O mizejících dětech
Příběh o mizejících dětech z pera slečny Beteramis bobříka městských legend až vystrašil. Doporučuje tak příběh číst osobám starším 12 let. -*- Příběh, který budu vyprávět, zná každý obyvatel našeho města. Neodehrál se zase tak dávno, prý někdy „na začátku sedmdesátých let“. Od té doby ale bylo každé dítě vychováváno s tím, aby si dávalo pozor na odlehlá místa bývalých kasáren za městem. A hlavně potom, což všichni rodiče zdůrazňovali především, aby nikdy nikam nechodilo s nikým cizím. Já sama i všichni moji sourozenci jsme tuto výstrahu slyšeli nesčetněkrát, stejně tak naši kamarádi či spolužáci. Příběh je navíc vyprávěn až do dnešních dnů, ač od doby, kdy se v našem městě ztrácely děti, uběhlo již bezmála padesát let… Říkám děti, ale...
Kočičí dáma
Přišli vám kočičí dámy jako milé paní, které jsou známé tím, že je zbožňují kočky? Nu, možná po dnešním příběhu z pera slečny Klotyldy na ně změníte názor. Bobřík ponaučení si na ně rozhodně začne dávat pozor! -*- Milý bobříku, chtěla bych tě varovat, tak jako se snažím varovat všechny své kamarády a příbuzné. Jestli občas chodíš ulicemi, určitě už jsi mnohokrát potkal podivnou stařenku, která zrovna krmila toulavé kočky. Jen vzpomínej. Bývá to nepříliš upravená dáma, která ale nepůsobí jako klasická bezdomovkyně, nijak zvlášť nesmrdí, má se do čeho zachumlat. A mívá kapsy plného něčeho, čím potěší ty kočičí jazýčky. Když člověk přijde, dávno toulavé kočky přivábila k sobě, i když se třeba občas nějaká další přidá. Ale tu stařenku samotnou člověk nevidí...
Skutek, jež nejde odčinit
Příběhy s městskými legendami bývají někdy až děsivé. A možná by bylo lepší je vyprávět v rámci jiného příběhu. To si alespoň myslela slečna Indris a tak si nyní můžete přečíst příběh o Johnovi, který se již brzy seznámí s městkou legendou z jeho bydliště… -*- Bylo chladno a podzimní vítr hnal po ulicích spadané listí. To se mísilo s popelem a dalšími odpadky, které ještě nestihli metaři toho rána odklidit. Všudypřítomná mlha jako hustý závoj halila celé město. V Levinportu už tomu snad nemohlo ani být jinak. Již přes dvě staletí byl zdejší vzduch plný popela a zplodin z továren. John se bezcílně potloukal ulicemi. Nějak ho dnes nic nebavilo. Neměl chuť vyběhnout do polí, obklopujících město, ani se vydat na výpravu po rozpadlých kusech hradebních zdí,...
Krekr Negr
Vánoční čas pominul a další rok je tu. Bobříci si měsíc užívali příběhy, které pro ně lovci sepsali a nyní se o ně s vámi podělí. Jako první přichází bobřík městských legend s příběhem od pana Nebelbracha. -*- Slyšeli jste už o Krekrovi Negrovi? Vážně ne? To je divný, myslel jsem, že už o něm ví kde kdo. I když se vláda jeho existenci snaží utajit. Ono jde totiž o politickou korektnost. Takže si to nikdo nelajzne, aby o něm třeba napsal v novinách. To by ho třeba zabásli. Ale na fejsu je už o něm dost věcí. Já jsem tomu třeba dlouho nechtěl věřit, ale když ho pak viděl švára a vyprávěl mi o tom. No fakt. Jo jako o čem? Přece o Krekrovi Negrovi. Švára ho viděl, jak stojí na křižovatce, jak je socha Palackého, na té, a v ruce má mobil. A hned potom se to srazilo....
Bílé stíny
Dalším bobříkem, kterého ulovil pan Cinex, se stal bobřík městských legend. Za městem Kutná Hora je na první pohled krásný les na hoře jménem Kaňk. Mnoho lidí zde chodí venčit své domácí mazlíčky, někdo sem chodí na procházky do krásného čistého lesa. Když je den, je tento les opravdu jeden z nejkrásnějších, co můžete u nás vidět. Ale když je noc? Ne že by tento les v noci nebyl tak hezký jako přes den, ale je zde nejspíš něco, o čem nikdo z nás neví. Dříve zde na vrchu hory stála hájovna, která se z neznámých důvodů přestala používat a začala chátrat. Jen prohnilé kusy zbylého dřeva, nějaké kameny v okolí porostlé mechem a jinak všude hustý les. Této legendě bych nevěřil, dokud bych to nepocítil na vlastní kůži. Kolem té staré hájovny je zkrátka zvláštní...
Šedá žena
Pohodlně se usaďte a nechte slečnu Vilju Carrie Dechant převyprávět vám městskou legendu o Šedé ženě. Legendu, po které přeběhl mráz i bobříkovi městských legend. V jednom městě před mnoha lety žila jedna paní, jejímž jediným snem bylo stát se maminkou. Prý to byla moc hodná a milá paní, která pracovala jako učitelka na jedné z našich základních škol. Bohužel se už neví, která ze škol to byla. Práci s dětmi milovala a měla pro ni všechny vlohy, byla mírná, trpělivá, důsledná… Děti ji měly moc rády a nikdo neměl pochybnosti, že bude výbornou maminkou. Jenže mít dítě bylo to jediné, co jí nešlo. Měla prý hodného muže, bydleli spolu v krásném domě, oba byli zdraví a s penězi si nemuseli lámat hlavu. Ale ač se snažili, jak jen mohli, dítěte se dočkat nemohli....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
