Příběh z kavárny
Vánoční povídka, psána jako dárek pro Ilianaiedail. Napsáno (nečekaně) v kavárně.
Rubrika
Vánoční povídka, psána jako dárek pro Ilianaiedail. Napsáno (nečekaně) v kavárně.
Kratičká jednorázovka o netradiční lásce a podivné ženě, jež zbožňuje zelený čaj. Částečně autobiografické.
Kdysi jsem při brouzdání po internetu narazila na jednu báseň. Nebyla známá ani nijak úchvatně napsaná, ale měla myšlenku. Možná proto mne později inspirovala k napsání tohoto díla. Doufám, že se Vám bude líbit...
Veselme se! Radujme se! Jak brzy zjistíte, tohle pozpěvování koled je vcelku sarkastické vůči povídce, která následuje. Jmenuje se Boží vyprávění... vlastně ani nevím, proč... i když, určitý skrytý smysl v tom je...:) Je to můj první originál, který jsem dokončila. A chtěla bych ho věnovat Morrigan. Jaj, ta už má u mě povídek, jak tak na to koukám..:D nevadí. Pohodlně se usaďte... tato povídka je depresivní... a vánoční... kombinace, o které jsem si ještě před rokem myslela, že není možná... ale teď ji považuji za víc, než reálnou...
Co se stane, když magie najednou přestane fungovat, váš jediný pomocník je neurotický pták, zamiluje se do vás chomáček plísně a na vás zrovna vyjde řada se zachraňováním světa?
Francouzská státní opera. Právě tam se koná večerní představení jednoho z nejkrásnějších a nejnáročnějších baletů – Labutího jezera. Z pohledu diváka jedno úchvatné a velkolepé dobrodružství doplněné o vynikající výkony umělců z baletních škol. Jak ale vnímají představení ti, kteří stojí na prknech divadla a tanci se věnují již odmalička? Vnímají balet jen jako svou práci? A tréma? … Večerní představení očima primabaleríny vám jistě mnohé napoví.