Dům dveří

Moje závěrečná esej z Literárního semináře.~prolog~ Byl jednou jeden dům. Zcela obyčejně a nepovšimnut si prostě jen tak stál na kraji lesa. Ten dům měl dveře a za nimi další dvoje. Jedny bílé, jedny černé. Na bílých bylo napsáno Život, na těch druhých Smrt. Ano, "ty druhé", tak se jim říkalo, protože se nikdo neodvážil vyslovit jejich název. Zvenčí byl dům tak malý, až jste nabyli dojmu, že černé i bílé dveře vedou zase ven. Samozřejmě to tak nebylo. Říkávalo se, že pokud máte nějaké zásadní životní dilema, Dům dveří vám jej pomůže vyřešit, ale za velmi vysokou cenu. Tohle také bylo psáno na vstupních dveřích, i když trochu starším jazykem, ale smysl to dávalo stejný.Zkuste si představit celou tu scenérii. Kraj lesa, zdánlivě...

Karolína Ambrosie aneb Krása je pomíjivá

Ač to tak na první pohled nevypadalo, s Karolínou nebylo ani zdaleka lehké pořízení. Ach ano, měla půvabné rysy ve tváři, hedvábné lesklé černé vlasy a postavu, pro kterou by spousta lidí dobrovolně skočila z hlavní Newianské věže. Jenže hned na druhý pohled jste si všimli nepřirozeně modrých očí a pak už to bylo jenom horší. Shlížely na vás z výšky sto osmdesáti centimetrů povýšeně a Karolíně stačily tři sekundy na to, aby vám...

O prostém seznámení tří zmijozelských studentek

Augusta přišla do pokoje jako první a okamžitě si zabrala postel u okna a nejvyšší poličku ve skříni. Co je jí po těch dvou dalších? Věděla, že tu s ní bude bydlet kolejní primuska Tristanie, čehož se z hloubi duše obávala, ale předem se rozhodla, že si od ní nedá poroučet. Tu druhou dívku vůbec neznala – pravděpodobně to bude prvačka, pomyslela si. A nebo snad ještě druhačka, o které není moc vědět. Aniž by pomýšlela na povlékání nebo...

Velká cirkusová loupež

Do Květinkova přijel cirkus. V maringotkách tažených cirkusovými koňmi, doprovázený řvaním tygrů, přijel známý cirkus Jojo. Ve městečku nikdy cirkus nebyl, proto se všichni seběhli, aby se na něj podívali a třeba i pomohli stavět. Kouzelník Montano dokonce uspořádal "prohlídku cirkusu" – prováděl návštěvníky jednotlivými klecemi, ukazoval jim různobarevné maringotky. Po několika hodinách se konečně zdařilo. Tyče se vyzdvihly do vzduchu, napnuly se plachty, na náměstí se...

Příběh z kavárny

Vánoční povídka, psána jako dárek pro Ilianaiedail. Napsáno (nečekaně) v kavárně. A/N: Drahá Ilianaiedail, pokud se mi podařilo napsat dobře tvou přezdívku, už to tak bude, že jsi se stala jednou z těch, které počítám mezi své kamarádky. Pokoj hipogryfům dobré vůle. Když ho Daniela pozvala do kavárny, vadilo mu jediné – její kamarádka. Ta blondýna, kterou měl dřív docela rád, tu najednou byla děsně navíc. Dal si červené víno. Blondýnka, jakoby mu naznačovala, že je v opozici, bílé. Daniela taky, ženské samozřejmě drží spolu. Chtěl pronést přípitek na Danielinu krásu a světle hnědé kadeře. Nějaký instinkt ho však zarazil; cítil povinnost chovat se k oběma ženám stejně, proto nechal Danielu, aby připila na běžky. Karolíně neušlo, že Michal z Daniely nespustil...