Závist
Z pera Theresy Meyers -*- Byla jednou jedna slečna, i nos mezi očima ostatním záviděla. Vždy připadalo jí, že vedle trávě zelenější bývá. Pravdou ovšem bylo, že ona tu svou nezalila. Ráda se dívala okolo, říkala si: „Vždyť ten si to nezaslouží, jak já bych to lépe využila!“ A bylo to. Nikdo se s ní nekamarádil, neb její závistivost poslouchat nik nechtěl. A tak brzy tato slečna byla sama. Nic jí však nebránilo závidět dál. Záviděla všechno, od zlatého zubu po dobrého druha. Nikdy ji však ani nenapadlo, jak málo vlastně stačí k tomu, aby sama měla vše, čemu by se jejímu srdci kdykoli...
Štědrost
Adventní stoslůvka z pera Marka Williama Callawaye. -*- Štědrost, a doba Vánoc, nebo tedy v našem případě adventního období, tak nějak celkově patří k sobě. Už nějaký ten rok posílám peníze na různé projekty, které se právě v období adventu uskutečňují. Vřele doporučuji, můžete tak totiž potěšit více lidí, a dalo by se téměř říct, že tak můžete zabít tři mouchy jednou ranou. Máte-li dobré srdce, můžete někoho obdarovat, tím pochopitelně uděláte radost onomu člověku, a i sám sobě, protože něco takového, vás musí zahřát u srdce. A jak potěšit třetího člověka? Využijte adventní sbírku, a darujte něco, jménem někoho jiného. Věřte mi, že někoho to...
Lakomství – Bohužel…
Z pera anonymního autora -*- „Nemáš prosím na půjčení propisku? Zrovna mi dopsala…“ „Bohužel,“ odtušila Kristýna, aniž by se na spolužačku podívala. Nenápadně přitom zasunula fialovou propisku hlouběji do penálu. Samozřejmě, že propisku měla – není přece hloupá, psal se test, tak byla pro jistotu vybavená pěti propiskami. Ale Beáta by pro ni taky nic neudělala… Stejně jako včera ta důchodkyně v krámě. U pokladny paní pochybělo pět korun, které by jí Kristýna samozřejmě půjčit mohla, jenže proč? Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán, vtloukal Kristýně táta do hlavy od malička. Přežijí jen nejsilnější. Nemám, bohužel, nemohu, nezlobte se, snad jindy. To byla její...
Smilstvo
Z pirátského pera Simelie Mallorny -*- Smeták Johny Brett dostal část kořisti z rány a tak se rozhodl, že se vydá mezi suchozemské krysy a vybere si tam nějakou děvečku. Chvíli sice balancoval na svých mořských nohách, ale rovnováhu mu doplnilo trochu grogu. Ušel několik sáhů od škuneru a už vcházel do krčmy. Hodil mrtvý světla kolem, hledajíc dobře rostlý děvečky, když tu k němu přišla krčmářka a vrazila mu takového lepáka, že z toho viděl poletovat lebky. „Ty cáklej otrapo! Ty máš odvahu sem ještě lízt?! Nechám tě zmrskat za to, žes mě podved s tou…“ Pozdě mu došlo, že zrovna sem opravdu chodit...
Štědrost
Adventní stoslůvka z pera Klotyldy Malíkové. -*- Erika za překvapivě příjemného doprovodu koled posbírala svůj nákup na cukroví do tašek. Než však zamířila domů, zastavila se ještě u stromečku ověšeného přáními. Na chvilku odložila tašky a přáníčky se probírala. Věřila na důležitost času, společnosti a vůbec věcí, které se koupit nedají, ale nechtěla kvůli tomu zcela odstavit hmotná přání těch, kteří byli trochu bokem společnosti. Po chvilce se rozhodla. Přepočítala peníze a pak nakombinovala několik přáníček ze stromečku tak, aby sice nezruinovala sebe, ale mohla přinést co nejvíc radosti. S omluvným úsměvem nechala plné tašky na informacích a běžela shánět dárky, které snad přinesou radost, již...
Cudnost
Z pera Rose Daninatali -*- „Hele, holka, nedělej fóry,“ řekne oplzlým tónem muž a položí mi ruku na stehno. „Ne, děkuji, na večer mám jiné plány,“ odvětím a odsunu se z jeho dosahu. On ale stále dotírá. „Bude se ti to líbit.“ „To silně pochybuji,“ snažím se ho ignorovat. Muž začne být agresivnější. „Co je? Chováš se jako nějaká stará panna.“ Otočím se na něj s úsměvem. „Správně, teď si to odhadl,“ stále s úsměvem mu naliji zbytek svého pití do klína a se vztyčenou hlavou odcházím. Cudnost se v této době už moc nenosí. Ale já si počkám na toho pravého. Cudnost je...