Bolest nekonečná

Bobříka veršů zdárně ulovil další z autorů skrytých za maskou. -*- Byla jedna dívka smutná, ta milovala vše kolem, a tak trápila se bolem, znaje jak zármutek chutná. Toužila být nespoutaná, tak kryla bol smíchem, někdy bolestným tichem, jak k mlčení upoutaná. V tom spatřila jasné světlo, rozběhla se k němu, cítila tu změnu, chvíli ji radostí hnětlo. Pak jako když utne, to světlo zhaslo, nadšení vyhaslo, zůstaly slzy...

Autor : dne 10/27/2020 | Literární bobříci, Bobřík veršů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Mlsný bobřík

Autor skrytý za maskou v třetím kole ulovil mlsného bobříka veršů. -*- Za hradem les na mýtině chlad tu vykoukne bobr a trápí ho hlad bobře, kam jsi to vlez. Vylezl z ohrádky mlsná ho honí mezitím bobříci slzičky roní vrať se hned zpátky. Bobře, bobře upaluj zpátky zpět zadními vrátky to neskončí dobře. S kapsami plnými peláší domů za zvuky stromů už je mezi svými. V lese je veselo bobříci hodují písně si zpívají dobře to...

Autor : dne 10/24/2020 | Literární bobříci, Bobřík veršů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Co dál?

Na otázku „Co dál?“ nám odpoví slečna Charlie Ann Whitaker ve společnosti bobříka veršů. -*-   Scéna plná léček, lstí každá duše masku mívá a mrazivý chlad, co jímá nitro do svých čelistí. Ve skrytu doupěte krčí se ve strachu a vzduch plný pachu raněného zvířete. Co s námi bude? Za týden, den? Co teď? Jsem sám? Co dělat mám? Jak zas vstát? Zahnat ten zlý sen? Ztuhlý, neschopen kroku jako sloup, z mramoru socha. Podívejte na slabocha čelíc tornáda oku. Jizvy na duši, Srdce tiše krvácí, byli jsme hlupáci, pláč nám nesluší! Okovy tíží, táhnou dolů k obrazu na hladině, jak chůze po kladině, půjdeme tentokrát též...

Autor : dne 10/24/2020 | Literární bobříci, Bobřík veršů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Podzimní víla

Druhé  kolo ulovených bobříků otvírá slečna Cesmína Hardy spolu s bobříkem veršů. -*- U staré vrby víla tančí, sukýnku má z barevného listí, její smích přináší lidem štěstí, všechno jednou skončí. Příroda se ke spánku uloží, ranní mlhy kraj zahalí, keře se do listí zabalí, podzimní rituály se slouží. Víla kaštan sebere, v dlani ho tiše sevře, srdce životu otevře, tajemství se ven dere. Žalud do země zasadí, síla přírody meze nezná, v maličkostech ji pozná, překážky ničemu nevadí. Chlad se nad vrbou rozpíná, po větvi veverka poskakuje, přírodní cyklus se opakuje, víla pod závojem listí...

Autor : dne 10/19/2020 | Literární bobříci, Bobřík veršů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Naděje

Tak už došlo i na bobříka veršů, kterého zdárně ulovila slečna Trixie Delilah Sinclair.   -*-     Stojím ve frontě.Ve frontě na prodej.Čí bude trofej,další na kontě?   Lepší jsou ostatní, lepší než já.Budoucnost daleká,strach a smutek leká.Vynikám v něčem? Pověz, mé já.   Nula jako ty! Smůla se lepí na paty!Všechno pokazíš!Nic si nezasloužíš!A v srdci mnoho prázdnoty.   A dost! Zticha už budeš!Zlepším se stůj co stůj!Lepší budu, to si pamatuj!Utahovat si ze mě již nebudeš!    Očka vystrašeného mláděte.V nitru i navenek třese seDočká se? Někdo najde se?Kdo ujme se kotěte?   Redakční úpravy provedla Eillen McFir...

Autor : dne 10/11/2020 | Literární bobříci, Bobřík veršů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů