Z pera Klotyldy Malíkové
-*-
Žena za přepážkou se na Lenku dívala trochu vyplašeně: "Moc se omlouvám, bude chvíli trvat, než to kolegové zařídí, ale nemůžu to urychlit, opravdu."
Lenka se jen usmála: "To je naprosto v pořádku, když to nejde jinak, počkám."
Žena si lehce oddechla: "Děkuju, opravdu už na tom pracujeme..."
"Však to bych vás zase hnala, kdybyste si jen tak hodili nohy nahoru a klienty neřešili," uculila se Lenka a pokračovala: "Jedno mi to není, ale co bych si pomohla, kdybych tu vyšilovala? A vůbec, těžší než milovat mého manžela nedochvilného, až dokud se dochvilnosti nenaučí, to být nemůže," dodala se smíchem.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!