Víra
Z pera Cally Torové. -*- Co to přesně je víra? Calla chvíli přemýšlela, jestli se to dá nějak definovat. Až potom si vzpomněla na kamarádku, která v ní věřila od první chvíle. Vždy ji podporovala a nikdy jí neřekla nic špatného. Calla se ještě chvíli zabývala vzpomínkami, co všechno s kamarádkou prožila a jaké to bylo. Byla si jistá, že sama také v něco věří. Věří v ní, protože ona věřila v ji. Bylo to úžasné, Calla si nebyla jistá, jestli se jí už někdy něco takového stalo, ale věděla, že vzpomínky a zážitky zůstanou. Calla se podívala nahoru. Díky za všechno, Víro! Vážně...
Podvod
Z pera anonymního autora. -*- Nikdy nebyl typ člověka, o kterém věděl každý všechno, znal ho skoro jako své boty. I když to je u výřečných, hlasitých lidí běžné, protože často a rádi sdílí své zážitky, dojmy, on byl velkým tajemstvím. Vyžíval se v pozornosti, bavil se, když se společnost točila kolem něj. Ale nikdy neukázal svou pravou tvář a nejednou se stalo, že najednou zmizel a kompletně změnil kruhy, v nichž se pohyboval. Přetvářka byla jeho život, jedna věc se však neměnila: vždy po sobě zanechal nějaký symbol. Ani tentokrát to nebylo jiné, po báječném plese po sobě zanechal jedinou vzpomínku, růži, pouhý...
Spravedlnost
Z pera Connora Iana McBrownniese. -*- Kdysi dávno, když ještě hostinec U Anděla byl považován za bezpečný podnik na okraji vesnice, rozrazili dveře hostince vznešeně vypadající pánové. Ošacení z nejdražších látek, za opasky nablýskané meče a arogance ve výrazu. Zamířili rovnou k hostinské Sally. Po 4 rundách korbelů plných piva vytasili sborově meč a namířili ho na hostinskou. Nebohá Žena neměla šanci se ubránit, raději spolupracovala a nechala je vzít si veškeré vačky se zlaťáky. Jediný host – já – situaci jenom sledoval. Téhož večera se opilí mládenci vraceli na jejich sídlo, avšak domů nikdy nedorazili. Přepadl je místní dobrosrdečný lapka a peníze vrátil hostinské. Spravedlnost je...
Lstivost
Z pera Emy Talie. -*- Z hlubin řeky Acherón povstala Spravedlnost zpět na most. Mnohem silnější než kdy dřív. Mocně zatřásla s podpěrami mostu a zocelila svou jistotu. Je královna času, života i moudra. Je stejná pro všechny, je tvrdá jako skála. Lstivost stále vymýšlela kličky, vznášela lži, posílala hromy blesky, jen aby se pádu z mostu vyhnala. Ale Spravedlnosti neunikne nikdo. Ještě párkrát se lstivost zachytila okraje mostu, nakonec však přepadla. Spravedlnost majestátně zavlála. Pak se otočila a poklonila se. Na břehu řeky stál sám Aristoteles, který Spravedlnost nazval nejdůležitější ze všech ctností. A tak jde Spravedlnost stále světem, utváří mír, klid a...
Štědrost
Z pera Eame Vorimar. -*- Jednou jsem byla svědkem, jak lidé umějí být na sebe hodní a především štědrý. Vracela jsem se domů ze školy, když jsem si všimla postavy, oblečené v jakémsi kusu hadru. Rodiče mě před cizími varovali, ale on byl velice zvláštní. Nikoho takového jsem u nás na vsi ještě neviděla. S odstupem jsem muže pozorovala. Obcházel místní stavení. Bohatí lidé ho odmítali, a tak pokračoval dál. Když už to vypadalo, že bude spát venku a bez jídla, otevřel mu stařičký pár, který muži nabídl nocleh a večeři. Je k zamyšlení, jak jsou chudí štědří a bohatí se bojí sáhnout do...
Pomluva
Z pera Viljy Carrie Dechant -*- V tom městě mužům došla trpělivost s klevetivými ženami. „Nevadí, že mluví,“ říkali. „Ale ony jen pomlouvají! Jedovatými jazyky haní čest ctihodných občanů!“ Tak všem, kdo byl načapán při pomlouvání, nasadili ostudný náhubek. Soudce, kterého to napadlo, muži uznale plácali po ramenou. Týdny běžely, žen s náhubkem přibylo, ale ve městě se zlepšila nálada. Lidé na sebe byli milejší a o druhé se zajímali, místo aby je pomlouvali. Soudcova žena přišla domů a švitořila a švitořila, jak nakoupila, co uvaří. Soudce mlčel. Na cosi se zeptala, mlčel. Už dopáleně za ním došla a ztuhla, její muž měl náhubek za...