Lstivost
Z pera Viljy Carrie Dechant. Liška viděla pytláka schovávat v lese do dutiny stromu ryby. Cítila je, ale nedokázala se tam dostat. Tolik po nich ale toužila. Když spatřila medvěda, jak obratně vybírá med z úlu v dutině jiného stromu, dostala nápad. Namluvila mu, že ví o mnohem větším úlu, ale že je třeba se k němu dostat přes ryby, které do stromu strká podivný člověk. Medvěd lišce nevěřil, ale když tam přišel a ze stromu opravdu ucítil rybinu, chuť na med ho přemohla. Všechny ty ryby vyházel ven, ale úl nikde. Tázavě se otočil na lišku, ale ta už byla i s rybami...
Upřímnost
Z pera Theresy Meyers. „Mamí? Co myslíš?“ zeptala se Christie. Právě odprezentovala svou práci, na kterou byla patřičně hrdá, dokonce i o prezentaci měla vysoké mínění. Výraz její matky však tak nadšený nebyl. „Zlatíčko, ten obsah je dobrý, ale zkus se koukat víc na mě než na tu prezentaci, bude to vypadat lépe. A až to budeš prezentovat, vezmi si tamten kostýmek, jak jsme ho spolu kupovaly, bude to vypadat pak opravdu hezky,“ odpověděla jí po krátké odmlce. Christie nejprve uraženě odešla, když ovšem prezentovala ve škole, vzala si matčiny rady k srdci. Opravdu jí pomohly, všichni z ní byli nadšení. Proto mamince...
Víra – Síla zvyku
Z pera anonymního autora. Nenápadně vklouzla do lavice. Překvapilo ji, kolik je tu v tuhle hodinu věřících. Sama nechápala, co ji to popadlo. Jako dítě chodila do kostela pravidelně, musela, celá rodina byla věřící, a tak se malé Petry nikdo neptal, jestli chce na mši s nimi. Samozřejmě, že chtěla. Když si v patnácti Petra uvědomila, že kázání jsou jen snůška blábolů a že se její rodina vlastně neřídí tím, co je v Bibli psáno, začala se kostelům vyhýbat obloukem. Pokrytci. Kecy, lži. Tak proč tu teď seděla na studené, tvrdé lavici, a zírala na utrápenou tvář Krista na kříži? Netušila. Snad síla...
Statečnost
Z pera Simelie Mallorny. Nora pomalu postupovala temným domem za zvuky, které se ozývaly ze sklepa. Byla celá vyklepaná, za okny se o moc hlásila bouře, která osvětlovala chodbu, kterou Nora procházela. S každým dalším krokem se blížila ke dveřím. Minutku před dveřmi stála a pak hluboce vydechla a dveře otevřela. Pomalu se vydala po schodech, vybavena baseballovou pálkou na vetřelce a blížila se ke zvuku bouchajícího okýnka. Zrovna sahala po okýnku, že ho zavře, když tu se jí něco otřelo o nohu a světla se rozsvítila. Podívala se k nohám očekávajíc krysu a zahlédla malé kotě. Vydechla si a přivinula k sobě...
Závist
Z pera Princess Star. „Jak se jmenuje ten kluk z Vaší koleje, co každé ráno snídá míchaná vajíčka?“ zeptala se Betty rádoby nenuceně. Samozřejmě měla na mysli chlapce, který jí tehdy pomohl zapnout brašnu a kterého dlouhé týdny podezřívala z krádeže její oblíbené knihy. „To myslíš určitě Eduarda!“ ožila Abiha. „Našeho famfrpálového odrážeče a redaktora Hadího krále. Mám ho ráda, v kolejce se s ním vždycky hrozně nasmějeme,“ rozesmála se upřímným smíchem. Betty se rozesmála také, ale její smích tak upřímný nebyl. Záviděla Abize, že se s Eduardem zná a tráví s ním čas v kolejní místnosti. Záviděla jí, že byla zařazena do...
Střídmost
Z pera Nebelbracha Mechachy. „A co vy, jak jste umřeli?“ „Měli jsme tady s ženou výročí svatby, rozhodli jsme se ho strávit aktivně. Jeli jsme na túru do Alp. Přespali jsme v horském hotýlku. Ráno všichni ostatní Češi oblehli švédský stůl a narvali si plné batohy jídla, ale my jsme byli vždycky zvyklí jednat ve všem střídmě, i v jídle. Spočítali jsme si, s čím vystačíme, a to jsme si přivezli z domu. Jenže začala horská bouře. Schovali jsme se tady s ženou do jeskyně, ale měli jsme málo zásob, tak jsme umřeli. Ostatní, pokud víme, přežili, chudáci. My jsme teď tady,...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
