Pohádka o kamínku
Pohádka pro bobříka spánku o kamínku, který se toužil dostat na hrad, o němž dosud jen slyšel. -*- Byl jednou jeden kamínek. Neměl jméno, ale měl krásný domov. Bydlel v lese, pod vysokou borovicí. Borovice krásně voněla, chránila ho před sluníčkem a vyprávěla mu, co všechno ze své výšky vidí. Kamínek jí na oplátku vyprávěl, co vidí on. Broučky, rostlinky, jehličí, a hlavně cestu plnou podobných kamínků jako byl on sám. Kamínek věděl, že ta cesta vede ke zřícenině hradu. Od té doby, co mu to borovice prozradila, netoužil po ničem jiném než po tom, aby hrad také mohl navštívit. Setkal by se se svými příbuznými, kteří jsou součástí hradeb a zeptal by se jich, jaké to bylo, když hrad ještě stál. Navíc ho moc ho zajímalo, zda na hradě opravdu žili...
Pravá krása
Pojďte si dát poobědového šlofíčka se slečnou Indris a bobříkem spánku. Pohádka Pravá krása už na vás čeká. -*- Bylo, nebylo, kdysi dávno, v časech, které jsou již jen matnou vzpomínkou, žily v jedné vesnici dvě sestry. Tatínka už neměly, žily pouze s maminkou a babičkou. A přesto že byly jedné krve, nenašel bys rozdílnější povahy. Ta starší se jmenovala Anna, mladší Markéta. Anna byla velmi laskavá a také pracovitá. Žádná práce jí nebyla na obtíž, ať už v hospodářství nebo v domácnosti. Ráda se učila nové věci a nejraději ze všeho pomáhala babičce, která jí vyprávěla o svém mládí a jak byl tehdy svět úplně jiný než dnes. Naproti tomu Markéta byla z úplně jiného těsta. Práce jí přišla namáhavá a únavná. Raději celý den jen zasněně seděla, nebo se dívala do...
Nechtěná princezna
Slečna Eame Vórimar sepsala pro bobříka spánku pohádku o nechtěné princezně. Pro bobříka spánku to byl v třetím kole poslední příběh a tak se zachumlal do pelíšku a pořádně si jej vychutnal. -*- Kdysi dávno, hodně daleko odtud bylo jedno malé království. Tomu království vládl spravedlivý královský pár. Všichni poddaní je milovali. Tento královský pár očekával příchod děťátka. Král Bohumil se těšil, že bude mít svého následníka trůnu. Byl přesvědčený, že dcera může přijít později, že je důležité zajistit pokračování rodu. Co čert nechtěl, narodila se dcera. Král ji okamžitě nechal odvést ze zámku. Královna Běta na něho byla naštvaná a dlouho s ním nemluvila. Sluha mezitím princezničku odvezl hluboko do lesa, kde žila starší, ale velice milá dáma. Hned se holčičky...
Pohádka o Lamičce
Je sice pravé poledne, ale i po obědě někteří chodí spát. A pro ně je tu pohádka z pera Gity Hrdličkové. Snad si ji užijete stejně jako bobřík spánku. -*- Bylo, nebylo… za sedmero horami a devatero řekami se rozkládal šeříkový háj, který byl domovem rodince lam. Maminka Lama i Tatínek Lama byli spořádaní, dobře vychovaní a vcelku prakticky smýšlející tvorové. Jejich dítě, kterému pro malý vzrůst nikdo neřekl jinak než Lamička, bylo vyložený snílek a ke spořádanosti svých rodičů mělo dost daleko a k praktičnosti ještě dál. Lamička se v jednom kuse zapomínala v říši snů a poklidný život v šeříkovém hájku by nejraději vyměnila za to být jednorožcem, který umí čarovat a každá den zažívá neuvěřitelná dobrodružství. Uklidit si pokoj nebo vynést odpadkový koš do...
Bobří slib
Bobřík spánku si toto kolo opravdu užíval. Další krásnou pohádku, po které zaplul do říše snové, pro něj sepsal pan Connor Ian McBrownnies. -*- Za sedmero řekami a sedmero loukami žil byl jeden bobří král Lyšoun. Ten měl chrabrého syna bobra Lojzíka a překrásnou dceru Lidušku. Se svou ženou a vznešenými dětmi žili poklidný život na zámku v Bobřínově. Celé dlouhé dny si bobříci spolu hráli, král spravedlivě vládl a matka bobřice si užívala čajové dýchánky s ostatními šlechetnými bobřicemi. Vše klapalo až do doby, kdy se bobři z rodu Prabobřínu rozhodli zabrat území krále Lyšouna. Král byl z celé situace nešťastný. Měl strach o svou zem a hlavně o svou rodinu. Proto se rozhodl navštívit tajemného starého bobra, který dokáže dělat divy. Král Lyšoun se rozhodl potají...
O chlapci, který nechtěl spát
Bobříka spánku pro vás ulovila Vilja Carrie Dechant o dítěti, které nechce spát. Proč? Je snad říše dětských snů v ohrožení? -*- Malý Kai nechtěl spát. Večer co večer měli rodiče problém ho přimět zalézt do postýlky a ráno se budil ještě před svítáním. A aby si šel lehnout po obědě? Marná snaha! Známí a kamarádi přikyvovali, že s dětmi takové starosti prostě bývají. Měli spoustu rad jak pomoci malého Kaie uspat, ale nic nepomáhalo. Kaie spaní nebavilo, protože neměl žádné sny, a i když přece usnul, byl zkrátka hodiny a hodiny sám ve tmě. Nebál se toho, na to byl moc statečný kluk, ale jednoduše se nudil. Bylo to, jako byste měli celou noc sedět někde v čekárně a čekat, až se budete smět probudit. Jednou museli Kaiovi rodiče někam jet...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
