O strace a malých ptáčcích

Lovci bobříků jsou natolik odvážní, že si v prvním kole vybírají i na první pohled složitá témata. Slečna Beteramis Athenodoros si jako prvního vybrala bobříka ponaučení a sepsala krásnou bajku. Z koruny rozložitého dubu se ozývá čilé štěbetání. Kosice jako vždy obsadily větve kousek nad zemí, sýkorky se usadily na tenčích větvičkách po obvodu koruny. Hašteřiví vrabci seděli všude možně, jen aby co nejlépe slyšeli a zároveň (to bylo nejdůležitější!) aby byli slyšet oni sami. Na silné větvi zhruba uprostřed stromu seděla i jedna straka a tvářila se nezúčastněně. „A to vám povídám, naše hnízdo je letos prostě úžasné, můj drahoušek se činil, nikdo z vás si nebydlí tak dobře jako my!“ pípá o sto šest matrónovitá kosice. „Jo? Tak to mi teda...

Slunovrat

V prvním kole velmi oblíbeného bobříka sta slov si ulovila i slečna Charlie Ann Whitaker. Den, kdy nejvíce je na světě temnoty. Dlouhá noc slunovratu, jejíž měsíc se odráží od ledové pokrývky země. Ztuhlé prsty pevně svírající zábradlí a oči upřené do temných hlubin, které občas protnou reflektory vozidel uhánějících jedním či druhým směrem. Noc v roce nejdelší, jak závěs černoty pokrývá vše, vlévá se do žil. Srdce, jenž jednou bilo v rytmu koled, svírá se zármutkem. V domě, který býval domovem, nikdo nečeká. Prázdnotou zejí jeho pokoje. Zdi neuslyší smích. Nespatří světla vánoční. Jen sníh, mráz. Dech zní tiše, nesměle. Za pár hodin tma skončí, zrodí se nový den. Už ne však pro...

Rekapitulace druhého kola lovu bobříků

Druhé kolo lovu literárních bobříků skončilo a příběhy z něj budou vycházet od 19. 10. 2020 (to víte, máme toho ještě dost k vydání z kola prvního). A já byla tentokrát účast? Ještě dva dny před koncem termínu se zdálo, že v druhém kole se zúčastní stěží deset lovců. Avšak poslední dva dny lovu si naši hrdí lovci obuli pevnou obuv, do rukou vzali KáPéZetku (Kalamář, Pero, Zápisník) a odvážně se vrhli do lovu. Celkem se druhého kola zúčastnilo 34 odvážných lovců a lovkyň a to jmenovitě a dnes i abecedně seřazení: Alex Blake, Beteramis Athenodoros, Bibi Anne, Cesmína Hardy, Cinex Star, Connor Ian McBrownnies, Eame Vorimar, George Winchester, Helen Miltonová, Charlie Ann Whitaker, Indris Elwinor, James Kelly Johnson, Keša z Borové, Kharianne Wolf, Klotylda Malíková,...

V zimě poznáš kouzelníka

Dalším účastníkem je autor či autorka? Kdo ví… Daná osoba si nepřála zveřejnit své jméno a my to chápeme. I tak ale udělujeme bod za uloveného bobříka sta chvil. Jmenuji se Bivoj, jsem dospělý bobr. Žiji se svou rodinou nedaleko vesnice, která se nazývá Dogrikův důl. Musím Vám vyprávět, co se mi stalo kdysi v zimě. My se přes zimu uchylujeme do svých hradů a venku nejsme příliš k vidění. Zima už musela být ve své druhé polovině, když se nám zásoby začaly tenčit. Chtě nechtě jsem musel ven. Ale kde hledat v zimě naší potravu? Když jsem své bloudění chtěl už skoro vzdát a vrátit se k Božence, narazil jsem na člověka. Ten si mě všiml a nahlas se podivil, co dělá bobr v zimě venku. Hned jsem začenichal a naznačoval mu, že hledám potravu. Musel být opravdu moc...

Cesta domů

Další z účastníků, kteří se dal do lovu bobříků je pan Alex Blake, kterému se v prvním kole podařilo ulovit bobříka toulavých bot. Není nad to vydat se na dobrodružnou cestu. Michal se vždycky za dobrodruha považoval a nic neměl raději, než sbalit svačinu a pár drobností do batohu a vyrazit do neznáma. Michalovo „neznámo“ se nepodobalo exotickým krajinám. Většinou nasedl na vlak s koupenou celodenní jízdenkou a vůbec nepřemýšlel o tom, kam ho mašina doveze. Stejně to udělal i tentokrát a jen z okna sledoval, jak kolem něj ubíhá krajina. Během několika dalších minut usnul, aby ho probudil až průvodčí. „Pane, tohle je konečná,“ zatřásl mu ramenem. Michal sebou škubl, oči se mu otevřely a na...

Příchod ledového obra

Bobřík sta chvil je v prvním kole velmi oblíben. Jeho lovu neodolal ani pan Ludovic Astier. Ve městě zvaném Spáčova díra panovalo neobvyklé ticho. Jako by ten večer všichni jeho obyvatelé prostě zmizeli až na jednoho. Uprostřed ulice stál chlapec s rudými vlasy a dechem si zahříval dlaně. Když tu najednou se ozvala rána a za ní hned další a v dálce se ve slabém světle měsíce začala rýsovat postava, v které by znalci kouzelných bytostí rozpoznali ledového obra. Obr došel až na ulici, kde se sehnul k chlapci, který k němu natáhl ruku a jakmile se dotkli, tak chlapec zmizel a obr se roztříštil na milion kousíčků a zasypal Spáčovu díru ledovou pokrývkou. Začala...