Trpělivost
Z pera Klotyldy Malíkové -*- Žena za přepážkou se na Lenku dívala trochu vyplašeně: „Moc se omlouvám, bude chvíli trvat, než to kolegové zařídí, ale nemůžu to urychlit, opravdu.“ Lenka se jen usmála: „To je naprosto v pořádku, když to nejde jinak, počkám.“ Žena si lehce oddechla: „Děkuju, opravdu už na tom pracujeme…“ „Však to bych vás zase hnala, kdybyste si jen tak hodili nohy nahoru a klienty neřešili,“ uculila se Lenka a pokračovala: „Jedno mi to není, ale co bych si pomohla, kdybych tu vyšilovala? A vůbec, těžší než milovat mého manžela nedochvilného, až dokud se dochvilnosti nenaučí, to být nemůže,“ dodala se...
Naděje
Adventní stoslůvka z pera Eame Vórimar. -*- Byl Štědrý večer a já seděla se svým synem u stromečku. Užívala jsem si jeho reakce, když si rozbaloval dárky. Ta upřímná dětská radost je k nezaplacení. Ale k té správné vánoční náladě něco nebo spíše někdo chyběl. Synova otce před půl rokem povolali na misi a stále se nevrátil. Já zjistila, že čekám miminko a neměla jsem komu se pochlubit. Jen jsem si přála, aby se v pořádku vrátil. Blízcí tomu nedávali žádnou naději, ale já ano. Co se však stalo, když jsme večer koukali na pohádky, byl zázrak. Na dveře zaťukal… Byl to on. Proto nikdy neztrácejte naději.
Spravedlnost – Jednou nahoře…
Z pera Indris Elwinor -*- Na ten večer do smrti nezapomenu. Měli jsme jít na manželův firemní večírek. Lukáš ale těsně před odchodem řekl, že se mu nikam nechce. „Proč? Vždy jsi říkal, jak jsou takové večírky důležité.“ „Nechci tam jít s tebou. Podívej se na sebe, jak jsi tlustá. Chceš, aby se mi všichni smáli?“ Do týdne mě opustil a přestěhoval se k milence. Nesla jsem to velmi těžce. Když jsme po roce bývalého potkala, ani jsem ho nepoznala. Byl šedivý a unavený. Jeho milenka ho opustila a z práce ho vyhodili. Bylo mi ho trochu líto, ale cítila jsem v tom záblesk...
Upřímnost
Z pera Enselis Ismenia -*- Jako každý týden seděl ten muž v rohu sám a před sebou měl rozložené karty. „Dobrý den, mohu si přisednout?“ Stařík ani nevzhlédl a jen pokrčil rameny, brala jsem to jako souhlas. „Jak se jmenujete?“ zajímala jsem se. Mlčel a dál rovnal jednu kartu na druhou. „Líbí se Vám tu?“ zkusila jsem znovu. Už jsem se chtěla zvednout, když promluvil: „Slečno, jsem tu v domově důchodců už pěkných pár let a dám Vám jednu radu. Nebuďte vždy ke každému upřímná za každou cenu. Ano, je to krásná věc, ta upřímnost. Ale mohlo by se stát, že skončíte jako já –...
Naděje
Adventní stoslůvka z pera George McGloida. -*- Dnes se podíváme do malého dětského domova na okraji Prahy. Děti zde nežijí úplně krásné životy a tak jsou vždy rádi za jakoukoli pozornost a porozumění. Každý rok, když se schyluje k času adventnímu, tak děti z domova začne naplňovat naděje. Naděje v to, že na ně tam venku určitě někdo myslí. Každý rok na advent děti z domova zpívají koledy s kostelním sborem, lidé jim posílají dárky a pečou cukroví. Děti pláčou dojetím, když vidí, že nejsou lidem lhostejné. A co právě advent pro tyto děti znamená? Znamená pro ně naději, že jejich život může být lepší, než doposud je.
Moudrost
Z pera Emy Talia -*- Dnes po mostě kráčí ta, kterou můžeme najít v mnoha příslovích, vyprávěních, bajkách či příbězích. A nejen tam. Někdy bývá považována za dokonalou znalost pravdy. Snad je moudrost životní cíl, snad ji celý život hledáme, však ona teď stojí sama samotinká na mostě. Na druhé straně mostu je ale prázdno. Pýcha, sama tak pyšná a domýšlivá, se ani neobtěžovala dorazit! Moudrost tedy trpělivě čekala. Marně. A protože osud ctností a neřestí byl dán dopředu, i Moudrost pohltila řeka. Uzavřela modrou hladinu a dychtivě čekala na tu druhou. Protože byla moudrá, věděla, že mlýny řeky si Pýchu doženou. Ve správný...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
