Nemoc si ani v lásce nevybírá
Jak již název napovídá, tento příběh sepsala slečna Marisa pro bobříka velkých citů. -*- Petra chodila na gymnázium. Milovala školu a učení a platila za premiantku třídy. Měla vztah s Radkem, který chodil o ročník výše. Příští měsíc měli slavit roční výročí jejich seznámení a Petra plánovala velkolepou oslavu. Plánovala romantický piknik na místě, kde se setkali poprvé. Měla to připravené do nejmenšího detailu. Radkovo oblíbené šunkovo-sýrové sendviče, borůvkovou domácí limonádu a atmosféru měla podtrhnout zamilovaná hudba z přenosného přehrávače. Všechno prostě muselo do puntíku sedět. Den D se blížil, ale Petra se vůbec necítila dobře. Vezmu si prášek na bolest hlavy a snad to přejde, uklidňovala se. Jenže prášek nezabral a Petře bylo stále hůř a hůř. Zavolala...
O Popelce
Úsměv Vám i bobříkovi smíchu vyčaruje veselá veršovánka od Bibi Anne. -*- Bylo nebylo – byl jeden krásný den,Popelka s úsměvem vyráží si ven.Šaty má vetché, sukni má nuznou,vtom za ní dveře stařičké vrznou. „Pohni se, lenochu, ruce máš levé,flákáš se celé dny!“ macecha kleje.„Co si jen myslíš, že volno chceš mít?Bobříka smíchu že chceš ulovit?“ Popelka povzdychne, že maceše straší,za chvíli na kompost smetí vynáší.Taneční krokem se pod lískou projde,náhodou tři zralé oříšky najde. Popelka jeden z nich rozloupne v domnění,že jadýrkem báječným se dneska odmění.Diví se za chvíli, že v puse látku má,a potom na trávník šaty své rozkládá. „Obleč se, Popelko, nejvyšší je čas,na zámku ples bude, chystá se kvas.Princ už tam čeká a manželku vyhlíží,šanci máš na...
Na velikosti nezáleží
A máme tu dalšího bobříka ponaučení. Tentokrát z pera slečny Bibi Anne. -*- Žila byla fenka Jasmí. Byla to yorkšírská teriérka, tedy malé plémě už ze své podstaty. Ona sama byla ještě poloviční oproti svým sourozencům. V běžné přírodě by nepřežila ani náhodou, ostatní zvířátka by si z ní udělala sekanou či bifteky. Jenže Jasmí měla jeden kouzelný dar. Měla obrovské a statečné srdce – myšleno obrazně, samozřejmě. Byla to bojovnice nejen v životě, ale své srdce vkládala do všeho, co dělala. Nejraději měla svůj míček. Jak se vyrazilo ven, neviděla a neslyšela žádné pejsky ve svém okolí, ale jen fixovala očima, kdy její „dvojnožec“ sáhne do psí tašky, vytáhne míček, lehce na něj zapíská a hodí ho dopředu. Na ten povel vyrazila ven. Běžela, co jí...
Princezna a medvěd
Poobědové pohádky se bobříkovi spánku začaly líbit. A tak se spolu s ním začtěte do pohádky od pana Jamese. -*- Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami se tyčila skála a na té stál hrad. Ve věži toho hradu bylo malé okénko a za ním pokoj. A v tom pokoji bydlela maličká holčička. Nebyla to však obyčejná holčička, byla to princezna. Žila na hradě se svými královskými rodiči a celé dny si hrála se spoustou hraček a radovala se. Jednou, po přesně takovém dni plném únavných hrátek, princezna ulehla do postýlky a hned se ji začala klížit očka. Jak poklimbávala, venku se vzedmul strašlivý vítr, až se borovice na skalním svahu ohýbaly. Nedlouho poté se ozvalo hrozivé hučení a dunění, zatímco měsíční svit zakryl temný stín. Hučení nabralo podobu svistu...
Zkratka zvaná prodlužovačka
Pro bobříka toulavých bot napsala Khariane Wolf úsměvnou povídku o tom, jak cestují smolaři- -*- Cíl cesty: hrad Pecka, odhadovaná délka cesty: “za chvíli tam jste” V době, kdy se tento příběh odehrává, jsem byla ještě malé dítko, které se sotva naučilo číst a psát. S mamkou jsme často jezdívaly obdivovat krásy Česka, a tentokrát jsme se odebraly do Lázní Bělohrad užívat si krásný čistý vzduch a přírodu. Já i mamka jsme takoví ti životní smolaři, když se něco může pokazit, tak se to prostě pokazí, a proto byla mamka vždy připravena na možné katastrofy. Kdo zaručeně spadl do vodní atrakce v zábavním parku? Já. Kdo onemocněl střevní chřipkou po prvním jídle v hotelu? Já. Kdo zpanikařil mezi divou zvěří (rozumějte kůzlaty)...
Jeden rok
Slečna Eame Vórimar sepsala pro bobříka tajemných dálek krásná haiku. -*- Leden Sněhu všude dost, hlavně dětem pro radost, co iglů staví. Únor Tvrdý je měsíc, který hladomor nese, tak zásoby měj. Březen Ještě je zima, však s jarem se střídá, a teplo přidá. Duben Teplejší noci, přes den bez bundy moci, už je nám lépe. Květen Kytičky kvetou, sníh po zimě vypijou, a život začne. Červen Děti se těší, prázdniny jsou za rohem, volno jim začne. Červenec Přináší léto, koupání a bavení, všichni ocení. Srpen Léto odchází, dovolené už končí, škola za dveřmi. Září Začíná škola, podzim už na nás volá, začíná sklizeň. Říjen Deštivo a chlad, jelení říje je čas, jest posvícení. Listopad Listy padají, lesy se obarvují, příroda jde spát. Prosinec Vánoční je čas, rodiny se schází...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
