Lakomství – Lakomcovy střevíce

Z pera Viljy Carrie Dechant -*- Kupec byl dobře znám dvěma věcmi, velice kvalitním zbožím a svou lakotou. Smlouval vždy a o cokoliv, ale nikdy nikoho schválně nepodvedl. Na sobě škudlil a roky nosil jedny střevíce, na kterých bylo víc spravování než kůže. Jednou se rozhodl koupit nové boty, staré vyhodil. Kolemjdoucí boty našel a poznal. „Co si bez nich kupec počne? raději mu je vrátím,“ řekl si a hodil je oknem do kupcova domu. Boty rozbily nádoby drahého oleje. Kupec bědoval a střevíce vzteky vyhodil znovu. Znovu mu je dobrý člověk vrátil a zničil tak drahé zboží. Nikdo nevěřil, že by si lakomec koupil...

Cudnost 

Adventní stoslůvka z pera Cally Torové. -*- Sněžilo. Stočila oči na mladíka, který spal na pohovce. Sice na to byla zvyklá, ale že poprvé přinesl víno, prý kvůli adventnímu času mu nevěřila. Sama mu předtím řekla, že takhle to nejde, musí počkat do svatby. Sice to vypadalo, že na chvíli pochopil, ale pak přinesl to víno. Naléval jí o dost víc než sobě, jenže ona nenápadně zalévala květinu na stole. Ještě štěstí, že měla květiny v truhlíku. Měla ho opravdu ráda, pozorovala ho při spaní, ale takhle daleko to nemohla nechat zajít. Jsou zasnoubení a co by tomu asi řekli rodiče? Kdepak, svatba už je za...

Naděje

Z pera anonymního autora -*- Proč zrovna dnes píšu o naději? Protože dnes jsem ji viděla během dne ve spoustě podobách. Nejprve u mých spolužáků, kteří se k ní upínali, chtěli v pondělí a v úterý zůstat doma. Snad ani nemusím psát, že jdeme do školy. Pak znovu u nich, když se doučovali ještě poslední účetní příklady či anglická ekonomická slovíčka. Ale nejvíce jsem ji obdivovala u mého přítele. Celý den jsme se spolu téměř nebavili, ale pak… Řekla jsem mu, jak se cítím a v tu chvíli si myslím, že jsem viděla snad nejtypičtější příklad naděje, tj. naději na odpuštění. Samozřejmě jsem mu...

Spravedlnost

Z pera Cally Torové -*- Spravedlnost sledovala svět a přemýšlela, jestli je v něm pro ni ještě místo. Najednou se zadívala pozorněji a všimla si dětí ve školce. Podle všeho měl jeden z kluků narozeniny a teď se poctivě dělil o pytlík bonbónů. Vždycky oběhl všechny děti, vzal si sám a zkontroloval, kolik bonbónů v něm ještě je. Spravedlivě rozděloval bonbóny a Spravedlnost si pomyslela, že nakonec to nemusí být tak hrozné. Jestli ještě aspoň pár lidí a i dětí tuší, kdo to Spravedlnost je, pak by se někdy měla na světě ještě ukázat. Aby jí takoví lidé nedělali dobré jméno pro nic za...

Víra

Adventní stoslůvka z pera Amandy Wright. -*- Kam zmizely ty dny, kdy jsem to ráno vstávala o dvě hodiny dříve, než kdy jindy, každá minuta utíkala pomalounku, nepozřela jsem celičký den ani sousto a oči mi zářily jako baněčky na stromku. Věřila jsem, že Vánoce jsou bezpochybně ten nejlepší den z celého roku, kdy se plní zázraky, všechno je zalité láskou, klidem a žijeme jako v pohádkách, které jsem hltala jednu za druhou. Tak proč dnes Vánoce vnímám jako každý jiný den? Já tu dětskou radost někde hluboko v sobě ale mám a věřím, že jednou, až budu mít své děti, se zase probere z hlubokého spánku.

Víra

Z pera Simelie Mallorny -*- Simelie seděla nad prázdným pergamenem a byla úplně bez nápadu. Termín už se blížil konci a ona neměla napsané ještě ani slovo. Hromada přeškrtaných a zmuchlaných pergamenů se za ní vršila, ale ona stále nebyla schopná cokoliv napsat. Místo toho koukala z okna na trénující spolužáky a ač si přála vyrazit mezi ně, nemohla dokud tento úkol nesplní. Ale jak tak koukala směrem k hřišti, tak se jí v hlavě začal formovat nápad. Hned čapla čistý pergamen a vznikající nápad ho začal rychle plnit. S úsměvem tak psala slovo za slovem a věřila, že jí to madam Eillen uzná....