Z pera anonymního autora.
Nenápadně vklouzla do lavice. Překvapilo ji, kolik je tu v tuhle hodinu věřících.
Sama nechápala, co ji to popadlo. Jako dítě chodila do kostela pravidelně, musela, celá rodina byla věřící, a tak se malé Petry nikdo neptal, jestli chce na mši s nimi. Samozřejmě, že chtěla.
Když si v patnácti Petra uvědomila, že kázání jsou jen snůška blábolů a že se její rodina vlastně neřídí tím, co je v Bibli psáno, začala se kostelům vyhýbat obloukem. Pokrytci. Kecy, lži.
Tak proč tu teď seděla na studené, tvrdé lavici, a zírala na utrápenou tvář Krista na kříži?
Netušila. Snad síla zvyku.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!