* Úplňkové čtení 07/18 *
Milí čtenáři, vážení spisovatelé, drazí návštěvníci čítárny Pod vrbou, těžko uvěřit, že už je to měsíc, co jsem Vás posledně zdravila ve zbrusu novém fialovém hábitu a teprve se rozkoukávala v prostoru čítárny. Ještě méně uvěřitelný je fakt, že za tu dobu se naplno rozběhla letní soutěž Vrba ve víru živlů (už jsme v půlce!) a nejen v rámci ní vyšlo pod vrbou na sedmdesát nových příspěvků. Nu, zkrátka píšete jak diví! Pište dál! * Dnešní úplněk je výjimečný a věřím, že většina z Vás bude v noci s trochou štěstí sledovat úplné zatmění Měsíce, jaké jsme v České republice dlouho nezažili. Dobu čekání na pozdní večerní hodiny si můžete zpříjemnit inspirativním čtením tady u nás Pod vrbou. Vzhledem k množství nově vydaných dílek jste možná nestihli přečíst vše k živlu...
* Vrba ve víru živlů *
Vážení a milí čtenáři a především vážení a milí spisovatelé, následující řádky jsou určeny Vám všem, kdo s každým nádechem také cítíte tu tvořivou letní energii čtyř elementů, která se prohání všude kolem, tahá za vlasy a chytá za kotníky, chce nás přimět k tomu, abychom se do ní ponořili a začali tvořit. Vrba sama je jako součást přírody od nepaměti ve víru těchto živlů, a oheň, voda, země i vzduch jsou jí každodenními společníky, s nimiž si skvěle rozumí. Ukažme, že jim rozumíme i my! Čítárna Sub Salix tak přináší zbrusu novou letní soutěž, kdy každý z účastníků prokáže, zda porozumí všem čtyřem živlům natolik, aby s nimi dokázal nějakou dobu pobýt, dostal je pod kůži a nakonec je spoutal do slov ve třech tradičních disciplínách, tedy do veršů, do dlouhé prózy...
* Úplňkové čtení 06/18 *
Milí čtenáři čítárny Pod vrbou, je mi velkou ctí, že Vás mohu takto pozdravit z pozice šéfredaktorky Sub Salix a děkuji za důvěru profesorky Lilien i vedení školy. Zároveň chci moc a moc poděkovat všem mo(u)drým, fialovým i jinak barevným za podporu a příjemné ohlasy, kterých se mi dostává. Vynasnažím se Vaši důvěru nezklamat. * Jak všichni víme, úplněk je magická noc. Ten dnešní v sobě navíc snoubí síly Raka i Kozoroha, nabádá nás, abychom se soustředili na to podstatné, co v životě máme. Věnujme pozornost své rodině, svým blízkým, mějme srdce otevřená. Nechť je čítárna zázemím, kde nabíráme sílu a čerpáme inspiraci, kde vždycky potkáme nějakou spřízněnou duši. Ohledně čtiva, které bych Vám pro dnešní úplněk doporučila, pokud jste si ještě nestihli přečíst...
Stromopsaní – Slibný začátek
I. kapitola „Hej, tuláku,“ ozval se kdesi shůry hromový hlas, který probral Blodyna z mrákot. Něco tvrdého ho tlačilo do žeber, a přestože ve snu ještě objímal sličnou šenkýřku z nedávno navštívené krčmy, její teplo se kvapem vytrácelo, jak se mysl neochotně vracela do reality. „Slyšíš? Ať už jsi na nohou!“ ozvalo se ještě hlasitěji a tupá bolest na žebrech zesílila. Podařilo se mu otevřít oči, zamžourat do šera a konečně vzhlédl ke zdroji toho rámusu. Nad ním se skláněla nevraživá tvář zarostlá vousy a dojem dokreslila jezdecká bota, která ho teď už nevybíravě dloubla do boku. Nebylo to probuzení, na jaké byl Blodyn za poslední týdny zvyklý. Příliš časné a ani trochu příjemné. Věděl ale, že i z nevlídného rána se dá vykřesat zajímavý den, a proto zahnal chmurnou...
Mám ráda…
Příspěvek do soutěže My rádi básníme… Mám ráda hvězdy, když září mi nad hlavou, ráda mám těžký den, když pak padám únavou. Miluju vítr, když ve vlasech mi vane. Mám ráda trávu, když procházím se bosa, ráda mám večery, když padá vlahá rosa. Miluju napětí, když nevím, co se stane. Mám ráda kávu, když voní kol po ránu, ráda mám paprsky, když zabuší na bránu. Miluju slunce, když do tváří mi plane. Mám ráda prsty, když kytaru rozezní, ráda mám hlasy, když sílu v sobě nevězní. Miluju hudbu, co v duši mi zůstane. Mám ráda smích, když zvoní mi do uší, ráda mám smutek, i když se to nesluší. Miluju úsměvy i smutku slzy slané. Mám ráda muže, co dobrodružství skrývá, ráda mám ctitele, no jasně, tak to bývá. Miluju chvíli, když srdce bít přestane. Mám ráda fialky, když...