Letní grilování… aneb Když se kouzelníci snaží splynout s davem
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Začalo to úplně nevinně. Jeden přítel, který má mudlovské rodiče, a tedy i spoustu kamarádů, pozval mě a moji kamarádku Jarmilku na večerní grilování do jeho oblíbené hospůdky U Kalichu. Popisoval nám, jak je gril úžasné zařízení, že nejlepší maso je ugrilované na dřevěném uhlí a jaké umějí mudlové vařit vynikající pivo. I když samozřejmě tato část se nás vůbec netýkala. V sobotu večer jsme se tedy s Jarmil sešly u nás doma a s pomocí maminky jsme si upravily oblečení dle mudlovského stylu. Naštěstí je Jarmilka na tyhle věci ujetá, takže to byla velká zábava. Obě jsme měly pohodlné kalhoty zvané džíny, volná trička a na nohou tenisky. Pro jistotu jsme si ještě vzaly nějaké svetry a stáhly vlasy do ohonu. Přesně...
Strážce plamene
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Starý šaman se zadíval před sebe na shromážděné lovce z okolních kmenů a poté sklopil zrak do plamenů. I on kdysi býval jako oni. I když to není tak úplně pravda… Uguk byl vždycky poněkud nešikovný a málokdy něco opravdu ulovil. Ten den, kdy se pro něj vše navždy změnilo, nebyl žádnou výjimkou. Opět se vracel do jeskyně bez úlovku a navíc si při pokusu o stopování kořisti ošklivě pochroumal nohu. Naštvaně kulhal směrem k domovu a doufal, že se tam dostane dříve, než začne z odporně šedých mraků téct voda. Ani to se mu samozřejmě nepodařilo. Brzy se spustila strašná průtrž mračen a Uguk byl brzy celý zmáčený. Jako by to nestačilo, tak se ještě hádali bohové a házeli po sobě jeden zářivý šíp za druhým. Uguk se za...
Z táborového deníku
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Zapálení prvního táborového ohně je velmi vážnou záležitostí, na kterou se každá duše těší, neboť jeho plameny symbolicky odemykají vrata pravé letní zábavě. A taktéž se neobejde bez tragikomických situací, na které je pak ještě dlouho vzpomínáno s úsměvem na tváři. Jako každý správný rituál, i tento obsahuje určité body, jež je potřeba splnit před usazením se na připravené lavičky či špalky. Prvním ošemetným bodem je samozřejmě sběr toho správného dřeva, aby dobře hořelo a moc nečoudilo. Což znamená, že Kokos je rázem přivázán ke stožáru, aby se nemohl hledání zúčastnit, neboť nás minulý rok svými poleny vyhnal z tábora tak spolehlivě, jako by tam vrhl dýmovnici. Vedení se rázem ujímají Chip s Jasmínou a svými...
Pochodeň
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Hlídali ohniště. Plameny nesměly za žádnou cenu vyhasnout, byly jejich jedinou nadějí. Jediným ohněm široko daleko a proslýchalo se, že jsou posledními lidmi na světě. Jediné, co je dělilo od zkázy, byla právě tato hřejivá věc, jejíž původ a smysl už po dlouhé roky nikdo nechápal, jak staří umírali a mladí se rodili do nevědomosti s útržky příběhů starého světa a vědomím, že oheň je spásou. Někteří dokonce věřili, že je v něm jejich osud, a kromě dříví házeli do plamenů i sami sebe, své děti anebo své drahocenné předměty ve snaze získat více štěstí. A té mlhavé naděje. To byl i případ Nigy. Niga byla nejmladší dcerou a poslední z rodiny, která ještě do ohně nevkročila. Rodiče jí říkali, že pravou chvíli pozná a...
Ohnivá povídka od Indris
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Tu noc nikdo nemohl usnout. Tma pomalu ovládla krajinu, slunce zmizelo za horizontem. V táboře se však nikdo nehýbal. Muži strnule seděli před stany a zírali do plamenů. Pouze hlídka zvolna procházela táborem, z jednoho konce na druhý. Noc byla temná a čas ubíhal pomalu. Dick byl sám před jedním z otrhaných stanů a hleděl do plamene ohně, který osvětloval jeho tvář. Byl sám, vždy byl sám. Už od mládí byl zvláštní. Byl mladší syn bezvýznamného lorda, takového, jakých byly v celém království desítky. Jako druhorozený měl předurčenu kariéru učence, nebo kněze. On však nestál ani o jedno. Od mala miloval dvě věci, oheň a boj. Většinu času trávil v kovárně jejich rodového hradu, naslouchal zvuku kladiv, vůni dýmu...
Pohádka o vlkovi a ohni
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Měsíc ležel na temné zemi po jedné straně jeskyně. Po tlapce mu stékala krev. Moc dobře věděl, že mu ti lidé mohli způsobit něco daleko horšího. Házeli po něm zapálené klacky, mohl být rád, že vyvázl pouze se zraněním na tlapce. Oheň, věčný nepřítel všech zvířat. Ani nebojácní vlci nemohli tvrdit, že oheň je neškodný. Hloupí lidé, bláhově si myslí, že oheň ochočili. Jak krutě se mýlí! Z jeskyně, o kterou se Měsíc opíral, vyšla vlčice – zářivě zlatavá srst jiskřící v temnotě na všechny strany. Vlčice se ohlédla na Měsíce a její zrak spočinul na zraněné tlapce. „Měsíci? Jsi v pořádku?“ zeptala se Hvězda starostlivě a okamžitě se k Měsíci vrhla. „Jo, jsem, neboj, Hvězdo,“ řekl a zavrčel, když ho Hvězda donutila,...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
