Na vlnách strachu

Bobříka strachu vyděsila svým příběhem Petronila Nivalis. -*- Naše bobří rodinka si spokojeně žila dál. Stavěli, hlodali, pracovali, odpočívali i snili. Spolu.Měsíce ubíhaly. Poslední dobou si ale tatínek všímal rostoucího okolního sucha. Jeho bobří smysly mu říkaly, že přeci jen není něco v pořádku. Řeka Cidlina povážlivě klesala, ze dna vykukovaly i kameny, které byste dříve nikdy nespatřili. Prostě a jednoduše nepršelo. A dlouho. Okolní tráva byla suchá, rostlin a trav bylo pomálu, vše žíznivé a zažloutlé. Situace se viditelně zhoršovala.Rodina se tedy vlivem těchto úkazů rozhodla pro malý výzkumný výlet. Chtěli zjistit, zda sucho panuje všude okolo, nebo jsou naopak místa, kde je vody dostatek a co je příčinou, že...

Noční výprava

Slečna Beteramis svým příběhem dokázala ulovit bobříka strachu. Máte odvahu vyrazit s nimi na Noční výpravu? -*- 1. Je vlahý večer, čtvrtého července. Parta spolužáků sedí u ohně a oslavuje začátek prázdnin. Dneska nikdo neplánuje, že by šel spát před rozedněním… „Heleďte, mám nápad. Co podniknout něco víc než jen klábosit a cpát se?“ navrhne Mike, největší hezoun ze třídy, slavný průšvihář a vůdce party v jednom. „A co jako?“ zachichotá se Pitr. Ten, co dnes už očividně vypil až příliš mnoho piv. Ostatně jako vždy. Dámská část publika visí na Mikovi očima, ostatní kluci taky napínají uši. Mike nestojí v čele party pro nic za nic, jeho nápady obvykle „mají šťávu“. „Je jasno, měsíc je v úplňku. Co toho využít a udělat si v lese nějakou strašidelnou...

Noční trest

A zase bobřík strachu. Tentokrát je jeho lovcem Indris Elvinor. A zase bobřík strachu! Tentokrát uloven Indris Elivnor.   -*- Klára opatrně procházela chodbou a snažila se neupadnout. V rukou třímala obrovský podnos plný špinavého nádobí od večeře. Měla hrozný strach, aby jí neupadl některý ze skleněných pohárů. Předevčírem jedna ze služebných upustila podnos se šunkou, a přestože se nic nerozbilo ani nepoškodilo, dostala tak velký výprask před celým osazenstvem kuchyně, že se ještě dnes nemohla posadit. Kláře přeběhl mráz po zádech z představy, co by s ní udělali, kdyby rozbila tak drahocennou věc, jakou byl skleněný pohár. Pomalu, ještě pár kroků a bude na konci chodby. Pak už jen projít schodištěm dolů a bude v kuchyni. Jenže...

Záhada hradu – hotovo

Co může přinést nečekané dědictví? To vám spolu s bobříkem strachu poví Eame Vórimar -*- Byl to den jako každý jiný. Daniel odešel ráno do práce a ani ve snu by ho nenapadlo, že právě tento den mu změní život. Když skončil s prací, vracel se domů, kde k jeho úžasu stál neznámý muž v obleku. “ Kdo jste?“ zeptal se Daniel nedůvěřivě? „Není tak důležité kdo jsem a jak se jmenuji. Spíš by vás mělo zajímat, proč jsem za vámi přišel, pane Danieli.“ „Odkud znáte mé jméno?“ začal se Daniela zmocňovat neklid. „Jsem rodinný právník vašeho otce. Něco vám po sobě zanechal. Vše se dočtete v této obálce.“ podával právník Danielovi obálku. Daniel si ji opatrně vzal, rozbalil a začal číst....

Zuby

Bojíte se rádi? Bobřík strachu chycený Nebelbrachem je opravdu horor!!! Večerní sluníčko obarvovalo hladinu tůňky, ve které si plaval Nejmladší. Jeho rodiče byli velmi majetní bobři, jejich hrad jim záviděli široko daleko. Otec kdysi odmítl bydlet jen tak v zemi, v noře jako nějaký králík, a tak pokácel několik stromů, vybudoval obydlí, vytvořil mohutnou hráz, aby zatopil vchod a všichni byli v bezpečí. „Kde zase jsi,“ zavolala na něj maminka, „jako bys nevěděl, že se ve dne spí! Pojď domů, připravila jsem jídlo.“ Nejmladší udělal ještě několik temp a odplaval na večeři. „Bába mojí báby vyprávěla,“ vzpomínala maminka, „že kdysi se nám nežilo tak dobře jako teď. Naším úhlavním nepřítelem byli lidé.“ „Co se jim na nás nelíbilo?“...

Krvavé prázdniny na letním táboře

Letní tábory jsou místa, na které s láskou vzpomínáme. Ale když jde o tábor, o kterém píše slečna Marissa Missy Moon, i bobřík strachu trne, co se bude dít. -*- Jana se svou kamarádkou Pavlou měly na prázdniny vybraný dětský tábor a už se nemohly dočkat, jak si užijí 14 dní volna bez rodičů a bez elektroniky. Na tento tábor jezdily už dlouho a moc se na něj těšily. Bylo to vždy moc hezké být obklopeny přírodou, chodit hrát táborové hry, hřát se u táborového ohně a zpívat táborové písně. Došly na seřadiště. Vedoucí je všechny spočítal, aby nikdo nechyběl. Děvčata se rozloučila s rodiči a nastoupila do autobusu. Kufry odjely v nákladním voze napřed. Když se všichni usadili na svá místa, autobus se rozjel směrem k tábořišti. Když dojeli na místo, první co táborníci...