George McGloid

Byl sychravý podzimní den a v pražských uličkách bylo chladno. Lidé prožívali svůj každodenní život a nic jiného nevnímali. Chodili, jak těla bez duše. Stroje. Osm stupňů nad nulou, prohlásil kolemjdoucí a vytřeštil na mobil oči, to abych umrzl. Pravdu měl, přitáhla jsem si šálu ke krku a upil ze svého termo hrnku. Horký čaj s citronem se mi rozlil celým tělem, bylo takové chladno, že jsem cítila každou jednu kapku, která mým tělem postupně prostupovala.

Dneska mě čekal důležitý den. Stála jsem před pekařstvím na Strossmayerově náměstí a přemítala o dnešních přijímačkách. Nevím, jak to dopadne, mám strach, ale to snad zvládnu. Podala jsem si přihlášku na filosofickou na Karlovku, nervy mám v kýblu, alespoň ten čaj mě trochu uklidňuje.

„Zahrajeme si hru?“ zeptal se malý Fern Elms, který se po celý večer schovával vzadu u krbu před jeho staršími přáteli. Přáteli... Spíše chvilkovými známými. V Bradavicích zaslechl, že se zde bude konat jakási party starších spolužáků a nedokázal svou zvědavost ovládnout a přišel také, a to dokonce…

Adventní stoslůvka z pera George McGloida.

Z pera George McGloida.

Stalo se to jedné noci v lese. byla velká tma a já dostal od táborových vedoucích za úkol dovést jednoho klučinu na lesní hřbitov. Cesta byla docela nepřehledná, až se mi ztratil. Slyšel jsem jen hlasité šustění za svými zády, najednou se mi zrychlil tep. Měl jsem strach, jelikož legendy praví, že…

Autor: George McGloid