Lenost

Z pera Cally Torové. -*- Podíval se po pergamenech, ale zase se pohledem vrátil ke krbu. Bylo až moc náročné dělat úkoly jindy než o termínovém víkendu. Nebavilo ho to, nevěděl vlastně, proč by měl studovat. Vždyť jednou si stejně zaleze do kanceláře někam na ministerstvo a nebude ho nic dalšího zajímat. Znovu zalétl pohledem k pergamenům a na hodiny. Měl ještě spoustu času, vždyť byl pátek odpoledne a do víkendu mu zbývala hromada času. Sáhl po čokoládových žabkách, které měl na stole a na stůl si i hodil nohy. Vždyť o co jde, úkoly nekoušou a počkají. Maximálně je spálí a učitelé nedostanou...

Závist – Jaké to bylo?

Z pera anonymního autora. -*- Zuzka se přihlouple zaculila. „Snové, prostě snové.“ Alena se nuceně usmála. Vlastně doufala, že to Zuzce s Markem nevyjde. Že se Zuzka vrátí z rande otrávená, zklamaná, a Alča, její kámoška, tu bude pro ni, aby ji mohla utěšit. Rádoby lhostejně se zeptala: „A kam jste šli k potom?“ „K němu domů!“ V Aleně to vřelo. Zuzku měla ráda, upřímně ráda, a přála jí jen to nejlepší. Znaly se už od základky. Zuzka měla skvělou postavu, husté vlasy, bezvadnou pleť a dobře rozjetou kariéru. Alena doufala, že alespoň toho chlapa si najde jako první… Na tom přece nebylo nic...

Smilstvo

Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- Když jí rodiče řekli, že navštíví vzdálené příbuzné, vůbec netušila, co ji čeká. Ztratila vůli. Pokoj jejich syna byl úplně jiný než jejího přítele. Na stěnách se proháněli faunové s nymfami, strop se skvěl hvězdami, koberec se zelenal jako trávník a nad postelí se klenula nebesa. Zpod ní se šířilo světlo, jediné v této místnosti, neboť okna byla zatažená. Když odcházela, věděla s jistotou, že sem již nikdy nevkročí. Nevadilo to však. Nevadilo nic z toho, co bude, ani z toho, co bylo. Vše, co se stalo, jí připadalo snové stejně jako místo, kde k tomu došlo. Byla naplněna krásou.

Spravedlnost – Dárky

Z pera anonymního autora. -*- Miriam si povzdechla a už poněkolikáté se začala přehrabovat hromádkou ozdob, sladkostí, rukavic, šál, džemů a dalších drobností. Zároveň si odškrtávala ze seznamu. Se Zuzkou se zná od vejšky. Renata ji v létě hodně pomohla, když za ni vzala tu odpolední směnu. No a Gita je vždy po ruce, když potřebuje pohlídat kočku, té musí také něco dát, to je jasné. Jenže když obdaruje k Vánocům tyhle tři, nebude to ostatním ženským z kanclu líto? Miriam se bála, aby to Lindě s Janou nepřišlo nefér. Pokud chce být spravedlivá, měla by něco koupit i jim… Ale kde na to...

Cudnost

Z pera Simelie Mallorny. -*- Přítelkyně jí vyprávěly o aktivitách, které s chlapci provozovaly, ale Abigail byla vychována prarodiči a ti ji vtloukali do hlavy, že by se vším měla počkat až na chlapce, kterého si vezme.Zatím s tím problém neměla, jelikož nepoznala žádného chlapce, kterého by měla ráda, jenže nyní potkala Gabriela, který byl pro ni velkým lákadlem. Léta výchovy však udělaly své a veškerým pokusům, kdy by s ním mohla být sama nebo by k něčemu mohlo dojít, úspěšně odolala. Dnes večer tomu bude jinak. Oděna v bělostných šatech zářila očekáváním, kdy vejde do kostela a stane se z ní jeho žena.

Láska

Z pera Vilji Carrie Dechant. -*- Snové představy se nemohou stát realitou, ale mohou nás vést ke skutečnosti, která je lepší než sen. Ne jen proto, že je opravdová, ale realita umí sny předčit, je totiž obtížně snít o něčem, o čem nevíme, že existuje.To se dozvěděla i Lily, která si vysnila svého prince na bílém koni a odmítla každého, kdo její představě nevyhovoval. Díky tomu nebyla zadaná, když potkala muže, který byl v každém ohledu lepší než její snový princ. Se zadanou by si totiž nezačal. Jejich láska začala pomalu a opatrně, ale možná i proto trvá dodnes. Někdy se vyplatí na lásku počkat.