na piráty. Já a Kryštof. Nejlepší přátelé do doby, kdy jsme se museli rozloučit se starým venkovským životem. Otočil jsem se k lesu zády a pohlédl na důvod toho všeho. Zlato. Soused jednou našel v zemi malou hrudku zlata a šel se chlubit do města. Nějakej boháč si usmyslel, že srovná naši vesnici se zemí a...
Havran
Byli za ním. Utíkal, co jen mohl, ale i tak se náskok čím dál tím víc snižoval. Jeho černý plášť ho chránil před deštěm, který vytrvale bičoval ulice města, ale před jejich očima ho uchránit nedokázal.Odbočil do vedlejší uličky ve snaze skrýt se a zmást je, ale zjistil, že je slepá. Byl v pasti. Pokud by se snažil vrátit, tak by ho určitě chytili a on by neměl sebemenší šanci na útěk. Srdce mu začalo zděšeně bušit. Byl v koncích. Několik chvil jen vyděšeně stál a zíral na konec uličky, čekal, až se objeví. Ale nakonec ho přeci jen nenašli. Všiml si totiž malých zapadlých dveří. Dříve to možná byl nějaký obchod. Jediné, co však dny jeho slávy připomínalo, byl ztrouchnivělý štít visící nad dveřmi. V mžiku byl u dveří a začal s nimi lomcovat. Po chvíli zarezlé panty...
Moje cesta v MHD
Cestovali jste někdy Mudlovskou hromadnou dopravou (MHD)? Ne? Tak si přečtěte, jak taková strastiplná cesta může vypadat.Na chvíli zvednu oči od rozečtené knihy a letmým pohledem přelétnu po ostatních spolucestujících. Vidím tu jen jejich těla, jak se kolébají ze strany na stranu v závislosti na tom, jestli zrovna stojíme na červenou nebo jedeme. Prázdné výrazy, nepřítomný pohled, jako by tu nechali jen svoje tělesné schránky a vědomí odeslali na lepší, zábavnější místo. Takže jediný rozdíl je v tom, že funebrák musí své zákazníky v cílové stanici vykládat vlastními silami, zatím co u řidiče vystupují sami. Je to jako ve filmu Avatar od Jamese Camerona. Cestující nastoupí, posadí se a pak se prostě odpojí od těla. A když se blíží cílová zastávka, jednoduše se...
Zrození dravé šelmy
Projedu celou vesnicí a zastavím se až u posledního domu, dá-li se to polorozpadlé stavení vůbec nazvat domem. Znechuceně si odplivnu. S mírným pobavením zaznamenám pohoršené tváře několika usedlíků. Rozhodným krokem se vydám za jedním z nich.Bez nejmenšího zaváhání rozrazím branku u plotu. Nakopnu nejbližší slepici a sleduji, jak se s poděšeným kvokáním snaží dostat z mého dosahu. „Hej, ženská jedna pitomá! Co si myslíš, že děláš?“ zařve na mne zřejmě její majitel. „Hledám hospodu a informace,“ ušklíbnu se. „Hospodu nemáme a nic ti neřeknu. Koukej mazat tam, odkud jsi přišla a raději si hleď svých faganů a plotny!“ mužík je už téměř u mě. V ruce svírá klacek a kdyby měl místo očí dýky, jsem již dávno mrtvá....
Jako pes na vodítku
Když pozoruji život kolem sebe, občas se mi zdá velmi zajímavé, co se v něm odehrává.Lidé na ulicích jsou jako herci na obrovském pódiu. Každý má svou roli a hraje ji s maximálním nasazením. Hlavně neztratit tvář! Nezapomenout text… Jak jsme se to učili? Kolem mě proběhne chlapec. V malé ručce, vysoko nad hlavou, drží letadélko. Svět kolem je mu v tu chvíli úplně ukradený. Pro něho existuje jen to letadlo. V jeho hlavě právě vzlétá a nabírá výšku. Nevšimne si, že se mu rozvázala jedna tkanička, a když si ji přišlápne, natáhne se jak dlouhý, tak široký na chodník. Nemusím snad dodávat, že Boeing 747 musel po nečekaném zrychlení svůj pravidelný let z technických důvodů ukončit. Trup letadla nebyl nijak zvlášť poškozen, zato levé křídlo dostalo pořádně na...
Harfa
Slyšíš, poutníku, vodu zpívat píseň? Vypráví příběhy o mnohých lidech, kteří tudy prošli, napili se nebo skončili svůj život. Sny i opravdové činy. Světlo i tmu. Poslouchej, milý poutníku, poslouchej a uč se.Žil jeden sedlák blízko řeky Tweed Vidíš ten domek? Harfa má tak něžně zní Tam bydlíval kdysi jeden starý sedlák. Sám až na dvě divoženky jeho. A měl dvě dcery, hezčí nemohl mít Kdybys je viděl, tuláku. Byly nádherné, jedna hezčí než druhá. Každá jim záviděla jejich krásu, každý mládenec chtěl jednu za manželku. Však nemohli se mladíci rozhodnout. Fálalalalalala lalala Avšak, přišlo něco, co změnilo osudy obou Jednou ta starší říká sestře své Starší, Lucie, se obrátila k Anně, mladší a krásnější sestře s návrhem. Harfa má tak něžně zní „Pomoz mi v řece...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
